Nevěra - chorobná závislost na sexu nebo je to normální?

Reaguji na amelie1111: Přesně tak.Nebudeme si nalhávat, že se nám (byť jsme šťastně zadaní) někdy nestalo takové to "hmmm, tady by to šlo".Ale mám kapku rozumu a kvůli jednomu.....nezahodím vztah a nevezmu dětem tátu.

Jenže já v pohádky nevěřím a žádný vztah není perfektní.Prostě pro mě jsou chlapi odted všichni stejný a nedá se věřit žádnýmu,princové jsou jen v pohádkách a v mozečcích naivních holek (tím nemám na mysli nikoho z vás).Ale ten kdo nezažije tak neuvěří a já nehodím do kopru 9 letý vztah abych si pak našla zase nějakýho lháře.

Mám to úplně a naprosto stejně

Můj ex manžel byl nevěrnej h.ajzl. Provedl mi toho hodně . Ale nikdy mi nevzal víru v to, že existují skvělí muži. Opustila jsem ho a díky tomu mám dneska skvělého muže.
Neznám horší a debilnější hlášku, než že všichni chlapi jsou stejní.

Přesně tak,komu se to nestalo?Já děti zatím nemám,ale když to toho dotyčného co tu nevěru spáchal opravdu mrzí a uvědomuje si že to byla hloupost,tak nemá cenu to hned zahazovat a dělat si pak nervy s rozvodem a být potom opravdu sama když se ty dva přes vše zlé milujímnohem lepší je vše řešit a ne vše hned vzdávat.

Reaguji amelie1111: Jooooo?Myslíš?A ty víš co bude v budoucnu?Jako budeš s ním ještě několik let,jak můžeš vědět že se nic nestane?Hale můj tchán je se svojí ženou 40 let a nikdy jí nepřiznal že jí zahnul,tak jak si můžeš být jistá že ten tvůj ti taky nezahne?Nebo jestli to neudělal?Byla jsem taky tak naivní u svýho muže a říkala jsm si že je tak hodnej že by mi to nikdy neudělal a podívej se jak jsem dopadla,takže nikdy neříkej nikdy.

Reaguji na Lauritta: Reaguji na amelie1111: Souhlas s váma holky

Nevěra se stát může-nikdo nemůže dát za toho druhého a vlastně ani sám za sebe ruku do ohně a říct na 100%, že jemu se to stát nemůže. Ale pokud se stane, tak opravdu moc záleží na tom, jak se k tomu ten dotyčný postaví-pokud se přizná, lituje toho a byl to opravdu jen jeden s.ex a chce zachránit vztah ok-jsem ochotná na tom vztahu zapracovat a zachránit ho. Ale zrovna tvůj příběh, který jsem četla-tam bych opravdu nezachraňovala nic-nestálo by mi to za to, už proto, že píšeš, že už mu nebudeš nikdy věřit-takový vztah bych mít nemohla- Ale to je jen můj názor. A že nejsi naivní-promiň ale věta, ŽE VŠICHNI CHLAPI JSOU STEJNÍ, mi přijde naivní dost

Ale já vůbec nic neříkám o tom, že mi můj muž nikdy nezahne Jestli se někde napije a ujedou mu nohy, tak o tom já fakt nemusím vědět.
Jistotu v něj čerpám z životních zkušeností. Neexistují dva rozdílnější chlapi, než můj ex a současný manžel. První byl sobec a lhář. Zato manžela jsem ještě nikdy nepřistihla při lži. Je to čestný chlap, který žije jen pro svojí rodinu. To, jaký je, poznáš nejen z toho, jak se chová k tobě, ale také z toho jak se chová k ostatním a jak o něm smýšlí okolí. Prostě má nějaké vzorce chování a ty ti o člověku hodně napoví.

V tom máš pravdu, proto píšu, že ti moc přeji, aby vám ta druhá šance vyšla. Ale důvodem k tomu to zkusit znovu, by rozhodně neměl být pocit že všichni chlapi jsou stejní Určitě máš spoustu jiných, lepších, důvodů, proč jsi s ním zůstala.

Tak to určitě mám spoustu důvodů jiných proč jsem s ním zůstala,ale když ve svém okolí vidím jak se kamaradčiný chlapi k nim chovají,tak nezabývám dojmu že by byli svaťoušci.Štve mi jejich nadřazenost,jak si myslí že oni můžou všechno ale my ne. A děkuji že mi to přeješ

amen.

Proč to nedělají? Protože by to vadilo jejich manželce - né jim (kdyby to nevadilo manželce, tolerovala by mu to a nic by se pro ně nevěrou neměnilo - kolik můžů by bylo věrných?) V případě nevěry o manželku mohou přijít, rozvádět se, což nechtějí....Každý muž někdy myslí na to spát s jinou...Zda to udělá či ne - na čem to záleží? Na tom co on sám říká své ženě a jak se chová před ní nebo před známými? To podle mě těžko.

Nemyslím si, že zda bude muž nevěrný se pozná podle toho, jak je kdo ctnostný (hodný, úspěšný, starostlivý apod.) manžel, otec a jak se chová ve společnosti (pokud je dostatečně inteligentní). Čím je muž chytřejší, tím více hrozí, že se na jeho nevěru nikdy nepřijde a jeho žena ani nepojme podezření.

Důvěra je velmi důležitá, ale...slepá důvěra může způsobit zbytečně velké zklamání..To tím možná myslí i ženy, které říkají, že nevěří na 100% žádnému chlapovi a já bych taky za žádného ruku do ohně nedala. Ted nemyslím nikoho konkrétního z diskuze, reakce je spíš k názvu/otázce tohoto tématu.

Taky neznám hloupější hlášku, kterou tu ale některé vydávají za obecnou pravdu. Plus tu druhou oblíbenou, že jsme vlastně zvířata.

Podle mně to tvrdí právě ty, které samy podvedly nebo podvedené byly a ještě to v nich někde uvnitř je...

Já vím, že mně tu většina z vás nazve naivní husou, ale já věřím , že s mužem máme krásný vztah, nepodvádíme se a je nám fajn Tím netvrdím, že máme ideální vztah bez mráčku, taky se někdy hádáme, ale jsme rozumní lidé a nebudeme si kvůli jednomu povyražení kazit vztah...

naprosto souhlasím! sama jsem teda nikoho nepodvedla, ale s mým bývalým přítelem jsem to měla tak, že jsem ke konci našeho vztahu už opravdu pokukovala po jiných a trošku jsem v té době flirtovala s kamarádem-spolužákem (a dokonce o něm v noci snila), jiskří to mezi námi už několik let (dávno předtím, než jsem poznala svého bývalého)...sice jsem ho nakonec nepodvedla (asi na to nemám žaludek a hlavně to byl signál, že se s ním mám spíše rozejít, což jsem i následně udělala), ale jen ten divný pocit, že vlastně někdo je můj oficiální přítel a miluje mě a plánuje se mnou život a já myslím na někoho jiného, byl hrozný...úplně jsem cítila, jak by mi to bylo jedno, kdyby to s tím kamarádem nakonec "vyšlo" a my se spolu vyspali..přitom na začátku vztahu, než jsem poznala jeho "mouchy" (bohužel pro mě nepřekousnutelné) jsem se po jiných ani neohlédla, on byl prostě ten nej a nikdo mu nesahal ani po kotníky a ani ten kamarád mě nelákal (nějak zmizel z mýho života)...takže nevěra (i ta abstraktní) je většinou dána tím, jak to člověk má ve svém vztahu...ovšem problém je, že prý po letech vyprchá jiskra vždy..a to se mají pak všichni dlouhodobí partneři podvádět? ...

asi jde o to, jak to v tom vztahu klape celkově. Je jasné, že po (plácnu) deseti letech to není to samé jako po pár měsících. Člověk už toho druhého zná a ví co od něho může čekat... a podle mě pokud jeden nebo druhý podvede (podle mě i kdyby jednorázově), tak prostě v tom vztahu není spokojený, nebo mu minimálně něco chybí - kdyby to tak nebylo, tak by neměl k nevěře přeci žádný důvod...

já si ale myslím, že tohle je hlavně ženská perspektiva...muži to prostě opravdu mají tak, že myslí rozkrokem...a i když má doma milující ženu, která je každým coulem dokonalá, vypadá třeba i o pět let mladší, stále je pěkná, je vzorná matka a to všechno, tak prostě chlap-ješita občas může zatoužit po mladé nezkušené holce, pro niž bude zkušený borec a bůh a bude ho lákat i mladé tělo..samozřejmě s touhle představou se asi těžko může ve vztahu žít, ale prostě nemůžem před tím zavírat oči...muži jsou prostě muži a monogamie pro ně zkrátka je jakési omezení..pak záleží, jak moc si chlap srovná svoje hodnoty a zváží, do čeho jít a do čeho už ne..to tu ale my na omlázku nevyřešíme, to je kus od kusu a i těm vzorným může někdy "hrábnout" v rámci krize středního věku a nic s tím ženská nenadělá..problém však je, že tolerance jedné nevěry často vyvolá další nevěru a pak se to veze..hlavně pohlední a úspěšní muži mají pocit "lačnosti", protože muž těžko odmítá nabídky jako žena..ale já bych to asi prostě nebrala tak vážně...celkově bych život brala spíš tak, aby byli všichni šťastní a kompromisy jsou někdy potřeba..hlavní je říct, co cítím a mluvit o tom...pak se dá vyřešit a ustát (skoro) všechno moji rodiče se mohli stokrát rozvést (a jiní by to na jejich místě jistě udělali), ale oni dokáží brát věci s nadhledem (snad to mám po nich) a umí se povznést nad prkotiny a odpustit si i nějaké křivdy z minulosti..člověk se celý život učí..a každý si s sebou nese svůj úděl z vlastní rodiny a dětství (které často neovlivní), proto tolerance k chybám druhých (kteří jeví snahu je napravit, i když jim to moc nejde) dokáže všem hrozně ulevit a umožnit dál sdílet lásku a pohodu