Nesnáším svoji tchýni

Ano, jak píše Imoen. Nejhorší jsou Ti, kteří štvou děti proti rodičum !! Žádné pozitivní myšlení ohledně tchýně nepomuže, když nechtějí obě strany. Opravdu se vždycky říkalo, že mladí nemají bydlet s rodiči. Je to pravda, sama si to neumím představit. Ale taky bych se snažila si do života takto nezasahovat, dokud je dítě ještě malé a nevnímá to. Určitě bych se snažila ji odstěhovat.

Nechápu annette
jak na tohle můžeš napsat:

Co dělá tchýně proto, aby ji žabža měla ráda?
Proč nezačne u sebe tchýně?
Proč se tchýně nenaučí mít ráda snachu?
Sorry, ale z toho tvýho pozitivismu by si za chvíli jeden nechal sr*t na hlavu!
Takovouhle rachejtli můžeš jedině vystřelit na mars!

Já svojí tchýni miluju, ale proč? Protože je to normální ženská, co se nám do ničeho nemontuje a dokonce stojí při mě, když mě manžel "zlobí".

TAk to je strašný téma, lituju všechny co mají s tchýní problém.Já to mám naštěstí ok, ale moje ségra má něco podobného, jen jednu výhodu o proti Žabže má, že tchyně je 40km daleko.
Problém já osobně jsem měla po narození dcery, kdy jsem měla pocit že tchyni nesnáším a přitom mi nedělala nic špatnýho.Asi jen hormony.Vadilo mi i to, že se jen na miminko podívala.Povozit nepřišla, ale když si kočárek vzala, tak znala jen cestu na hřbitov a to byla otázka 10min.Pak jsem se dočetla, že tam děti do roka nesmí a mě bylo z toho zle.
Chci ti jen dát malou radu, promluv si s manželem na toto téma a uvidíš, třeba má stejný názor a pak to řeš.Nedrž to v sobě a netrap se, je to tvůj život, tvůj domov, tak ty na prvním místě musíš být šťastná.Pokud si to ona neuvědomuje,tak pryč s ní.Jen si uvědom, že čím bude starší, tím to bude horší.Držím ti moc palce a nedej se.Hlavně ať nemáš problém s manželem, nebo s přítelem.To je na prvním místě si o tom promluvit s ním.Co si budeme namlouvat, oni si většinou nedají na maminky sáhnout.TAk na to pozor a řeš to!

Zdravím, děkuju za příspěvky. omlouvám se , že jsem včera nenapsala , ale miminko mi to nedovolilo ....Mě je 27 let , mám o 20 let staršího manžela ....takže tchýni je přez 70 let ! Manžel se k tomu staví tak, že si to máme vyříkat , protože ona haní mě a já ji - a on je mezi námi a obtěžuje to nejvíc jeho . Ani jedna nemáme sílu kousnout do toho kyselího jablka . Ona je někdy tak úlisná, že mám sklony se jí svěřit, ale když to udělám, pak se mi to vrátí zpět. Prostě to použije , když mě pak pomluví jinde. Když jí manžel v minulosti něco vytknul , tak se rozbrečela a bečí do dnes . Tady si vzala psíka( když ještě nebyl malej na světě ) a říkala mu , že je to hrozný , že se tady na ni jen křičí a začala bečet ..kdežto jí nikdo nic nedělal . Citově nás vydírá . Už měla 3 infarkty ...co já ji můžu říct , aby to s ní nekleplo na posled ?? já bych ji vystěhovala hned . ale nakoupila si sem nábytek za 120 tisíc a nevím co pak s tím, když by ona odešla ...jestli zaplatiti něco , co nechci ....v každým případě jsem v háji . První den od jejího nastěhování mi chtěla dát nad dveře krista ! sem jí řekla že nechci nad dveřmi mrtvýho chlapa - ona že ji urážím a 2,5 měsíce jsme se nebavili . Pak mi řekla, ať si nemyslím, že se odsud odstěhuje, že prý už tu umře ..a já na to..no, to jste si vybrala pěkně blbý místo na umření ....a zas sme se nebavili ....Největší problém je v tom , že ona si myslela, že manžel zůstane sám, když se rozvedl - jako ona . Jenže jsem přišla já, mladší a on dělal mě to, co dřív dělal jí a ona nedokáže přestat žárlit a závidět . Malýho mi ze začátku taky brala , než sme se přestali bavit ( malý má 3 týdny) ...a už mu vyprávěla, že mu bude tajně dávat čokolády aby měl faldy jako jeho otec a že mu bude vypravovat jak jsou rodiče špatný !! přede mnou !
Domek máme do tvaru L , ona je v jiné části domu než já . Máme společnou jen zahradu . I vchody máme každá jiný . Nenapadá Vás , jak z toho ven ?? Chci a potřebuju klid ..Fakt jo ....

Buď v klidu, ta se toho nodožije A teď ať si žvaní co chce, malej jí *** rozumí...

Každopádně bych řekla manželovi, ať si matku buď zkrotí, nebo odstěhuje. Jeho pozice mrtvýho brouka se mi nelíbí, měl by tě podpořit a teď tuplem.
Docela tě obdivuju, já už bych se jí dávno postarala o 4. (a poslední infart)

To mi velmi připomíná film Příšerná tchýně a tam si s babou uměla J.Lopez poradit.

No já bych asi pozvala "babičku" na kafe a s milým úsměvem bych jí řekla, tohle chci...takhle to bude...takhle to nebude......to se mi líbí......to se mi nelíbí. A taky bych jí řekla, že když to nebude respektovat( a to bydlí ona u vás a ne vy u ní),takže umím být taky taková (hnusná) a na to je si myslím život moc krátkej . Prostě , že neuvidí miminko a zavřít jí před nosem.
A hlavně bych vůbec nic neříkala maželovi, když je takovej a není schopnej s babou promluvit, tak bych ho nechala při tom, že je to v pořádku. Aby jste se ještě vy dva nehádali - protože to by babě žárlivý udělalo největší radost.!!
Nejvíc jí naštveš, když budeš milá a s manželem v pohodě. Nehrát tu její hru.........Vím, že to není jednoduchý, ale co jinýho s babou bláznivou.

Taky nemám ráda tchýni a to bydlí dost daleko, ale když od nás odchází, tak si musím odplivnout , jaký mám sladko v hubě.

Víš co bych udělala já? Šla bych do tý garsonky sama s malým! Tu Tvou povedenou tchýni bych nechala i s jejím synáčkem v domečku, ať se tam třeba s.ežerou!
Promiň, že to píšu tak tvrdě, ale jiné řešení není. Buď půjde ona (a ta asi dobrovolně těžko,že)
a nebo Ty. Manžel ať se rozhodne. Taky mi připadá divný, že Ti řekne, ať si to mezi sebou vyřešíte sami. To je fakt opora za všechny peníze.

Antonie
No nechce si to rozházet ani s jednou, tak dává od toho ruce pryč. Ale měl by si uvědomit , že klid potřebuje hlavně manželka s miminkem.

Žabža
Mám takový dojem, že když sis manžela brala, tak jsi věděla, že má starou matku, tam jsou komplikace vždycky dost pravděpodobné...
Starý člověk může být hodně moudrý, ale někdy dokáže být zlomyslný a malicherný a provozuje lecjaké kejkle, aby získal víc pozornosti. Tvoje tchyně bude zřejmě tenhle případ. Na druhou stranu bych řekla, že to zbytečně moc prožíváš, ber to tak, že už se asi nezmění a že možná ten její způsob chování a mluvy bude dán těmi změnami, které nese věk. Zkus být nad věcí, nic od ní nečekej, nic po ní nechtěj, zbytečně se tím nenervuj, prostě to tak je a nic moc s tím neuděláš. Když dojde na nejhorší, máte vytvořeno dost podmínek pro to, abyste měli všichni svoje soukromí (vůbec nechápu, proč Ti vadilo, že měla u sebe vnučku, cožpak si nesmí pozvat k sobě návštěvu?), takže se nemusíš nikam stěhovat.

cit. "Zkus být nad věcí, nic od ní nečekej, nic po ní nechtěj, zbytečně se tím nenervuj, prostě to tak je a nic moc s tím neuděláš. Když dojde na nejhorší, máte vytvořeno dost podmínek pro to, abyste měli všichni svoje soukromí"

Rada nic s tím nedělat asi moc nepomůže. Tchýni sice může omlouvat její věk, ale spíš mi z líčení Žabži přijde, že je příkladem mistrovského manipulátora (scény s brekem apod.)
A tyhle s prominutím báby, které nemohou překousnout, že jim synáčka odvedla nějaká žena, umí udělat pěkné peklo. Řešením je opravdu dostatečná vzdálenost obou domácností.
Moje babička - ač ji mám ráda - takhle zničila svojí přítomností pohodu v manželství mých rodičů, naši ho začali lepit znovu až v důchodu - a to s nimi bydlela asi jen 2 roky.

Navíc...život je hodně krátký na to, aby člověk s věcma, který mu vadí, nic nedělal a tiše trpěl. Má kamarádka se taky snažila "nenervovat se a nic s tím nedělat a myslet pozitivně"... a skončila na práškách. Potlačovat v sobě negativní emoce donekonečna nejde.
I pokud Žabža nebude nic chtít, nebude nic čekat, problém tím nezmizí, jen vybublá na povrch až za nějakou dobu a následky budou možná ještě horší, než když provede - samozřejmě po dohodě s manželem a jeho podporou - radikální řez co nejdřív.

To je pravda, ale nevidím absolutně, že by se tam byl někdo ochoten stěhovat pryč. Ani tchyně (nepřispěla něco i na ten dům?), ani manžel, ani Žabža. Tak to potom zbývá opravdu jen být víc nad věcí a nebo rozdělit ještě i tu zahradu a žít vedle sebe v dvojdomku jako cizí lidé. A proč vlastně ne?

To je naprosto šílená situace, Žabžo, vůbec ti nezávidím. Já si neumím představit žít v domácnosti s vlastní matkou a to jí mám neskutečně ráda a hodně si rozumíme. Natož s takovouhle zrůdou, jako popisuješ.

Základ je ten, že baba už se nezmění, takže musíte něco změnit vy, ty a tvůj muž. Především tvůj muž by se měl do toho aktivně vložit, jeho pozice mrtvýho brouka je mu jen pohodlná, ale tobě to akorát zhoršuje. Takhle by tchyně mohla váš vztah ještě hodně poškodit, a to nesmíš dopustit. Tchyně je možná jen opuštěná a má pocit samoty, ale to neznamená, že se k tobě smí chovat takhle, k tomu ve tvém vlastním domě. Jak jsem napsala, baba už se nezmění a bude to jen horší - bude nemocná a hádej, kdo se o ní bude starat... Moje rada je taková, že ty a tvůj muž byste měli zaujmout jednotnou pozici, takhle před "maminku" předstoupit a nastolit podmínky soužití a když uvidí, že držíte při sobě, a že jí vlastně nic jiného, než se uklidnit nezbývá, tak se snad zklidní.

Každopádně přeju pevné nervy. Hlavně si užívej chlapečka, to ti moc přeju

Zdravím a děkuju za všechny informace , které jste tu psaly . Nejdřív vysvětlím tu vnučku . Mě by tu nevadila, kdyby mě sem nechodily 3x denně a ještě se mě neomlouvaly , že si jdou na jídlo k sobě . Měla jsem zašitý spodek a hemeroid , za který jsem se styděla a šetřila každý krok. Měla jsem - a mám - potřebu s o malýho starat sama a ne se předvádět před cizýma ženskýma . Kor s kojením ....je to moje první mimčo ...a opravdu jsem potřebovala klid , soukromí a hlavně spánek ...I když jsem jim řekla, že potřebuju klid, za chvíli jsem je tady měla zas . Jednou už jsem to nevyržela jsem ji řekla, že jdu spát a ona furt držela malýho a já jí to zopakovala ...a ona na mě..ale já tu budu , však já tě neruším, klidně si spi . A já na to , rušíte mě, tím , že tu jste , dejte malýho do ohrádky a běžte ..no a ona se zas urazila ...
U mě je největší průšvih ten, že od te doby , co jsem byla těhotná , tak jsem celá rozlítostněná . Dojme mě i film a tak si zaslzím. Bojím se, že bych rozhovor s ní neustála , rozbrečela bych se a ona by tím byla na koni . Takže ten rozhovor oddaluju , než se srovnám , což je asi špatně - proto jsem sem napsala o rady ....
Sama do garsonky jít nemůžu , pořídila jsem si psíčky, než jsem otěhotněla . Mám jich 6 ....jsou to malé plemena . Tchýně jim říká smradi, když už jsem u ní ....
Psíci jsou zvyklí na sebe a na zahradu ...já už bych bez nich nemohla být ...
Tchýně do domu nepřispěla ničím . Zasázela si tu akorád narcisy a tulipány , který se mi tu vůbec nehodí - bo dostala cibulky a my byli na dovolené a ona tu mezitím měla hlídat psíky , to tu ještě nebyla nastěhovaná . My k tomu přišli jak slepý k houslým. Páč mám okrasnou zahradu ze samých kosodřevin , tak to sem prostě nepatří . No a pak sem dosmejčila 5 pnoucích růží , což se sem taky nehodí . A do ovocný zahrady to nechtěla . Dala jsem jí to na co nejmíň rušivý místo a přiznám se , že doufám, že to letos zmrzlo . Nakoupila si sem nábytek za 120 tisíc, který do garsonky nedá a já to vyhodím až umře . To je taky možná z důvodů, proč to manžel nedokáže řešit ...on se s ní nehádá , chodí do práce , občas za ní jde ...on bohužel , zatím nemá ten důvod jak ji vystěhovat . Ptal se mě, jestli ji chci vystěhovat , ale já potřebuju aby to chtěl on , aby mi to pak nevyčítal , že umřela kdesi steskem, nebo něco takovýho . Není mamánek, ale když by umřela , bůhví co by ho napadlo ...
jo a když bude nemocná , tak se na ni vykašlu . Maximálně jí donesu jídlo . To by bylo celý . Mám tu přeci dítě , to je mi přednější . To jsem manželovi taky řekla, páč bába přišla s lejstrem od doktora, na kterých bylo napsaný , že má asi 17 nemocí ( cukrovku , cosi na srdci , něco s ledvinou , bronchitidu -nevím jak se to píše - klouby v háji aneb , podívej se jak nedovřu pěst , ježiš , mě tak bolí klouby ...) stěžovatelka a vyděračka
Je to pořád bludnej kruh ....

Žabža
Přečetla jsem si dost pozorně Tvůj poslední příspěvek a jsem z toho všeho trochu rozpačitá.
Já chápu, že Ti teď naplno pracujou hormony, ale pravda je, že mám z Tvých posledních slov pocit, že jsi vůči tchýni vysloveně negativistická.
V prvním příspěvku píšeš, že sis ji do domu nastěhovala ty sama a pokud jsi tak udělala, pak ji musíš dát i prostor pro život. Moje tchýně taky miluje kytičky a sází je všede po své zahrádce. Já je nemusím - miluju jen trávu a kosodřeviny, tak jako ty a chápu, že se Ti to nezamlouvá, ale pokud už je "doma" u vás, měla by jsi částečně příjmout i její způsob žití.
Nezapomeň, že i ve Tvém manželovi a synovi koluje také částečně její krev, ať už se ti to líbí, či ne. Musím souhlasit s Morrigan
Myslím, že je potřeba se přemoci, a být k ní byla milejší a ne tolik odmítající a opovrhovat vším, co je tak zvaně "od ní." To je jediný recept na to jak se úplně nezbláznit.

a jemu to nevadilo ? je samozřejmé, že je dítě přednější, ale tohle se mi zdá už moc