Neshody ve vztahu - rozchod, odstěhování

Vůbec se mi podle tvého popisu nezamlouvá ten druhý. Myslím si, že byste se stávajícím se partnerem měli pokusit o kompromis s bydlením, aby vás to dojíždění nezničilo. Jestli jsem to pochopila správně, kromě bydlení mimo Prahu jste neměli žádné větší konflikty, proto mi nepřipadá jako nejlepší nápad měnit fungující vztah za chlapa, na kterého není spoleh a který má navíc už i dítě. A to, že podvádíš svého přítele mi připadá hnusné.

Reaguji na kedi: Držím palce ať to dobře dopadne

No tak vidíš Ten druhý nebyl schopný se stebou ani sejít, když jste byli ve stejným městě, raději šel na trénink. To byste měli být v takové té zamilovanosti alá pořád spolu a to on očividně nebyl.
Tvůj stálý partner působí, že si asi nepokoj uvědomil a chce to s tebou řešit, nechce tě ztratit. Zkuste si vytyčit hranice, popovídat si bez přetvářky a zkusit to znovu. Držím palečky

Reaguji na kedi: držím moc palce, rozhodla ses dobře. Ať to dopadne tak jak má a pro tebe co nejlíp.

Jej, když jsem si přečetla úvodní příspěvek, tak jsem si uvědomila, že jsem tutéž situaci řešila asi před rokem a půl. Jsem tak ráda, že je to za mnou
Bydlela jsem s tehdejším přítelem, který se mi tenkrát taky zdál jako ideální partner pro založení rodiny. Dost vydělával, byl pozorný, bavili jsme se o svatbě a o dětech. Potom jsem potkala kluka, který měl k téhle "dokonalosti" daleko, ale byl přitažlivý a měli jsme stejné zájmy. Hrozně jsem to řešila, přítel taky hrozně brečel a přesvědčoval mě, že jsme jeden pro druhého jako stvoření.
Stála jsem před rozhodnutím, jestli se odstěhovat a nakonec jsem to udělala. Vrátila jsem se do svého města, daleko od přítele a naopak blízko k tomu novému klukovi. Už po dvou týdnech jsem si na svého ex skoro nevzpomněla a cítila jsem, jak se mi najednou lehčeji dýchá. Z nového objevu se stal oficiální přítel a ačkoliv se občas hádáme a dvakrát jsme se málem rozešli, ani na vteřinku jsem nezalitovala, že jsem odešla od ex.
Takže za mě bych ti radila, jdi do nového bytu a nech si trochu odstup. Za čas uvidíš, jestli ti některý z nich bude chybět a věci se budou zdát jasnější. Držím palce a přeji ti, abys už tohle měla za sebou. Pamatuju si, že jsem si zoufala, že tohle snad nikdy neskončí.

Reaguji na kedi:

schopnost udělat kompromis to je to co rozděluje mnoho párů, pro a proti sis sepsala a vychází v prospěch nynějšího přítele , ale možná je to opravdu tak jak píše june

pokud se rozhodneš pro nynějšího přítele, určitě bych nespěchala s miminkem a svatbou. Nechala bych to plynout čas ukáže zda spolu zůstanete či nikoliv , je dost pravděpodobné, že ti do života vstoupí i někdo nový.

mně taky ne a jako další mínus vidím to, že má dítě...

Napadlo Tě někdy, že řešení je rozejít se s jedním a nezačínat nic s druhým??

Měla by sis nejdřív udělat pořádek sama v sobě a až se Ti to alespoň trochu povede, tak pak dej šanci nějakému normálnímu klukovi se kterým si budete vyhovat. Tohle vytloukání klínu klínem na obě strany a z nouze cnost to tedy není.

Včera jsme si popovídali s přítelem, hodně věcí jsme si ujasnili a řekli jsme si, že si tedy dáme takový oraz, nemůžu říct úplně pauzu, že bychom se neviděli atd.
Zkusíme spolu trávit více času při různých příležitostných výletech, prostě se budeme snažit si spolu utvořit takové ty hezké chvilky, hodně nám v tom pomůže náš pejsek, který je jako naše dítě a má v našem vztahu velmi stmelující účinky, i když je to pro někoho asi nepochopitelné, ale ona tak opravdu funguje.
Řekl mi, že cítil, že asi někde někoho mám, ale přiznal, že kdyby vše bylo tak, jak má být, kdyby mi alespoň trochu naslouchal, zřejmě by k tomu nedošlo. A má pravdu. Řekl, že se mě na to ptát nebude, ničemu by to stejně nepomohlo, ale pojede se prostě "čistě".
Kdyby mu na mě nezáleželo, určitě by včera za mnou nepřijel přesto, že věděl, že se odpoledne můžeme vidět doma.
Pomůže mi přestěhovat věci a se všemi nezbytnými věcmi, které jsou potřebné udělat při koupi nového nábytku. Za což jsem opravdu moc ráda.

Jinak jsem zjistila, že ten "druhý", který má dítě, není to jeho dítě, ale byl nějaký rok s přítelkyní, ona mu pak utekla za jiným, s ním přišla do jiného stavu, jenže pak si to rozmyslela, a že na potrat nepůjde no a on se rozhodl, že si to dítě napíše na sebe. Na jednu stranu je to obdivuhodné, ale na druhou stranu - bůhví, jak to mezi nimi bylo, je a bude. Od včera se mi neozval ohledně toho, že by si to náhodou rozmyslel a chtěl by mi třeba s něčím pomoci, takže je to pro mě velmi snadné rozhodování. A představa, že se bude starat o dítě, které "je a není" jeho a místo vděčnosti ze strany té ženy bude čelit a nechá si líbit nějaké "vydírání", to děkuji, ale nemám zájem. Ona je prý navíc do dnešního dne také sama, bůhví, jak to tam funguje.

Jinak, co se týče toho, jak tu psala Reaguji na Veselka10: - není to úplně přesné, jak píšeš - vytloukat klín, klínem. Je to o tom, že jsem měla na své jedné z životních cest najednou oba, jeden zlobil, podlehla jsem druhému, pak začal i druhý. Není to o tom, že bych musela za každou cenu mít někoho z nich. Je to v prvé řadě o tom, jak se k tomu postavili. Přítel má zájem to řešit, druhý čeká, až si vše vyřeším a třeba pak bude mít čas, jenže na to já mu kašlu. Včera mě to tak zlomilo, hodně i ta diskuze tady.
Moc všem děkuji za názory, hrozně se mi ulevilo, přijde mi to teď o dost jednodušší.
Dnes mám už i konečně chuť k jídlu, protože jsem noci nespala, nejedla a pořád se jen trápila.

Uvidíme, jak to dopadne, čas a lehké odloučení zřejmě rozhodne.

Teď mi přišla sms od toho druhého - "Jak to dopadlo?"
Má odpověď: "V pohodě"
A on: "To je všechno, co mi na to napíšeš?"

A já už nereaguji, ignoruji ho stejně jako ignoroval on moje výzvy k tomu, abychom se domluvili na všem "tehdy" podstatném. Ani vlastně nevím, co bych mu měla napsat.
A psát mu sms typu: "Nemá to cenu, nechal si mě v tom" apod. a dělat ze sebe chudáka, to rozhodně nebudu.

Reaguji na kedi:
Myslím, že ses ve všem rozhodla správně. S druhým bych se být tebou už radši neviděla..Mohl by se tě snažit přemlouvat a mohla by jsi opět znejistět...
Na druhého se vykašli a pokuste se oba s přítelem, aby vám ten oddych skutečně prospěl. Držím pěsti

Držím palečky

Reaguji na Mia_Sofia:

Už ani nemám chuť mu odpovídat na sms, takže ignoruji, stejně jako to udělal on párkrát mně.
Řeklo se, že se pojede z čistým štítem, takže to tak beru. A jestli to vyjde s přítelem nebo ne, to už opravdu záleží jen na nás. Myslím si, že společně strávený čas na výletech apod. nám k sobě zase najde tu lepší cestu, a pak uvidíme.

Děkuji