Nepředstavil mě ještě svým rodičům

Nicci
no a co mu navrhnout, že se nemusíte scházet v bytě, ale třeba v restauraci, kde se stejně třeba budeš cítit líp?

Ahooj Veru, no třeba ty si příklad jedný z těch hned představenejch (podle toho co čtu ). On je v tomhle prostě takovej jinej, společný bydlení mi nabídl jednou, jen když sem se fakt naštvala že se skoro nevidíme, a pak už o tom nemluvil. Plus další věci, takže tohle nepředstavení rodičům je už jen taková poslední kapka, kdyby byl problém jen v tom, tak si tim hlavu asi tolik nelámu. Každopádně je i blbý, že pro ně občas pracuju, oni mi přes něj posílají peníze, a nikdy sem je neviděla Uvidím po tý dovče, teď asi neni vhodná doba na nějaký konflikty

Ano, i to může být skutečný důvod, ale pořád mi připadá, že ty to jako důvod nebereš, je pochopitelné, že tě nechtějí zvát do rozestavěného bytu, ale proč se nesejít na neutrální půdě? Jen tak na večeři někde v restauraci?

lollo
Jojo, tos vystihla dobře, že si to asi nějak nepřipouštím, jako skutečný důvod. Asi protože jsem to ze začátku respektovala a čím dýl jsme spolu, tím víc na to vnitřně naléhám. Právě on sám mi už říkal, že ho napadlo, že zajdem na véču, ale to už je asi tak 3 měsíce a od té doby se nezmínil. Právě nevím, jestli mi není blbé si to vynutit, že by mi pak bylo třeba trapně, že tam jsme jen kvůli mně nebo tak...

Nicci
Tak by ti měl nalít čistého vína. Možná jeho rodiče nestojí o seznámení a stydí se ti to říct. Třeba mu řekli, že dokud nebudete chystat veselku, že tě znát nemusí. Ale měl by ti říct pravý důvod, nevymlouvat se. Zkus se zeptat jinak, jiným způsobem. Třeba víc se poptej na rodiče, na jejich názory a třeba to z toho vyplyne.

Já jsem taky svýho partnera přivedla domu až po roce...rodiče zpočátku něchtěli a pak už jsem na truc nechtěla já...já a ségra jsme se ve stejnou dobu rozešly po dlouhodobých vztazích s kluky, co u nás byli pečení, vaření a tatínek nám řekl, že už doma nechce vidět žádnýho chlapa...tak jsme se tím řídily

...a tohle se těžko vysvětluje klukovi, se kterým chodítě rok a ještě nebyl na návštěvě...

Holky, mě docela fascinuje, že o to tak stojíte, jste hrozně mladý, víte kolik ještě projdete vztahů a kolik rodičů ještě uvidíte

To je sice možný, ale když jsem v nějakym vztahu tak to neberu jako přechodnou stanici až poznám toho svýho pravýho s jeho rodičema, ale věřim že ten se kterym právě jsem je ten pravej. I když to tak třeba nebude a natluču si nos, tak je pro mě důležitý věřit v ten vztah, abych byla šťastná. Takže nad poznáváním rodičů mýho potencionálního budoucího přítele nějak nepřemýšlim

Já doufám, že už jich moc nebude

tak přesně takhle to vnímám i já, já si ze vztahů srandu nedělám a pokud vím, že jsem s někým, ale není to ten pravý, tak se do seznamování s rodiči nehrnu...Jednou jsem měla vztah, který byl založený jen na sexu a oběma bylo jasné, že to jednou skončí. Já jsem netoužila po seznamování s jeho rodiči, on zas s mými. Ale když jsem s někým, koho miluju, je pro mě důležité znát se s jeho rodiči. A to nezávisle na tom, že vztah se nemusí vydařit a já se budu seznamovat příště zas...

To uznávám, to je pěknej přístup, ale vztahy nejsou věčný, a dokud se fakt nehodláte brát nebo spolu nečekáte dítě, tak já bych se poznávání rodičů zas tak nehrnula, přece jen chodíte s tím klukem a ne s jeho rodinou. Ale teda uznávám, že někdy je dobrý rodinu vidět a zjistit různé rodinné deformace

No právě

lucis
ale tak já bych řekla, že se do seznamování s rodiči zrovna dvakrát nehrne nikdo My jsme se tenkrát seznámili, něco jsme si řekli, taková ta klasická témata a další měsíc jsem je nemusela vidět. Jenže než jsme se k sobě s přítelem nastěhovali, je jasné, že se nebudeme pořád sházet v parku, tudíž nám přišlo normální se potkávat s rodiči toho dotyčného...A ano, chodím s tím klukem, ale třeba já jsem člověk, který si zakládá na rodině, přítel taky, tudíž nám přišlo naprosto přirozené se stýkat.

NO jasný, když jsem zamilovaná a je to oboustranný, tak je přece samozřejmý, že nepředpokládám, že to bude končit...některé vztahy věčný nejsou, některý jo. Není důvod se domnívat, že to napořád neníOvšem tím nechci říct, že to tak bude, tím říkam, jak to je ted...a když jsme spolu byli 3 měsíce, tak mě až tak nehryzalo, že jeho rodinu neznám. Ale po tom, co má u nás skoro přechodné bydliště je přece normalní, že bych si představovala, že mě při nejmenším seznámí i on...