Nejhorší účes Vašeho života

Já jsem vždycky byla dlouhovlasá blondýna a před časem jsem se nechala ostříhat na červenou ,,bekhemku" . Tenhle účes byl super a já byla spokojená, ale znáte to omrzelo se mi to a já chtěla zkusit něco jiného. Tak jsem se nechala o dosz zkrátit a obarvit na středně hnědou. A málem jsem z toho brečela, protože to byl opravdu děs! Už nikdy víc!! Ani nevím co mi nesedělo víc, jestli krátké vlasy nebo ta příšerná hnědá (s blond melírem). Brrrr.... Vedel manžela jsem vypadala jako jeho starší sestra........ No děs. Ještěže už je to pryč a já mám zpátky svoje blond...

Bylo mi 16 a chtěla jsem "mokrou trvalou".Vlasy jsem měla všechny stejně dlouhé včetně ofiny asi po ramena a jeden pramen v ofině odbarvený na skoro bílo,jinak vlasy nebarvené tmavě plavé.No kadeřnice mi trvalou udělala na nejmenší možné natáčky a po rozmotání jsem měla vlasy sotva k uším a jako pudl.Nejhůře dopadl ten pramen v ofině...ten prostě odpadl takže jsem od kadeřnice odešla s brekem,dnes už se tomu směju,ale tenkrát začínaly prázdniny a já vypadala jak debílek.No oprava byla možná jedině další trvalou to jen polít a natáhnout.Výsledkem byla koudel na hlavě a pak totálně krátký sestřih.(rok 1984)
Byla to moje první a taky poslední trvalá v životě.

Miasofia
Ty jsi neodjela?Jak jsi tady nabízela kočku nutně

Laky
Odjela /kočenka je u kamarádky a má se kráááálovsky/ jen si myslím že to sem poněkud nepatří (však on to někdo smázne)

Mám podobnou zkušenost jako proxyna. Původně jsem měla krásné medově zlaté vlasy po zadek, pak jsem to musela šmiknout po ramena a následně jsem začala s melíry. Jednou jsem si řekla, že když jdou blond, půjdou i barevné...no a nedobrovolně jsem se pak stala na nějakou dobu zrzkou s úsesem jak od Beatles...hrůza a děs - nikdy víc!

Jednoznačně u mě vede účes,kdy mi kadeřnice z dlouhých vlasů vytvořila na hlavě různě sestříhané,prostříhané oškubané cancoury.v délce maximálně k bradě..A jako bonus ofinu do půlky čela.Nedalo se s tím nic dělat,nedrželo to tvar, připadala jsem si chvílemi (hlavně po ránu) jak vypelichaný mop....

zlatko, asi zatím vedeš

jej, když sem si stříhala ofču a brácha na mě cosi zavolala a já to pak střihla light vedle. . asi o deset cenťáků. . . a to bylo večer, tak sem tak šla ráno do školy. . .fakt super, když to odpo viděla kadeřnice,tak jenom spráskla ruce a ptala se: "Co ste to, proboha, dělala?" . . .a od té doby mám krátké vlasy

Já jsem narychlo před prázdninama potřebovala zastřihnout, všude to bylo na dlouhou objednávku, až jedna kadeřnice měla volno (to mi mělo být podezřelé), měla jsem tehdy odrostlejší melír ( u kořínků asi tak 3- 4 cm), paní se zeptala, jestli to blond má odstříhat..já kývla, jako že myslí ty úplně světlé konečky..no a ona vzala celé blond vlasy. Užasle jsem koukala jak odstřihává 10 cm a nevěřila svým očím, vzala to důkladně..vypadala jsem jak z Dachau....další den vysvědčení...ja doma brečela.že tam nejdu..., ale jak to je v tom vtipu..jsem učiteka tak musím..no hrůza...

No, to já jsem měla šílenej účes asi v 16ti. Zrovna frčely podbarvený vlasy a já jsem chtěla být originální, tak jsem si nabarvila vlasy na tmavě hnědo a podbarvila to bílym melírem (k bílé to mělo daleko) vypadala jsem strašně, ale kupodivu si pamatuju, že jsem tak vydržela chodit docela dlouho, ale teď když vidim ty fotky.. A vůbec, dřív jsem byla uplná bláznivka co se týče vlasů, dokonce jsem měla jednou úplně černé vlasy a krátkej sestřih, k tomu piercing v obočí, rovnátka, beďary. Ještě že už mam rozum.

Teď jsem si vzpoměla taky na jednu věc, byla jsem v Anglii (asi před dvěma lety) a koupila jsem si tam v Tescu dvě blond barvy, aby mi to vystačilo. Barvím, barvím a jedna z těch barev byla podivná, taková do černa, ale říkala jsem si, na krabičce i na tubě je napsáno blond, tak co, asi to mají v Anglii jinak. NO prostě se mi obarvila čtvrtka hlavy skoro na černo, hrůza. Když přišli domu rodiče (byla jsem aupair), nemohli věřit a já jim to nemohla vysvětlit, páč moje Aj nebyla nejlepší. Musela jsem takhle chodit týden, než měla nějaká jejich známá kadeřnice volno a stáhla mi to a nabarvila. Tak to byl asi úplně nejhorší zážitek, páč to bylo nechtěně.

Já mám strašnej zážitek, kterej se mi stal asi před 3 roky v 18-ti. Měla jsem krásné dlouhé kaštanově hnědé vlasy, kluci se za mnou všude otáčeli a všichni mi říkali, jak mi to hrozně sluší. Jenže začali frčet ofinky, takové ty rovné. Můj účes mě totálně nudil, ale ke kadeřnici jsem jít nechtěla, protože by mi to zase prostříhala a to jsem nechtěla, byla jsem spokojená. Jen jsem chtěla tu ofinku, tak jsem si jí ustřihla sama. Katastrofa. Pořád nebyla rovná, takže jsem stříhala a stříhala, až byla asi čtyřcentimetrová. A nešlo to vůbec schovat (třeba sčesat nahoru do sponky), jak byla krátká, tak to vůbec nedrželo. Nakonec jsem to musela nějak různě splácnout a dát si čelenku (ten proces ráno trval snad půl hodiny). No zkrátka děs, brečela jsem, protože najednou jsem byla ohavná - a to nepřeháním. Nejradši bych se na půl roku zahrabala doma a nevycházela. Naštěstí mi ty vlasy dorostly trochu rychleji než za půl roku, přesto z toho ještě teď mám husí kůži.

Můj nejhorší zážitek proběhl sice už před lety.přesto ne něj nemohu zapomenout. Měla jsem tenkrát vlnité dlouhé vlasy do půl zad a rozhodla se k radikálnímu střihu. Pochopitelně jsem vyrazila k "odbornici", přeci nepůjdu někam, kde mi účes, o kterém mám mimochodem jasno, zkazí. Výsledek byla tragédie. Vlasy trčely do všech stran,ignorovaly fén, tužidla, laky na vlasy - prostě hnízdo a jako bonus jsem měla na šešuli takový ten vír, jak se tam vlasy točí do všech směrů. A to jsme si předem vysvětlily jak bude účes vypadat.Tenkrát jsem své krásné dlouhé vlasy hodně dlouho při každém pohledu do zrcadla oplakávala.

Už je to asi tak 10 let zpátky co jsem si nechala udělat setřih, takový jak je to ze zadu takový rozcuchaný a ze předu takový uhlazený. Myslím, že to dokonce měla jedna holka s Tatu. Když jsem se pak viděla v zrcadle, tak jsem myslela že omdlím Vypadala jsem jako kuře a navíc mi to vůbec neslušelo. Celý týden jsem probrečela a nešla jsem kvůli tomu ani do školy Takže už v životě nic takového

Na kedlubně květák!
To byla hrůza a je mi z toho špatně ještě teď, když si na to vzpomenu.

Jooo hele ten sem taky před sedmi lety měla, chodila sem ještě na základku a donutila kámošku aby mě takhle ostříhala
Ale mně všeobecně krátký účesy moc nesluší, a to sem jich už pár vystřídala...i když je to zase takovej fajn pocit, mít kratší háro
Člověk si nevybere, ale už se snažím krotit a nechávám si narůst dlouhé