Nechci, aby mě měl přítel "jistou"

Reaguji na Evulous: To ji spíš bude podezřívat z nevěry...
Reaguji na kacenka.r: Žijete spolu?

Jooo to by mě taky zajímalo....tak holky piště, jak ze sebe udělat tajemnou a znovu chtěnou? Nějak mi to v tomto ohledu vůbec nepálí a nevím, co dělat, aby mě zase "chtěl" nebo se aspoň víc snažil získat si mě..

Tak to jsem si myslela, že u nás zafunguje...manžel mi ale řekl, že mi stopro věří, takže když jsem na něj zkoušela, že jdu ven se svým bývalým, řekl mi Klidně, kdy přijdeš?

Reaguji na JančaOcet:
Ale to je zase hezké, taková důvěra ve vztahu

Nedoporučuju. Tohle není normální a tolerovat to lze jen u děvčat v pubertě Stačí se naprosto otevřeně chodit bavit někam jinam bez partnera, např. s kamarádkami, začít chodit třeba cvičit. K tomu nemusí být člověk tajemný, není cílem vzbuzovat žárlivost (to funguje dost opačně, než člověk chce), ale vzbudit oprávněný dojem, že se s ním zase tak nebavíš, jak by se slušelo. To, že jdu ven, můžu podat hodně mile a nadšeně a určitě nebudu tajemná, když se zeptá, jestli jdu fakt s kámoškou. Takhle to stačí udělat párkrát. Nebo jít sama na procházku (ano, byla jsem se projít, vyčistit si hlavu), nevěnovat mu doma tolik pozornosti. Klíčem je být MILÁ a zcela NEUTAJENĚ se začít čímkoliv bavit mimo jeho dosah. Po nějaké době by se měl chytit za nos a popřemýšlet. Není cílem ho začít iritovat, což by se nějakým trapným tajnustkařením určitě stalo. Jsem přesvědčená, že to je spolehlivý recept.
Mám vyzkoušeno, že stačilo i takové "opatření" jako s ním večer nesledovat film jako v obvyklý všední den, ale vzít si knížku. Zatímco vedle něj na gauči by si mě sotva všiml, když jsem si četla v křesle, tak neměl z filmu nic, protože se pořád chtěl bavit se mnou.

Reaguji na RomanKaS: Romanko, jako vždy perfektní návod!
Napadlo mě něco podobného, ale tak jako ty bych to podat rozhodně nedokázala, děkujeme!

Reaguji na Red_fire:
Vždyť opakuju pořád to samé bohužel hlubší poznatky nemám už nějaký ten pátek na kom testovat a do teoretizování se nechci pouštět. Děkuju za pozitivní ohlas

Nádherné!

Souhlasím naprosto se vším, krásně napsané!

Já patřím k těm lidem, kteří nechápou, proč furt holky chtějí, aby je jejich partner neměl jisté. Já konkrétně jistotu vyžaduju, nedokázala bych být s někým, kdo by mi pořád dával najevo "nemáš mě jistého" a dělal by mi věci stylu: jdu se bavit sám s kámoškama, abys žárlila, jdu někam s kamarádkou, schovávám si před tebou mobil, aby sis nemyslela, že ti všechno řeknu nebo viz výše některé věci, které holky radily. Příjde mi to úplně uhozené, kdyby mi tohle přítel dělal, tak bych ho hodně rychle poslala k šípku a myslím, že kdybych tady založila dizkuzi např. na téma přítel si schovává mobil, chodí ven s kámoškama -> poradila by mi většina děvčat, že ho mám poslat k šípku. Takže asi tak.

Krom toho, jsem se jednou na toto téma se svým přítelem bavila a sám mi řekl, že já mám jistého jeho a on mě, a že kdyby mě neměl jistou, respektive, kdybych dělala různé věci, abych ho znejistěla, tak by mě vůbec neměl chuť dobývat, ale spíš by mě poslal do kytek. Že by nikdy takovou holku nechtěl, že potřebuje jistotu, zázemí, že jsem tu pro něho a tak to platí i naopak...Já ani on bychom nedokázala žít s pocitem, že se nemáme jistí, takový vztah by nás nenaplňoval. Je ale pravda, že spolu už bydlíme, plánujeme do budoucna rodinu, takže to je asik něco jiného. Ale já si prostě myslím, že když ve vztahu jeden druhého opravdu miluje, váží si ho a má k němu úctu, nepotřebuje si dokazovat něco ve stylu "nemáš mě jistou/jistého".

Ale to je jenom můj názor, jak všude píšu: Sto lidí, sto názoru

Ještě jedna věc, myslím si, jak tu holky psaly, že by ses měla chovat normálně, přirozeně na nic si nehrát. A to že je přítel hezký si myslím, že moc nezáleží, záleží na tom, zda tě má opravdu rád a jestli jo, bude mu nějaká konkurence nebo zástup jiných holek ukradený. Mimochodem já mám taky krásného přítele, baby po něm letí, jak muchy na lep, není to žádný šampónek apod, ale je to krásný obyčejný chlap, který má neskutečné charisma. A já? Nic mo vzhledově, normální holka, nic zvláštního a představ si, tolik holek o něho mělo zájem a krásných holek, ale přesto jsme už spolu docela dlouho. Říká mi, že na mě miluje to, jaká jsem přirozená, ne žádná pipina, jak se chovám, že jsem na něho hodná, spolehlivá a že miluje to zázemí, které u mě má a já jsem za to ráda. Neumí moc vyjadřovat city slovy, ale vyjadřuje to činy a to je pro mě nejcennější

Jo a mimochodem s tou krásou - ty jsi nádherná holka, takže bych vůbec konkurenci neřešila

taky myslím. Hodně lidí si hned představí extrémy typu stíhačka nebo echt mrcha - ale je i krásná střední cesta.

Takový vztah mám, přítel je opravdu podpapučáček a to jsme spolu skoro 4 roky s přestávkami... Jsem takový čertík v krabičce a hodně provokuju, protože se nudím a sleduju co on na to... no většinou vše bere extra klidně a tím víc mě to nudí a ubíjí až to často přejde v rozchod , kdy mi po měsíci začne chybět a furt dokola... Achjo.

Na toto mi zabrala změna... po nudném stereotypu pořád dokola jsem se přestala zabývat maličkostmi, babrat se ve vztahu, začala se o sebe starat- nehtíky, nechala jsem si natočit řasy, nový učes, začala hubnout, nakupovat s kámoškama. Normálně jsem vše přiznala,žádné tajnosti. Všechny změny mi zvedly sebevědomí a hned jsem jinak zářila. Zároveň jsem se ale nechovala odměřeně a chladně, naopak jsem třeba častěji uvařila. No ale vrtat v hlavince mu to začalo Začal si více všímat a zvát mě občas někam.

Teď je to bohužel opět stereotyp, máme oba spoustu školy a práce a málo peněz (to je ovšem jeho častá výmluva, podle mě procházka nic nestojí) a je to pořád dokola. Potýkám se s tí, že mi vůbec nechybí. Vím, že mě má moc rád (samozřejmě mnohem víc ale tím slovem zásadně neplýtvám) ale asi má pocit že takto je to fajn a já se nudím. Nemám problém s tím, že by nějak ochladl. S tím mám problém já.. takže , nějaké rady jak znovu zapálit oheň?

Víme tedy, že to není žádný vyčůránek, který tě zanedbává - jen hodný kluk, který neví. A to bych poradila asi toto:

Já to bez okolků dělám tak, že když něco chci, milému to řeknu - možná ještě dodám, že jsem opravdu "živá" slečna, které nečiní problém vyjadřovat emoce a radost, takže jsem jedině ráda, když mohu protějšek ocenit. Ze začátu vztahu se tolik nechytal a když jsem chtěla jsem, abychom šli do divadla, bylo to něco ve smyslu: "Dívala jsem se do programu a 15. hrají tu a tu hru, co kdybychom zašli? Já bych se na to s tebou podívala opravdu ráda!", on souhlasil, já projevila nadšení ("Vážně? Zlato tak to je super, opravdu se už moc těším!" - mlaskavá pusa na tvář) a šlo se do divadla Koupil lístky, já se těšila, říkala jsem, že bychom předtím/potom mohli zajít ještě do tamté kavárny, on souhlasil a "15." mě pozval do kavárny, vytáhnul předem zakoupené lístky na dobrá místa a celý večer se choval galantně. Já mu poděkovala (ne jedním slovem) a na dalším rande jsem zmínila, že se mi to opravdu líbilo a potěšilo mě to.

Šlo o to, aby si uvědomil, že když mi bude chtít udělat radost, ocením to - když je chlap pochválený, chce se snažit a udělá vše, aby partnerku potěšil Žádný učený z nebe nespadl a dvacetiletý (mnohdy i 20+) kluk neví, co přesně by od něj ta slečna chtěla - ale když mu dáš úkol, vynasnaží se, aby jej mohl splnit a tobě udělat radost. Teď, po letech, je to tak, že když u večeře řeknu, že bychom si mohli o víkendu zajet na výlet, rád vymyslí, kam by to mohlo být, abych si to pěkně užila - prostě proto, že mě má rád a chce mě potěšit. Takže procházku či návštěvu čajovny bych navrhla podoným způsobem, chtěla bys s ním jít a udělalo by ti to radost.