Když kluk dá najevo,že se mu líbim, už ho nechci

Vážně? To by mě vážně nenapadlo.. Jenže to překonávání je hooodně těžké.. I já cítím, že už nejsem pak tak milá a myslím, že ten kluk vycítí, že už mě to s ním nebaví, nebo ne?A za jak dlouho se ti podaří tuhle fázi překovat? Nedovedu si představit třeba celý týden se přemáhat..

illy_T
to jsem ráda, že to máme podobně.. přesně jak říkáš, proto už dlouho s nikým nejsem.. nějak mi vyhovuje ta volnost, ale zase si připadám nenormálně, když ostatní holky chodí s klukama už i třeba dva roky.. a já nejsem schopná vydržet ani týden.. žádné špatné zkušenosti nemám, nebo aspoň si myslím, že mě neovlivňují, už na ně ani nemyslím (můj první kluk mě měl jen jako bokovku, a druhý kluk mě chtěl do postele ještě ten den), ale necítím, že zrovna tohle by mě nějak trápilo nebo ovlivnilo..
A ty jsi to zkoušela překonat? nebo se taky jako já na každého vykašleš?

Když problém je ten, že já ho chci.. A chci ho moc, dokonce mám pocit, že on je ten pravý.. Ale pak dá najevo zájem a bum.. bloknu se, nechci ho, leze mi na nervy... Prostě úplnej opak..

Mě se právě taky ulevilo, když on odjel a já měla klid... teď mi sem tam píše, ale už ani nemám zájem mu odepsat třeba do dvou minut, ale klidně mu napíšu až za tři hodiny a to jen jestli si ještě vzpomenu.. Prostě jsem hrozná.. Připadám si, že ty kluky někdy fakt využívám, počkám až se jim začnu líbit a pak je odkopnu? No jsem normální? Možná máš pravdu, že to nebyli ti praví... Ale za začátku mám vždycky pocit, že on je ten pak úžasnej..
A kolik ti je let jestli se můžu zeptat? Mě právě že 18 a už mě to fakt štve, že vždycky vycouvám (

Vy jste holky určitě věkově pod dvacet let, že? Ono se to časem začne zlepšovat, já jsem to měla taky..tak do osmnácti jsem s tím klukem nechtěla být vůbec, tak do pětadvaceti mě lezl na nervy až když jsem se s ním vyspala, nebo začala chodit, teď mi je třicet a projevuje se už jen náznaky, že na přítele mám vysoké nároky a vždycky jsem ta, která má na začátku vztahu navrch (což je dobře, protože ať se hoši snaží), časem se to vyrovnává.
Nevím čím to je, snad tím, že na nějaký vztah ještě nejste zralé, tak si zatím užívejte jak to je, ono vám nic neuteče.

Chudobka
Jj, pod dvacet Asi máš pravdu s tím, že máme navrch.. Aspoň nejsme zamilované nanynky. Takže až zestárnu, tak se to zlepší? To je dobrý vědět, já se bála, že mi to zůstane Asi je fakt, že teď si chci užívat a né se vázat, možná právě toho se bojím, že si mě ten kluk uváže.. Je to fakt, nic nám neuteče, aspoň nemáme zbytečné trápení s klukama Je super vědět, že jsi to měla podobně a že časem to bude lepší

Tak tohle jsem měla, když mi bylo NÁCT. Pak přišel ten pravý, kterého jsem chtěla mít také na chvíli, ale zamilovala jsem se a bylo. A jsme spolu dodnes. Takže bych se určitě nepřemáhala. Až to příjde, tak to příjde, uvidíte.
A buďte rády, že si můžete vybírat a je o Vás zájem a nemusíte nikoho uhánět.

Zestárnu? Bože, tak už je to tady!
Omlouvám se za OT

DD? Domov důchodců? Nebo?

Asi jo, asi to musí být ten správnej.. jenom se bojím, že to nepoznám, a ten správnej mi proklouzne mezi prsty, protože se bloknu... ach jo... no doufám, že toho správného neodkopnu hned potom, co mi dá najevo, že se mu líbim..

sabcza
Taky sem měla tento problém.. Který se vyřešil, když sem potkala kluka, který mi hned nepadl k nohám, ale "musela sem se trochu snažit" a nevěděla sem pořád na čem u něho sem.. Samo sme byli na začátku strašně zamilovaní oba dva, (to sem měla jasno na šem sem ) teď sme spolu 6 let a on nepatří zrovna k těm, kteří by mi každý den říkali, že sem krásná a úžasná a i když mě to často štve, tak si myslím, že to je ten důvod, proč sme spolu pořád.. Kdybych měla kluka, který by "omdlel" jen by mě uviděl (samo přeháním) tak to bych s ním moc dluoho nevydržela

No přesně... asi je nás víc, jen jsou víc vidět ti, co kluky mají a mají je už delší dobu... oni se chlubí, my se nemáme čím chlubit... maximálně tím, jak kluky necháváme [img]/img/smilies/happy_tear.gif[/img]

To je fakt. Leze to pak na nervy, když to přehání. Já se seznámila o prázdninách se skvělým klukem, takovej ,,borec" a ,,machr" před ostatníma (neřekl by do něj nikdo, že se dokáže ,,zamilovat") a mě pak psal nejmíň 10 sms denně a to fakt nepřeháním.. měla jsem ho plný zuby a vůbec mu už pak neodepisovala..
Jenže na jednu stranu si říkám, jestli není lepší kluk, co ti bude padat k nohám než ten, co tě bude využívat. Taky si myslím, že kdyby mě nějaký kluk nechtěl, tak já ho chci a vydrží mi to dlouho, ale zase jestli by mi to nepřineslo jen trápení [img]/img/smilies/sad2.gif[/img] Takovej kluk by o mě až tolik nestál a možná by mě jen využíval.. [img]/img/smilies/sad2.gif[/img] To je dilema fakt.. [img]/img/smilies/sad2.gif[/img]

panejo, sem si myslela, že divná jsem jen já všichni okolo mě maj dlouhodobé vztahy a mě to VŮBEC neláká...
nejvíc mě lákají kluci co o mě nemají zájem (rádoby machírci) ale jakmile ho projeví...sme na začátku