Navázali/ly byste partnerský vztah s tělesně postiženým?

Myslím,že jo. Pokud by mně ten člověk opravdu přitahoval, tak bych neviděla problém v tom,že je na vozíčku.Můj známý je na vozíčku a je veselej,sportuje,má perfektní práci a taky krásnou zdravou přítelkyni.

Párkrát jsem navštívila pečovatelské domy pro postižené a je až s podivem, kolik se tam najde hodně mladých lidí. Dvacetiletí kluci, co špatně skočili do vody atd.. Někdo se s postižením vyrovná těžce nebo vůbec, lituje se. Naopak znám velice aktivní postižené, kteří opravdu nesedí jen doma a nejsou partnerkám přítěží. Tady je důležitý hlavně psychický stav, pokud by byl v pořádku, tak za mě říkám ano, navázala.

Kdyby se stal partnerovi, v průběhu vztahu, nějaký úraz s následky, myslím, že bych ho jen kvůli tomu neopustila, spíš bych zatnula zuby a zkusila s ním to nejtěžší období překlenout.

A člověk nikdy neví, zda se do úzkých nedostane on sám.

Do tělesně postiženého se dá také přece zamilovat. Život s ním bude v něčem komplikovanější, ale daleko komplikovanější bude se zdravým alkoholikem, děvkařem, domácím tyranem,...Chci tím jenom říci že zdravý partner nemusí být vždy výhra a postižený prohra. Mám postiženou kamarádku, sbalil ji hezký kluk z naší místní honorace. Jeho rodina zpočátku nadšená nebyla, ale pak pochopili že jsou šťastní, jsou spolu 15 let a mají i děti.

Do člověka, který je psychicky v pořádku, vyrovnaný a samostatný, proč ne

Pollinko
Řekla bych, že tyhle vlastnosti nemá ani většina "normálních" lidí...

Helena, lucinkaf
Handikepovaný člověk přeci nemusí hned znamenat nesamostatný... najde se mezi nimi i mnoho sportovců, kteří by kolikrát strčili do kapsy i zdravého.

Taky bych s většinou chlapů být nemohla

Myslím, že na to nelze takhle z patra odpovědět. To je jako se zeptat, kdyby přišel urostlej, krásnej a chytrej blonďák - mohla by jsi s ním být ?

Pokud potkám někoho kdo mě okouzlí, tak je jedno zda je na vozíku, nebo na ne...Prostě láska si nevybírá a programově se tomu vyhejbat je divné...
Pokud bych potkala chlapa na vozíku a byl skvělej a já se zamilovala , pak bych s ním byla.

Já se jsem tedy s tělesně postiženými často v kontaktu jako dobrovolnice. Asi to zrovna ode mě bude divné, ale nedokážu si to představit.... Ikdyž je pravda, že jsem se zatím setkala jen s takovými "problémovějšími" typy, které potřebují pomoc druhých.

Ne.

Určitě bych člověka nezavrhla jen proto, že je tělesně postižený. Pokud by byl aktivní, veselý, vyrovnaný se svým osudem,samostatný a takzvaně by mě okouzlil, klidně bych tomu nechala volný průběh. Souhlasí s tímto:

Tak to nikdy. Nedokázala bych mu pořád pomáhat a dívat se na něj a pořád vše dělat za něj a tak podobně. Hrozně by mě to obtěžovalo.

pokud bych se zamilovala, tak asi ano, ale každopádně radím vše si promyslet, aby jsi mu pak neublížila.....

Ne

Ne každý na vozíčku je nesamostatný a neschopný. Mám syna 33 let, od 20 je po úraze na vozíku. Sportuje, chodí na diskotéky, na bazén. Žil 4 roky v zahraničí sám, hrál profesionální basketbalovou ligu v Německu a na Sardinii. Bohužel se mu nepodařilo navázat vztah, protože mladé holky ho berou spíš jako atrakci a starší jsou zadané. JInak je hezký, tmavý, vysoký chlap. Tak děvčata hlaste se. Krásnou neděli.