Náměsíčnost

Ne, že mě honí!

Reaguji na earth88: K tomu nářadí, o kterém jsi ani nevěděla že doma je.. To mi připomnělo ještě jednu historku, jak jsem spala u kamarádky. Mám takový zlozvyk, že si co pět minut mažu pusu balzámem na rty, v noci jej mám v posteli a neusnu bez toho. Tak jsem u ní spala, dala si vedle sebe ten balzám... ráno se vzbudím a on nikde... tak jsem se ho vydala hledat. Našla jsem ho ukrytý pod stolem, kde byly navíc nůžky, lepidlo, nějaké papíry.. nevím, asi jsem se chystala něco si vyrobit. Ale nejlepší na tom je právě to, že za bdělosti bych vůbec nevěděla, kde v tom pokoji nějaké lepidlo hledat

Reaguji na hrabosska:
jo tak to pardoooon - nejsi biskupský chlebíček, jen tě jeden biskupský chlebíček honí - omluva

Tak já i přítel lehkou náměsíčností trpíme, když u nás spal bácha mýho přítele tak nám vyprávěl že si spolu ze spánku povídáme Naštěstí to zůstalo jenom u toho povídání, jenom přítel jednou šel na balkón a nepamatoval si to, to jsem se docela bála protože bydlíme v 8. patře.

Mám sestřenici, která bývala v náměsíčnosti docela agresivní, trávíme spolu každé léto a těch facek, které jsem v noci dostala, bylo opravdu dost. Ráno mi samozřejmě nevěřila. Když jí to ale potvrdili ostatní, tak si šla pro léky, má nějaké utišující a je to výrazně lepší, vždycky tak kolem třetí začne chodit kolem postele, po deseti minutách si lehne a je klid.

Ahoj já mám něco podobného taky. Zdají se mi stále stejné noční můry už od dětství, ze spaní mluvím asi každý den, ale vypozorovala jsem že vždycky pár dní oko úplňku vyvádím ze spaní úplné blbosti, chodím na procházky, a když mi to přítel vypráví tak nechápu... Jednou jsem klečela na zemi a pod sebou zmuchlanou peřinu a když se mě přítel zeptal co vyvádím tak jsem řekla že sáňkuju a právě sem se vybourala... ale vrchol byl když sem si vykračovala po posteli směrem k oknu, ale na kraji sem spadla a rukou prorazila skleněnou vitrinu, ale o ničem jsem nevěděla, spala sem dál s rukou v rozbitém skle a vůbec sem nechápala když mě přítel vzbudil. Naštěstí se mi nic nestalo. Závidím všem co spí v klidu...

Nedávno jsem si vylila na posteli čaj a tak sem si četla na přítelově polovině postele a jelikož nebyl doma tak jsem tam usnula. Ale v noci se mi zdálo, že kolem mě chodí samí divní tvorečkové, nevim co to bylo jestli trpaslíci něbo tak něco, prohlíželi si mě a mluvili na mě, jako kdo jsem, co tam dělám, kde je Martin, proč tu není on... byla sem z toho úplně v šoku a musela se vrátit na svoji mokrou půlku protože sem se hrozně bála... připadala jsem si jako blázen....

Já s tím naštěstí žádné zkušenosti nemám, ono je to docela i nebezpečný, třeba náměsíčný člověk může i skočit z balkonu nebo podobně. No ale můj přítel je, nedávno šel napřed do ložnice rodičů tam se jenom vytočil a pak šel do sklepa kde spadl a ráno ho tam našla mamka nahatýho válet se ve střepech, od krve a se zlomenou rukou.... A prý takhle občas chodí po baráku

Tak mně se to přihodilo asi dnes v noci. Jinak si to vysvětlit nedokážu. Ráno jsem našla pootevřené dveře z obýváku na zahradu. To mi přišlo divný. Ale myslela jsem si, že jsem je prostě večer, když jsem brala psovy misky domů, nedovřela. Jenže dnes odpoledne jsem našla v altánu na zahradě odsunuté křeslo, na kterém sedávám, tak mi to začalo vrtat hlavou. Včera jsem na zahradě byla a křesla bych si určitě všimla. Teď jsem nad tím ve vaně přemýšlela a nesedí mi víc věcí. Večer jak jsem přišla domů a vzala psa a ty jeho misky domů, tak jsem ty dveře dovřít prostě musela, protože jsem se pak ještě hodinu dívala na TV a to by na mě táhlo a pes by k otevřeným dveřím chodil. Takže mám opravdu podezření na náměsíčnost. Škoda, že pes neumí mluvit a nemůže mi říct, co se v noci dělo. Náměsíčná jsem poprvé a naposled byla v pubertě, to jsem se v noci oblíkala do školy a chodila do kuchyně, ale je mi divný, že to jsem si tak nějak pamatovala. Teď vůbec nic.

Tak teď jsem se fakt nasmála.
Ale ono je to šílené, taky jsem občas náměsíčná a většinou teda vykládám nesmysly, no ale jednou jsem se během náměsíčnosti probudila. Zdálo se mi, že přes náš byt vedou červené paprsky a jejich průchodu vadí fotorámečky na polici v obýváku, tak jsem vstala a začala je dávat dolů. Během toho jsem se probudila, uvědomila jsem si, co dělám a málem mě trefilo. Přítel byl ještě vzhůru, tak jsem to zakamuflovala, jakože jdu na záchod, naštěstí si ničeho nevšiml . No ale stejně jsem si připadala jako blázen.