Na večeři s bývalým

Stejně ti neřekne pravdu jak se má

Já bych pro zachování zdravého rozumu nešla, radši..

Já bych nešla,zbytečně by ses pak trápila ještě víc. Pomalu se ti jizva z rozchodu si myslím zaceluje, takhle bys jen nasypala do rány sůl.

Já bych taky nešla. Třeba až za delší čas.

nešla bych. takové to: chtěl bych vědět jak se máš, mi přijde falešné, zvlášť od chlapa, který se se mnou rozešel. Pokud mě nemiluje, tak si nemyslím, že ho upřímně zajímá jak se mám možná si myslí, že ho budeš prosit ať se vrátí a potřebuje si tímto pohojit ego, nevím neznám ho. pouze soudím ze svých zkušeností

Nechoď, bude ťa to bolieť.

Taky bych nešla, pokud potřebuje vrátit věci, ať si pro ně přijede. A mezi dveřmi mu můžeš říct, že se máš skvěle.
2 měsíce od rozchodu jsou na večeři brzo. Buď si chce zvednout ego, že ho máš stále ráda a nebo chce mít otevřená vrátka. Moje rada zní: nechoď.

Nechodit! Zbytečně si pomotáš hlavu...

Ale jestli opravdu chceš jít, tak bych šla jen na chvíli, stím, že musíš odejít brzy, protože po večeři už "zase něco máš" Ukázala bych mu jak se mám skvěle, že si nečekala, že po rozchodu se Ti bude dařit tak dobře, že ted zkoušíš věci na které si předtím neměla odvahu, atd atd Klidně si i trošičku něco přimysli

To si také myslím...

Také jsem se jednou dostala do úplně stejné situace a bývalý mě celkem krátce po rozchodu pozval na večeři. No, šla v domnění, jak ukáži, že jsem nad věcí a můžeme být kamarádi... Příliš jsem to nezvládla a on to poznal - začal mě kontaktovat více a více, pak jsem se dozvěděla, že jeho známost se na nějak bleskově vykašlala a asi bych se mu zase hodila Vůbec mi to nepřidalo a hrabala jsem z rozchodu o to déle...

byt tebou, tak taky nejdu, zvlášť pokud si psala, ze te to zase dostalo na kolena. zkus si predstavit jak by ti bylo po ty schuzce a fakt bude lepsi nejit

přesně, jde mu podle mého o otevřené vrátka, nechodila bych!!

a já bych tam šla jestli si chce nechat otevřená zadní vrátka, tak bych mu je osobně zabouchla a jestli je to o zvedání ega, tak by mu pěkně kleslo, protože by viděl, že se mi bez něj žije daleko lépe a jsem šťastná. Ze svého okolí vím, že když se třeba můj kamarád, chtěl takto setkat se svou ex a ona to pozvání odmítla, hned byl ta, která ten rozchod těžce nese a proto se s ním nedokázala setkat. Mě osobně by to vadilo

Reaguji na Mado:
Nechoď! Přesně ve stejné situaci byla asi před půlrokem kamarádka, večeře se vydařila, skončilo to v posteli, prožili spolu krásný víkend, po kterém se jí on už neozval a navíc ji všude pomluvil, že za ním dolízá. Ač před tou večeří byla už docela v pohodě, potom skončila na psychiatrii, a ještě dnes to není dobrý. Podotýkám, že oběma je přes 30, žádní puberťáci...

Nechoď, dva měsíce je krátká doba. Já to mám za sebou 3/4 roku a taky by mě rád viděla a věděl jak se mám. (Má už novou přítelkyni). Ale já se na to necítím. Myslím, že už to mám v hlavě srovnané, ale nevím, co by se mnou udělalo ho vidět. Takže taky nejdu. Půjdu třeba až se na to budu cítit. Někdy je dobré dávat na svůj vnitřní pocit. A mně je při té představě na nic, byla bych nervózní... nebudu si už kvůli někomu trhat žíly. Když bude mít zájem, aby z nás byli přátelé, tak si prostě počká až já na to budu mít. A když ne, tak o nic nepřijdu.