Muž u porodu

to já si zas nedovedu přestavit, že bych vedle sebe měla ženskou...Dítě spolu budeme dělat, tak proč ho spolu i nerodit?

Pane jo chlapeŽe Vy chodíte do předporodních kurzů?

i když smekám před znalostmi našeho pana Vodičky, tak jako nic není jen bílé nebo jen černé, tak z deseti porodů dva na chlup stejné nebudou Ale zkušenost nemám, to jsem si jen udělala představu z různých vyprávění...

Tak to můžu potvrdit, že si žena nepamatuje přesně porod. Jelikož jsem ho měla vcelku pohodový, i když trval 18hodin, tak určité věci si pamatuji hodně, ale tu poslední hodinku a půl, kdy jsem dostala oxytocin a nastaly kontrakce co 2 minuty, tak to mi vcelku splývá, vím, že jsem měla bolesti, vcelku jsem se lekla (sranda leknout se po 16 hodinách ), ale jediné, co si pamatuji nejvíc, jsou dva nejkrásnější pohledy v mém životě,. Pohled na řvoucí dcerku v náručí a pohled na uplakaného a šťastného tatínka. Nic krásnějšího jsem v životě neviděla. Ještě teď mám husí kůži. Ale už na sále, kdy jsem malou držela, tak jsem řekla, že pro ten pocit jdu rodit klidně za týden. A to jsem nemyslela nějak frajersky, ale doopravdy. Ale nastřižení si nepamatuji vůbec, ani tu bolest.

Muj muž u toho byl a řikal mi ze mu to vzalo 5 let života-strašne!! A že u nikdy nepujde,malem tam pozvracel perzonal ach... kdyz si vzpomenu... pak plakal...

Ahojky. Nemám teda vlastní zkušenost ještě mám na to dost času. Ale mamka mě několikrát říkala jak rodila mě Tatka ji tam dovezl jenom před tu bránu tam už si ji vzali na ten vozíček a než tatka našel místo na zaparkování byla jsem venku
Tatka byl chudák ještě na parkovišti a sestřička na něho z okna volala že má holčičku
Asi jsem byla nějaký turbo mimčo

Když mamka o 9 let později rodila ségru tatka chtěl být u toho jenže to dopadlo tak nějak podobně jak se mnou prostě to nestih a mě z toho zbyl jenom ten hrozný zážitek jak mamce tehdy ještě doma praskla voda

Chtěla jsem se ještě zeptat na jednu věc, když bych rodila císařem (což nejspíš jednou budu ) umrtví nějak to břicho? nebo uspávají nebo prostě říznou zaživa?

ale jo,když mu to nevadí a ty to budeš chtít,tak je to hezký
Já bych to nesnesla,kamarádka tam měla taky kámošku a já ji tam jednou budu mít taky,budu se cítit prostě mnohem líp a nebude mi tam vůbec vadit.

Jinak opravdu neznám krom bratránka jediného chlapa z okolí,že by šek k porodu dobrovolně,když už svolil,tak pod fňukáním a nátlakem své ženušky a rozhodně o tom jako o krásném zážitku nevyprávějí,,ale každý je jiný,jen takové ty co se na to těší neznám.

Podle situace tě uspí celou, nebo od prsou dolu. U té druhé varianty může být partner utoho.

neboj,celkové uspání dělají neradi,jen když je to nutné(neni to moc dobré pro miminko),což je jasný,dají epidural a možná jsou i jiné metody,já se informovala jen na tyto.

já mám šílený strach z porodu, moc bych tam chlapa chtěla, ale taky mám strach že to nedám já, tu bolest atd...kvuli tomu ani skoro nechci mít děti a bojím se že už nikdy nebudu vypadat stejně, nebudu stejně přitažlivá, ale přitom by mi nevadilo aby mě partner viděl upocenou a v křečích......když jsme spolu zhruba první měsíc, opila jsem se a.....no zvracela jsem, stál u mě a držel mi vlasy, pak mě musel umýt já nebyla schopná....no prostě jsem myslela, že už mi nikdy ani nezavolá a nedávno jsme spolu byli rok a když přežil tohle na začátku, myslím, že by zvládnul pohled i na mě jak rodím....ale bojím se toho že já to nezvládnu...kéž by jednou rodili chlapi a já stála u nich a držela je za ruku a konejšila.......

Děkuju za odpovědi uklidnili jste mě.
Jinak abych taky řekla něco k tématu tak bych tam chlapa chtěla, ale záleželo by na něm jestli by chtěl aji on

Kokinecka
neboj,buď ti dají epidural nebo spinal,takže mimčo hned uvidíš a bolest cítit nebudeš (prý jen takový tlak/tah,jak se ti "hrabou" v břiše - osobní zkušenost nemám,vím z druhé ruky) Celkovou anestezii dávají jen v krajním případě -v ohrožení života matky x dítěte , kdy by jiná anestezie nestihla zapůsobit.

K tématu, mému muži se porody líbily, prý to byl jeden z nej zážitků v životě. Záleží na nátuře, já sama bych asi u cizího porodu být nechtěla a ani ten svůj bych vidět nechtěla.
Náš intimní život to nijak nedegradovalo. Jsme si okoukaní, jak už to tak v manželství bývá, ale to by nastalo i bez dětí. Ale rozhodně se ke mě nechová jenom jako k mamině . Za to jsem ráda.

pehot

tak jě mě 19 teprve takže času mám opravdu hodně. Jen už prostě vím že to jinak než císařem nepůjde a to jestli to vůbec půjde. Ale to už patří jinam