Můj přítel se začal chovat hezky a mě to přestává bavit

Malacek
víš jak to je...bla bla bla...a ono se to v hlavě více vyjasní

Malacek
Já bych to moc neřešila a prostě bych si s plnými doušky vychutnávala všechny ty slasti, které jsou nyní k mání. Osobně si myslím, že to nebude mít dlouhé trvání, prostě ho v tom nechat "vykoupat" a postupně pomalu hledat tu cestičku ke zamilovanosti co probíhala v roce prvním, která sice nebude již tak intenzivní, ale také ne bezcenná.

Já se přidávám k Malackovi, taky mě to prostě s hodnym klukem nebaví... S posledním přítelem jsem se rozešla proto, že mi ležel u nohou... Vzrušení a jiskra tam byla prvních 14 dní... Potom se mi po každé sebemenší výměně názorů snažil ukázat, jak moc mě miluje, ještě se mi snad omluvil za moje chyby, a mě to prostě začalo odrazovat...
Jsem upřímnej člověk takže jsem mu řekla, jak se věci mají.. Narovinu jsem mu vynadala, že nemam důvod proč se snažit, že si nechci být tak jistá... Stejně to nefungovalo.
Buď to v sobě někdo má nebo nemá.. Neříkám, že chci nějakého hajzla, který mě bude podvádět a fackovat, ale zlatý střed existuje, vím to... Nějaké menší napětí tomu prostě dodává energii, neumím si představit žít s někým, o koho nemam strach že by mohl snad někde vyvádět a podobně... Chci se snažit, a ten samý pocit musí mít i on..

No jo a je to tu zas Chyba je samozřejmě ve tvém příteli, jelikož se chová, tak jak se chová... Taky jsem se choval stejně a dokonce jsem byl tak tvrdohlavej, že když nefungovalo být milý a hodný, tak jsem se snažil být milý ještě víc a hodnější... Samozřejmě šel vztah do kytek právě kvůli tomu. Nedokázala mi říct, proč se rozcházíme, prostě že už to necítí. Byl jsem z toho špatnej asi dva roky a pak jsem čirou náhodou narazil na internetu na člověka jménem David Deangelo, který mi doslova zachránil veškeré moje budoucí a současné vztahy se ženami. Tvuj chlap se chová jako Wussy (prakticky jsi ho tu popsala, jeho chování). Pokud umíš anglicky, tak si schválně přelož jenom tendle kousíček toho, co učí právě David Deangelo. Jsem si stoprocentně jistý, že je to právě tvůj problém.

A woman might MARRY a Wussy because he's either
the best she can get, has a lot of money, has
courted her for so many years that she finally
gives in, or whatever...

But, she'll never feel ATTRACTION for him.

Women don't CHOOSE who they feel ATTRACTION
for, and they don't choose the emotions that they
feel either.

It just HAPPENS. Bam!

One problem that a lot of guys have to face is
TURNING INTO a Wussy over time...

When you start off on the right foot, then
gradually turn into a Wuss over time with a woman,
that emotion called ATTRACTION starts to go away
inside of her.

A woman will tell her friends "I don't know
what it is...but for some reason lately he's just
annoying to be around." etc.

Of course, the worse things get, and the more
annoyed a woman becomes, the more like a total
WUSSBAG most guys act.

It's one of those "vicious cycles" that usually
ends with the woman leaving and the guy sitting
there wondering what he did wrong... and him
thinking that maybe, if he had just been able to
tell her just how much he loved her, that she
would not have left him for that other abusive
jerk.

Pokud mu chceš pomoct a jestli umí anglicky, tak mu nějak podstrč toto jméno, ať si ho vyhledá a pak máš možná ještě šanci, že vztah zachráníš... jinak to vidim černě.

Přes všechny úvahy, co tu byly napsané, by bylo dobré se vrátit na začátek, k tvému původnímu popisu. Je totiž tak typický, až to bolí. V čem je tak typický?

Je to obyčejná záležitost asymetrie vzdálenosti ve vztahu. Ne každý pár má instalovanou tuto asymetrii, ale když ano, projevuje se přesně takto. Čím víc se jeden ukazuje jako závislý, tím víc má druhý potřebu být nezávislý. Když to závislejšího přestane bavit a chce to skončit, (stane se z něj tudíž ten méně závislý), prohodí si oba dva role. Je tam přímá závislost : čím víc jeden zkracuje vzdálenost mezi oběma, tím víc jí druhý zvětšuje. Když jeden říká : "nic s ním není, do ničeho společného se mu nechce", druhý říká : "nenechá mě chvilku v klidu, pořád mě s něčím otravuje". A jak už jsem napsal, když se ten dolejzavej naštve a "odtáhne se", ten druhej ucítí prázdný prostor a strach a pro změnu "přileze" on.

Rozchod neni v podstatě nejlepší řešeni. Tenhle princip totiž funguje jenom u jistým způsobem nevyzrálých jedinců (=většina populace, nic si z toho nedělej...). Jedete v tom oba, těžko to bude jenom jeho chyba. Když odejdeš, jseš to pořád ty a je velká pravděpodobnost, že si příště najdeš někoho v tomhle podobného a pojedete v tom zase. Pokud to jde, tak se spíš snažte přestat blbnout...

Máš teď výhodu v tom, že je teď ten dolejzavej on, máš šance to spravit pro vás oba. Zkus se trošku přemoct a projevit mu nějak vhodně sympatie, tím se uklidní a přestane mít potřebu na tebe být tak nasazenej. A to se zase uleví tobě a zase najdeš přirozenou potřebu se trošku přiblížit ty. Máš to ve svých rukou, zkus pak cítit tu měnící se vzdálenost a podle toho "doštelovávat".

Když to zvládneš, mělo by se to spravit a je velká naděje, že si zvyknete na vyrovnanější vztah...

to bych neřekl, není to ničí chyba, spíše, jak píše Muki
až na to, že:

nevidím to moc jako výhodu, protože Ty budeš muset začít dělat něco jinak jako první, takže ta aktivita je na Tobě, pokud tedy chceš.

No to je teda děsná nevýhoda! Mohl by samozřejmě s tím samozřejmě "něco" udělat jako první i on, ale na to musí tento problém takto vidět. To by si to tudíž tady musel přečíst. Je prostě jenom jednoduším řešením, když by začala Malacek tím, že udělá první krok ke snížení vzdálenosti z její strany. Jelikož ta asymetrická proxemika funguje jako dobře promazanej stroj, výsledek by se měl dostavit. Teda jestli to totálně neodvrhne a nezačne psát, že nikdy nic takovýho netvrdila a že jde jenom o lásku...

Malacek
Já mám z Tvého popisu pocit, že jsi do něj spíš byla hodně zamilovaná, fungovala chemie, lítaly jiskry, pak když to přešlo, tak jste najednou zjistili, že zas až tolik toho společného nemáte - proto ty hádky a nedorozumění. On měl navíc pocit, že Tě má jistou a to nikoho na světě nebaví. Takže Vašemu vztahu paradoxně prospělo to, že ses začala chovat odmítavě a mělas ho dost, najednou mu došlo, že by Tě mohl ztratit a trochu "ubral plyn". Otázka je, jestli už není příliš pozdě, jestli už prostě jen zamilovanost nevyprchala, láska tam žádná není a Ty neprožíváš život s klukem, kterej je Ti spíš jedno...

Muki
Děkuji
Malacek
Můžeme si podat ruce. Byla jsem úplně nemocná z jednoho chlápka, který mě přestal bavit v momentě, kdy projevil zájem. Pak mi najednou den nenapsal a já ho opět začla chtít a snažit se. Pak on začal zase dolízat a já ochladla. Tyhle střídající pocity chtíče a nezájmu se u mě během měsíce vystřídali asi 10x. Momentálně je to ve fázi, kdy on na mě opět kašle a já se tudíž kvůli němu trápím. A takhle to může trvat donekonečna, dokud se jeden z nás na toho druhého úplně nevybodne.
Myslím, že lidé, kteří to takhle mají, nemůžou být ve vztahu spokojení a závidím vyrovnaným párům.

tak konečně reaguji jakožto zadavatelka tématu, po důkladném přečtení vašich příspěvků až na vyjímky naznačujete tedy spíše, že nám to klapat prostě nebude a nemůže?
Nebo se mám pokusit zachovat podle rady Muki? já si totiž myslím, že trochu pravdy bude na tom, že mě by hodnej chlap nepřitahoval už od začátku, tzn. myslím si, že není moc reálné, že bych v budoucnu navázala (sama) vztah s někým, kdo se ke mě bude chovat hezky, potřebuju nějaké podněty k tomu, aby mne ten člověk prostě zajímal - špatně se to popisuje, omlouvám se. Př. kamárádka má přítele, jsou spolu 7 let a v podstatě už od začátku má v tom vztahu převahu ona, co řekne, že se bude dělat, dělá se, co řekne, že se koupí, koupí se, co řekne kam se jede na dovolenou, jede se. V podstatě ten její přítel je tak hodný na ní, že já z něj mám pocit spíš, jako - teď to nazvu hloupě, by byl její pes né přítel, jim to 100% vyhovuje, mě by vezli - já potřebuju mít chlapa iniciativního s vlastním názorem, kterej mi dokáže i za cenu hádky trochu odporovat...
ty problémy byly - jasně, ale nikdy mi neublížil nějak strašně, prostě to byly třecí plochy a jelikož jsme oba dosti silné osobnosti, které nerady ustupují, bylo jasné, že to vypramení v hádky...

Malacek

Být Tebou, tak dám na rady Muki..zní to logicky.. rozhodně bych neházela flintu do žita.. Vztah se zkrátka musí budovat, musíme na něm pracovat a pokud to budete dělat, tak to nemůže jen tak vyprchat..to je můj názor

"Hodnej chlap" je právě ten, který se snaží vzdálenost maximálně zkrátit. Takže je pozornej, udělá co na očích vidí... Takže ne hodnej, nebo zlej, respektive jak ho tady nazýváte "iniciativní s vlastním názorem", ale proxemika. Bude se cítit jistej, tak bude "iniciativní s vlastním názorem", budeš mu unikat, bude "hodnej". Ale tu vzdálenost řídíš i ty...
Sorry, jdu na 2 hoďky na poradu...

Neříkejte, že ten samej je chvilku hodnej a pak se nějak přerodí a je zlej... Chvilku Hitler, chvilku Dalajlama... Prdlajs, proxemika!

Tak tak, je to princip tahání za lano. Taky si myslím, že to bude ten problém. Jeden se přiblíží, druhý má tendenci se oddálit a naopak.

dobrý, takže, když je teď hodnej, já mu mám začít vycházet vstříc a začít být taky hodná, aby to klapalo...?