Milosrdná lež z přítelovi strany

Souhlasím, myslím si, že bez tohoto "způsobu" lásky se dá obejít.Na mě to pořád působí jako bravurní herecký výkon, protože chlapec tuší, že tentokrát jde do tuhého a nespraví to flaška vína a s.ex na usmířenou.Kde by sebral takový servis a volnost bez jakýchkoliv požadavků jako u Sisiny?

Reaguji na Lauritta:

Každopádně jsem zvědavá jak to dopadne. Včera se mi SIsi zase zdála dost nejistá a nalomená, opět ho začala omlouvat a obhajovat...

asi mě sežerete, ale přidávám se k těm, co si myslí, že on ji má rád...bohužel jeho způsob vyznávání lásky a jeho chování je značně neodpovídající a určitě se najde někdo, kdo umí miloval lépe

přemýšlela jsem i nad tím jestli bych mu dala ještě šanci, a fakt nevím...je pravda že toho Sisi provedl už hodně...takže spíš ne (ale úplně to nevylučuju, podle Sisina popisu vypadal ze toho fakt lituje), ale pokud ano, tak při sebemenším prohřešku by definitivně letěl...

O tom dost silně pochybuji.

Spíš vystřihl perfektní hereckou etidu. A pokud něčeho lituje, tak sebe a představu, že by přišel o své pohodlí.

Sisi ,buď ostažitá! čekala bych i že tvůj partner (pořád jím ještě dle mého je) začne sekat latinu. Ale nenech se obalamutit a zlomit, nenech se uchlácholit omluvami a dočasnou změnou. Ber vážně pouze pokud s tebou bude chtít mluvit o tom, co můžete oba dva trvale udělat a změnit na svém chování, aby vám oběma vztah lépe vyhovoval. Pokud k tomu nebude svolný nebo bude tvé názory a pocity shazovat a snižovat místo, aby ti naslouchal, tak pak honem UTÍKÉÉÉÉÉJ!

Znám spoustu párů, kde už ta prvotní jiskra a motýlci vyprchali, ale chovají se k sobě slušně a s úctou jeden k druhému.Přítel Sisi není žádný pubertální hoch nebo nedospělý mladík, který nezná pravidla slušného chování a partnerského soužití.Jen je prostě z pohodlnosti (a protože mu to u partnerky prochází) nedodržuje.
Milující člověk si partnera váží, chová se k němu slušně, s úctou a nemá potřebu toho druhého ponižovat.

Tohle je bohužel všechno pravda. Včera jsem už byla docela "vychladlá", tak jsme mluvili...
Přesně tohle jsem mu zdůraznila, že mi sráží sebevědomí, že mi nikdy neřekne, jak mi to sluší...prostě že je to všechno se vším. Že taky potřebuju mít pocit, že jsem pro něj "hvězda" a vím, že on mi ten pocit nedokáže dát, i kdyby se snažil sebevíc. On tak je prostě vychovaný, myslí v první řadě sám na sebe, přitom ho ani nenapadne, že jeho chování je špatné.

On mě miluje, to vím, ale je to takový způsob lásky, který se mi nelíbí...

Zatím to nijak nedopadlo, akorát po večerech "debatujeme" a nikam to nevede. Řekla jsem mu, že se k sobě nehodíme a že už toho bylo na mě fakt dost, že už prostě nemůžu dál...
On mě prosil, ať s ním jedu na týden na dovolenou někam za teplem, že chce být se mnou sám a všechno napravit, že ví, kolik chyb udělal a jak se ke mě choval hnusně, že by si za to nejradši nafackoval, ale že jedná často v afektu. Taky mi řekl, že lepší ženskou by v životě nenašel a že udělá cokoliv, abych mu odpustila.

Možná ji má rád, ale nemiluje ji (určitě ne tak, jak by si zasloužila). Ale to je samozřejmý, člověk nemůže milovat někoho, koho si neváží a nebere ho jako plnohodnotnýho partnera, ke kterému nemá úctu, neuznává ho apod.

Jo, tady jde hlavně o něj a jeho pohodlí, že se nemusí na nikoho ohlížet a prostě si celkově dělá, co chce. Nemyslím si, že jde o bydlení a hospodyňku, to je spíš takový bonus navíc, jak někde Sisina psala, on se o sebe dokáže postarat sám, ale většinou prostě jenom o sebe... Můj bývalý se ke mně choval stejně a přitom jsme spolu nebydleli, já mu nesloužila ani nic podobnýho, on si hospodařil sám a to mu možná vyhovovalo ještě víc... Někdy jsme se třeba pár dní neviděli a já ani netušila, co dělá, prostě proč by se mi zpovídal, jak tráví svůj volný čas, že... Fuj, jsem ráda, že je to za mnou a už se tím nemůsím zabývat, takových zbytečných nervů a probdělých nocí... Vztah má být přeci radost, ne trápení... Sama si upřímně odpověz, jestli ti ten vztah dával víc než bral, protože už jenom to, že se každou chvíli našel nějaký problém, i když ne třeba tak šíleně smrtelně vážný, všechno má své meze a znáš to - i stokrát nic umořilo osla...

Řeči jak všechno chápe nic neznamenají, to můžou dokázat zase jen činy. A v nějaké dlouhodobější perspektivě. A za jeden týden to nespraví! Možná si tě udobří, ale ošklivé vzpomínky nezmizí.

Včera mi řekl, že mu došla velká spousta věcí, které dělal špatně a ví, že je to samozřejmě k ničemu uvědomit si to takhle pozdě, že se ke mě nechoval hezky a tak, jak bych si zasloužila, že jsem to nejdůležitější na světě, co má a že chce abych byla šťastná. Pokud nebudu šťastná s ním, tak alespoň bez něj...

Ne že bych se ho chtěla zastávat, ale pravidla soužití asi nezná, protože je neměl od koho "pochytit", jeho rodiče a jejich soužití ve třech s milencem je pro mě naprosto nepochopitelné

To je pravda pravdoucí, v poslední době už jsem měla jen nervy, nervy ze všeho a to jenom díky tomu, že mu nemůžu důvěřovat, i když třeba nic špatného nedělá.

Tenhle vztah je celý špatně! Vůbec bych s ním už nedebatovala...ať se sbalí a jde!

Jo, tak tohle jsem si taky párkrát vyslechla, když měl bývalý slabou chvilku a vycítil, že tentokrát už to fakt podělal... Ale bohužel, za chvíli to bylo to samý, protože během jednoho světlého okamžiku se přeci nemůže najednou změnit úplně celý jeho přístup, ze dne na den, to prostě nejde... Chtělo by to něco razantnějšího, rozchod, odstěhování, nebo aspoň pauzu... Prostě ne se hned vrátit do starých kolejí, když už, tak se snažit vybudovat vztah na jiných základech, od začátku tak, jak to má být... Vy už máte ten základ vztahu fakt dost narušený, takže to fakt nejde spravit jen tak, musely by se ty základy postavit znovu, nový, lepší a pevnější... Ale to není možný vždycky, někdy to fakt za to nestojí...

Vztah se musí budovat od základů, postupně. Ne od střechy nebo od komína.. To mi kdysi někdo řekl a myslím, že to docela sedí.

Reaguji na Sisina87:
On jen pochopil, že mu teče do bot. Nečekal, že tentokrát budeš tak rozhodná.