Milosrdná lež z přítelovi strany

tak v tomhle má určitě pravdu... jiná by mu tohle netolerovala a dávno ho někam poslala...

jestli se s ním nechceš rozejít, tak to nedělej, ale řekla bych mu, ať se na čas odstěhuje, že chceš být chvíli sama... nech si ho v záloze... není na tom přeci nic špatného a i někteří pánové to tak dělají...

tohle chápu, ale v tom případě si musí najít holku, která to má nastavené podobně, stejně a pak budou spokojení oba, jenže tobě tohle nevyhovuje, tak proč se trápit?

Reaguji na Sisina87:
Sisinko! Ono je vlastně úplně jedno jestli on tě miluje nebo ne, ale co je podstatné a nejdůležitější na světě, že nejsi šťastná TY!!
On tě prostě neumí udělat šťastnou, ať už se snaží nebo ne.. A i kdyby se teď měsíc fakt "snažil", tak stejně pak sklouzne do stejného vzorce chování...protože tyto věci a city by z nás měly jít samy od sebe - s tím pravým tak nějak automaticky.

Taky jsem měla jednoho takového, který mi tvrdil, že nikoho jiného nemiloval tak jako mě, ale jeho způsob lásky byl poněkud podivný.
Když jsem mu něco vykládala, byl schopný říct.. Co to meleš? nebo Nemel.. já vím, může to někomu připadat jako prkotina, ale někomu koho si vážíte toto neřeknete..
Když mi jednou něco spadlo z ruky..nevím co, něco sice dražšího, ale jeho reakce.. Jsi blbá? ...ačkoliv omlouval, že to bylo v afektu, tak to ale vypovídá o jeho vnitřním nastavení ke mě.
Taky jsem ho dlouho omlouvala, snižovalo se mi sebevědomí na bod nula.. Když jsme se rozcházeli tak, že mě jeden den vyhodil z bytu a když jsem si za 3dny přišla pro zbytek věcí, tak nedokázal pochopit, že opravdu odcházím... Byl skutečně v šoku, myslel si že někoho mám a víš proč - protože stejně jako ten tvůj neviděl svoji chybu, byl si mnou jistej a prostě to nebylo ono..
A víš co bylo pak? Ačkoliv to ze začátku bolelo jako každý rozchod, stráááášně se mi ulevilo. Myslím, že každá ženská se po rochodu časem vzchopí a strašně jí to prospěje! Protože si uvědomí, že může být štastná a začne si vážit sama sebe - a to je první krok k tomu, aby si tě vážil i partner!
Sprostě ho vykopni - evidentně má kde přespat - on sám neodejde, proč by to dělal, když jsi mu už několikrát odpustila, tak už tomu tvýmu vyhrožování prostě nevěří, a to je špatně.

Sisi ty ho omlouváš už tím, že píšeš, že to měl doma nastavené tak či onak. To však neovlivˇuje lásku člověka, kterou je schopný dát. Ty mu zase skočíš na špek, teĎ si to myslím. Ale doufám, že poté co uteče pár měsíců nebo snad (ne) let a ty pochopíš, že on stojí za lejno, tak ho opustíš a dokonce ty věci možná s chutí a nebo taky možná na pokraji svých sil sbalíš do pytle a on pro tebe bude jen odstrašující případ příklad chlapa, kterého už nebudeš nikdy chtít - a to myslím i typově. Momentálně se s ním rozejít nechceš. Nebo chceš a přitom nechceš. On si myslí, že mu hoří koudel u ******, tak mele kecy typu jak si pro něho nejlepší životní partnerka, jak tě miluje a bla bla, věř mi, on ani neví co říká, jen tě nechce ztratit. A pokud si vážně myslíš, že tě miluje, tak říkám ne- nemiluje, takto se milující člověk nechová. Pravdou však je, že MILUJE TVOU ODDANOST a schopnost věřit mu, že bude lepším člověkem. Miluje to, že jsi s prominutím tak natvrdlá, a on si časem bude dělat totálně, co bude chtít a ty mu to po pár scénkách a jeho kydech o lásce promineš. Miluje tvoji neutuchající víru v něj, ale nemiluje Tebe - ani tvoji krásu vnitřní a ani krásu vnější..

ty **** chtěla bych toho trapáka vidět, potkat ho pak někde na ulici, tak mu přes svůj pacifismus asi vrazím, jak jsem teď naštvanaá

Drsné.. Ale pravdivé.

Tak tak...Já mám stejně takový pocit, že se od něj nakonec nechá ukecat. Už to jak ho začala omlouvat a že si je jistá, že ji miluje...podle mě je to další ztracený případ. I když moc ráda bych se mýlila.

Já si taky myslím, že se nechá ukecat...

On to totiž vůbec nečekal. Taky jsem mu to včera vpálila, že jsem byla rozhodnutá nepouštět ho vůbec ke mě do bytu, to na mě koukal jak puk.

To máš naprostou pravdu. On se za rodiče stydí a přitom se sám chová podobně.

To je právě to, co už bohužel vím a taky jsem mu to řekla. Teď se bude snažit a za pár týdnů bude zase všechno ve starých kolejích, nebude si uvědomovat, jak mi ubližuje svým jednáním.

Nerozčiluj se zbytečně, za to žádný chlap nestojí

Já se snažím to neudělat, ale je to těžký Přes to všechno ho moc miluju, ale na druhou stranu už mu to nemůžu a nechci odpustit. Když se nedejbože nechám ukecat, tak vím, že to skončí třeba o měsíc později...

tým, že mu dávaš priestor na debatu ho len utvrdzuješ že nad ním premýšľaš a on vie čo na teba platí, vie ako ťa ukecať ...
a nakoniec ťa ukecá a ty po mesiaci založíš ďašiu tému o tvojom priateľovi, vzťahu atď ..
je to kolotoč ...

príklad toho ako sa to všeto znova vráti do zabehnutých kolají.... dobre tu morgen napísala, že treba začať všetko odznova od nových základov ... inak to nejde

veľmi výstižné

toto si zapamataj, on možno nie teba ale sam seba presviedča, že sa zmení, no on má iný vzorec správania vytvorený ako ty a možno aj preto to nefunguje...

Seš si jistá, že ho miluješ? Víš, byla jsem v podobné situaci a taky jsem nechtěla opustit partnera, i když mi ubližoval. Poté, co jsme se rozešli jsem přišla na to, že už jsem do něj dlouho nebyla zamilovaná, jen jsem si nedokázala představit, že budu sama, že vedle sebe nebudeme usínat, že mi nepřijde sms na dobrou noc apod.

Bohužel to vidím stejně, snad se pletu.

Reaguji na Sisina87:
Holka neměla jsi ho vůbec vyslechnout,neměla si ho pouštět do bytu..on teď ví,že tě zase ukecá a jak vidím,tak se mu pomalu,ale jistě daří.
Je to ale tvůj život a musíš se rozhodnout sama,jaký si to uděláš...

Holky, snažím se, opravdu
Téma teď uzavírám, protože se už opakuju a jakmile proběhne nějaká závratná změna, budete první, kdo se to dozví, slibuju

Každopádně všem zůčastněným moc děkuji za rady a za podporu, je to strašně milé, že se tu najde tolik holek s ochotou pomoct a poradit, teď už je to jenom na mě...
Kdybyste ho náhodou některá z Vás potkala, tak stačí mu suše oznámit, že je ubožák, to funguje na jeho ego až zázračně