...no, tak ač mám hodně kamarádek, tak nejlepší jsem nikdy neměla, těžko říct čím to je...na kamarádkách si vážím upřímnosti, spolehlivosti, vzájemnému pochopení, vstřícnosti...
...s těmi co jsou mi blíž k srdci se vídám častěji (v rámci možností) a s těmi ostatními náhodně..
sabulebambule
a copak ty?
Nejlepší kamarádku mám jednu. Známe se z učňáku a vzhledem k tomu, jaká jsem stará větev, je to už moc let.Nevídáme se každý den, ale víme o sobě a vím, že kdykoliv se na ni můžu obrátit. Víme na sebe úplně všechno, probíráme naše radosti i starosti, radíme si, hodně se spolu zasmějeme, pomáháme si jak to jde.Mám jí moc ráda a jsem vděčná, že ji mám, každý asi to štěstí nemá, já ano.
Mám jednu bohužel na druhé straně republiky jinak tady v Praze mám asi tak 4-5 stálých dobrých kámošek
Ahoj,
já nemám žádnou , vždycky když jsem myslela že jo, tak jsem zjistila že mě za rohem pomlouvá nebo že vůbec není taková jaká se zdála ))O: achjo...
Já mám asi pět opravdu blízkých kamarádek a vlastně jsem všechny potkala na vysoké. Dvě z nich navíc byly přítelkyně mých expřítelů a nějak nás to sblížilo Mám období, kdy raději vídám tu nebo onu, což je výhoda, že to téměř vylučuje ponorku. Teď se skoro nevídáme, protože jsme se na čas rozutekly po světě a po republice- ještě, že existuje skype!
Já už znám nejlepší kámošku 7let ze ZŠ. Zezačátku jsem jí moc nepadla do oka, ale pak si o mě dost oblíbila a jsme kámošky už 5let, můžu se jí svěřit s čímkoliv a nikdy by mě nepodrazila.
S mojí nejlepší kamarádkou kamarádíme od první třídy, takže už přes dvacet let Na třídním srazu ze zš se nám spolužáci smáli, že jsme jako manželky. Pak mám ještě dvě hodně hodně dobré kamarádky, jsme prostě taková čtyřka a pak pár dalších kamarádek, kde nás spojují hlavně naše děti.
Tak já mám dvě nejlepší a jednu velmi dobrou kamarádku. K těm nejlepším, možná to bude znít jako klišé, ale jednou je má maminka, měla mě ve dvaceti, takže si velmi rozumíme. Vím, že když se trápím, nejradši by vzala všechnu mou bolest na sebe, toho si na ní vážím nejvíc.
S mou druhou nej kamarádkou jsme se znaly už na základní škole, ona byla z béčka, já z áčka. Jistě víte, jak to mezi áčkaři a béčkaři je, ti se nemívají rádi Začali jsme se kamarádit až když jsme nastoupily na stejnou střední. Teď jsme ve druhém ročníku na stejné vysoké škole a táhneme to spolu dál.
A nakonec k té mé velmi dobré kamarádce. Jednu dobu jsme se vídala s jejím bratrem, trávily jsme spolu před třemi lety prázdniny a velmi si je užily. Je to slečna, která mi vždy řekne na rovinu. Vídám se s ní tak jednou do týdne.
Jinak celkově ke kamarádkám. Je pravda, že v nouzi poznáš přítele. A vím, že kdybych jakékoli v noci zavolala a brečela do telefonu, tak ani jedna neváhá a přijede.
Já bych chtěla ještě dodat příběh mé maminky a její nej. kamarádky.
Byly kamarádky již na střední škole v Karlových Varech. Společně se potom přestěhovaly do Prahy. Před týdnem se byly společně najíst v restauraci. Objednali si u číšníka, který se během pěti minut vrátil s otázkou. Nechodily jste náhodou před 20ti lety do Srdíček(diskotéka v Praze)? Zjistili, že spolu před víc než dvaceti lety chodívali pařit. Číšník byl konsternován, že to spolu ještě po tak dlouhé době "táhnou"
Miabella
To máš ještě dobré, ta moje je v Hong Kongu Kámošíme spolu od základky... Vdávala se cca půl roku po mě a do roka odjeli do USA, po letech se ocitla v HK a do roka se zase budou vracet zpátky do USA. Vídáme se 1x ročně, když v létě přijede na pár dní dom a 1x jsme za ní byli v USA. Moc mi chybí...ještěže je Skype
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.