Mám počkat?

Já osobně si myslím, že se vám to moc hezky vyvíjí a na tom, že už si teď na začátku představuješ vaši budoucnost nevidím vůbec nic špatného.Naopak si myslím, že je to celkem přirozené, zvlášť u nás žen v období největší zamilovanosti.
Je vám spolu hezky, píšeš, že máte spoustu plánů...a to je podle mě základ pro to, aby se prvotní zamilovanost proměnila v krásný vztah, protože budete mít spoustu pěkných zážitků.Proto bych to nechala plynout a užívala si to krásné, co nyní prožíváte a netlačila na pilu.
Samozřejmě se může stát, že to nevyjde, ale bylo by škoda se o to alespoň nepokusit.
Působíš jako rozumná holka, víš, že vztah je o toleranci atd.A z toho, že Ti zatím neřekl jak to mezi vámi vidí do budoucna bych strach neměla-chlapci (i ti odrostlejší) často nebývají na takové povídání na začátku vztahu připravení, proto bych toto téma zatím nechala plavat a užívala si to hezké, co je mezi vámi.Časem, pokud už si to neuvědomil teď, přijde na to, že jsi fajn holka a začnete plánovat spolu.Moc bych Ti to přála!

Moc děkuju...jenže já pořád nevím. Strašně se trápím... když jsem s ním, že vše ok, ale když odjedu domů, tak mi ani sms nenapíše. Dneska je mi z toho fakt zle. Nejradši bych mu napsala, ale nechci se vnucovat pořád řeším, proč jsem musela jet domů už včera a né dneska, když byl s kámoši, se kterými mě už seznámil a chce mě seznámit i s dalšími. Já žárlím i na jeho nejlepší kamarádku, který říká ségra... co mám dělat

Ahoj Janicek,
tak já řeším teď stejný problém, akorát, že jsme spolu ještě nespali, taky je to vztah nevztah, když jsme spolu, tak dělá stejný věci, který jsi popisovala výš, všechno je super, seznámil mě se svýma kamarádama, všichni si myslí, že spolu chodíme, protože se chováme se jako pár, ale když se přes týden nevidíme, je tam nulový kontakt a prostě nezájem a taky nevím už co s tím...napiš mi, jak ti to dopadlo, třeba se z toho poučím..

Tak pokud mu už takhle ze začátku vadí docela zásadní věc(a to asi jiný smysl pro humor, nebo náhled na život), tak mi to přijde docela vypovídající. Já bych taky nechtěla být s někym, kdo se podle mě(neřikám, že se tak ty chováš) chová jako "patnáctka". A na druhou stranu, kdybych byla ztřeštěná, tak bych zase nechtěla mít vedle sebe suchara, který to nechápe, a kterému to na mě vyloženě vadí.
Spíš jestli pro něj nejsi jen jako kamarádka s benefity a bojí se ti to říct na plná ústa, aby si neutekla. Takže buď se s tim nesmíříš a dej mu vale, nebo to ber stejně jako on.

Je mi hrozně je mi tak strašně zle... asi nám to nevychází a já děsně trpím... přemýšlím nad tím, co jsem komu udělala, že mi není dopřáno trochu štěstí... proč se zamiluju a dopadnu takhle? Zase mimo provoz... chtěla jsem se snažit, ale nevyšlo mi to.... asi se vážně rozcházíme... nevím co mám dělat já už tohle nezvládnu...

Chtěla bych usnout.... usnout a už se neprobudit, protože to strašně bolí..... strašně moc.....

Z čeho usuzuješ, že vám to nevychází?

Asi? Rozchod se snad pozná, ne?

A netlačíš vždycky moc na pilu?

Reaguji na swist: Z jeho chování... dneska ráno to vážně bylo divný ještě divnější než včera večer.... radši byl u kompu než se mnou

Reaguji na kanka: Já nevím, netlačím.... spíš pořádně nevím jak se mám chovat. Chci mít všechno hezký, nechci nic pokazit a tím kazím všechno

No právě...
Chlap někdy potřebuje trochu toho soukromí.

Máš li silnější potřebu intenzity vztahu než on, tak je to trochu potíž. Budeš li totiž na něj v tomto naléhat, tak se Ti začne vzdalovat a váš vztah pozvolna vyšumí...

Reaguji na Janicek:
napadá mě, jestli třeba nemá nedořešený rozchod z minulosti nebo tam není něco takového...?

Jinak se ti vůbec nedivím, měla jsem něco podobného, kdy přítel nechtěl moc říkat, že spolu jsme. A mě to strašně uráželo, říkala jsem si: to se za mě stydí nebo co? Fakt mi to skoro ponižovalo. My tedy spolu byli dýl... možná že jen tvůj partner je opatrný, přeci jen jsou to začátky a ještě se poznáváte. Tak uvidíš, třeba se to srovná. Spíš se mi zdá, jestli tam není nějaká minulost nebo něco takového. Omlouvám se, pokud jsi tu někde už něco psala, to druhé téma od tebe jsem nečetla, tak nevím.

Tak holky... protože jeli naši jeli pryč, byli jsme na víkend u nás na vsi, jelikož kdyby se měl setkat s rodiči, bylo by to už asi moc oficiální.... byl jak vyměněný. Já nevím, jestli to bylo tím, že on změnil prostředí, nebo že mě viděl doma, kde jsem vyřila, uklízela, starala jsem se o něj... že mě viděl v jiném světle než: můžu si půjčit tohle, a můžu si vzít támhlecto, a půjčíš mi tohle a můžu k tobě přijít? Každopádně jsme byli v Liberci v Babylonu (moje první dlouhá cesta autem)..... pořád mě držel za ruku, objímal kolem ramen, pořád by mě líbal, řekl mi po dlouhý době, že mě má rád. Já nevím, kluci jsou dost komplikovaný, i když je fakt, že si uvědomuju, že dělám chyby, ale to až když mi to někdo řekne. Jsem ráda, že se mnou mluví co mu vadí a tak. I když mě to občas sebere....
Tento týden měl v práci dost těžký, pořád se tam s ním někdo dohadoval, tak to bylo možná i tím....
Nevím jak tento vztah dopadne, ale tento víkend byl fakt hrozně moc krásný!

No vidíš! Možná se trápíš úplně zbytečně a vše je mezitím na dobré cestě...