Mám dát přednost lásce nebo pobytu v zahraničí?

Stafulko
nedělej ukvapený závěry.
Uvidíš, jsi mladá a třeba ti to ještě někdy vyjde. Moc bych ti to přála, opravdu se ta zkušenost nedá s ničím srovnat. Ale asi by to chtělo něco jinýho, no.
Tak hodně štěstí.....

Tak jestli se teprv zaběháváte v domácnosti, zařizujete, tak to by asi nebylo dobrý partnera v tom nechat. Ale za ten rok......

anetadela1
Děkuji Ti moc za Tvoje rady snad to jednou vyjde...jak říkáš...třeba za rok, něco lepšího

Stafulka
Pokud ti de o tu zkušenost, tak bych začla šetřit, abych měla nějaký penízky navíc a prostě tam odjela na blind. Pokud pojedeš před sezonou tak si nějakou práci určitě najdeš Spousta lidí taky takhle odjede a většinou najdou místo v první větší restauraci o kterou zakopnout (ale chce to konec dubna, květen, později už maj nabráno). Nebo pokud umíš dobře italsky tak prolufrovat italský weby s nabídkou práce. Můžeš si domluvit práci předem, zajistit ubytování přes net, koupit letenku a hurá. Možná to takhle vypadá ještě odvážněji, ale všechno si řídíš sama a máš jistotu, že nepojedeš někam s agenturou, která tě odveze někam do bordelu

tuším, že tohle bylo na mě jj, tak nák si to představuju...I když zatím jsme v podnájmu a přemýšlím, bůhví co bude za rok abychom se znova nestěhovali, ale i tak, si myslím, že to nebude tak náročný jak teď, teď je všechno nový a takový, že člověk dělá podle jakýstakýs intuice, žádný zkušenosti

No tak já sem četla jen nadpis tématu a za sebe můžu říct, že bych volila zahraničí - což sem též vždy udělala a nikdy nelitovala... u mě tedy zahraničí nebylo navždy, jednou na rok, párkrát přes léto.... čas utíká rychle a v dnešní době internetu - skypů, messengerů aj. a vůbec relativně levného volání i přes telefony je to řekla bych, když ne snadné, tak ulehčené.

Daty
Ano, bylo
No jo, to nikdy nevíš, co přijde zítra natož za rok

Každopádně všem, kteří se tam chystají teď nebo za rok, přeju hodně štěstí.

Podle mě záleží na tom kolik těm lidem je, jak jsou dlouho spolu a kam by ta cesta měla být. Prvně jsem vycestovala v 19 (ted 23) (s nikym jsem v tu dobu nechodila) a nelituju toho do ted. Bylo to na půl roku a lepší zážitky jsem od té doby neměla. Chvilkama tam šlo pomalu i o život (nebylo, co jíst), ale ty klasné zážitky potom to uplně vynahradily.

Proč píšu - mám dát přednost lásce nebo pobytu v zahraničí?
Minulý rok mě zase chytla toulavá (hrozně ráda cestuju) a zároveň se mi rodil vztah (hm a ted,co?). Cítila jsem se tu nenaplněná, chytala mě depka a hlavně jsem chtěla pryč kvůli jazyku (zase mi začala pokulhávat anglina).
Jelikož jsem chtěla dosáhnout kompromisu (přítel x cestování) napadlo mě, že zůstanu v evropě (furt toužim jet někam dál) - mohl by totiž za mnou na dovču a nebo si já odskočit dom na víkend. Ted se dají sehnat letenky v akci od 1eura do 1200kč. Tak jsem si přes SA zařídila brigošku na farmě v Anglii - už mi chyběl jen podpis smlouvy a frčela bych. No, co jsem ale neudělala - neodjela jsem. Přítel měl depku apod (říkal, že mu to nevadí, že mě držet nebude), ale v tu ránu prostě začal mít nanic nálady apod. Tak jsem tedy zůstala a ponaučení? Měla jsem koza jet.
S "přítelem" nechodim a tady jsem se uvrtala v práci a zase mě chytaj depky a nadávam si.
Protože ted už se díky "krizi" nikam na dlouho moc nevyplatí jet. Možná tak přespříští rok. Ve špa je 17% nezaměstnanost. Brigošky, co dřív dělali studenti z ciziny ted maj místní. Z Irska se taky utíká apod. No prostě nadávam si do telat.

Takže pokud někdo máte dobrou nabídku - využila bych jí. Ted jich tolik nebude (pokud jde o klasické brigády). Mno a jestli se jedná o Evropu moc bych nepřemýšlela a hned jela. Letenky jsou ted za hubičku.

Pokud by šlo o cestu za oceán, tak zbalit přítele a at jede s váma

dnes, 17:09:28 - Připojeno během spojování:
Semestr v cizině vs. vztah

Teď opravdu nevím, jak se rozhodnout. Jsem s přítelem rok a plánujeme společnou budoucnost. Teď sem nastoupila na VŠ a mám možnost příští rok studovat semestr v Anglii - 6 měsíců. Když jsem se o tom zmínila příteli, dost jsme se chytli. Že to prostě půl roku nevydrží beze mě a s nikym nebejt.. jemu ani tak nejde o sex, ale o to, že nebude mít co dělat, jak se odreagovat, s kým být. Pak na mě vytáhl, že bych ho tam určitě podvedla a že mu asi na mě vůbec nezáleží.. Ale jak se mám teď rozhodnout? Vím, že je to můj partner pro život a nechci to jedním půlrokem zkazit =o( Kdyby to bylo naopak, tak bych se asi chovala stejně, taky bych nechtěla aby odjel.. ale co teď?

Já bych jela.
Jetsli tě má opravdu nesobecky rád tak pochopí, že e to dobré pro tvou budoucnost. Teď mi přijde, že tě spíš vydírá.
Aspoň se naučí samostatnosti a ty taky

Anglie není Austrálie, tam jsi za hodinu letadlem.

Ahoj, přesně před rokem jsem byla ve stejné situaci....celý život jsem snila o tom jet do Anglie, ale v zimě jsem potkala svého nynějšího přítele....bohužel po půl roce jsem se musela rozhodnout zda jet či ne...jelikož jsme do sebe nebyli ještě tak zbláznění, ač nám spolu bylo přenádherně, tak jsem se rozhodla že Ano, navíc mi přítel nikdy netvrdil abych nejezdila...jenže pak najednou byly dva měsíce do odjezdu a to jsme věděli už že jeden bez druhého nemůžeme žít...ale já už to měla rozjeté....prostě jsem rok zkrátila na půl roku....hodně slziček bylo...pak jsme byli pořád na skypu - každý den aspoň hodinu...i když měl každý svůj život a měl co dělat, tak to bylo opravdu nesnesitelné, a můžu ti říct, že už NIKDY!! ale možná právě proto bys do toho měla jít, abys pak nelitovala, i pro mě to byla neocenitelná zkušenost, ale jsem ráda, že ji mám za sebou, teď se zbožňujeme stále více a více. Tvůj přítel by tě měl podporovat, ale rozhodně ho chápu, tomu mému by to podruhé už zlomilo srdce...máš před sebou opravdu těžké rozhodnutí, ale věřím, že ať už učiníš jakékoliv, bude správné!! - neexistuje špatné rozhodnutí!!

Přesně tak! Já bych jela hned. Píšu ze zahraničí, kde trávím semestr. Doma jsem sice přítele nenechala, ale spoustu lidí co tu je ano a: jde to. Jsou prázdniny, jedou domu, on se přijede podívat. Pokud je to partner pro život, měl by tě v tomto podpořit. Souhlasím s předchozím příspěvkem o vydírání. Taky se mi to tak zdá.
Je to pro Tebe obrovská životní příležitost. Opravdu mi věř. Strašně mě to tu obohacuje, jsem šťastná, že tu jsem. Znovu musím zopakovat: pokud je to ten pravý, bude ti přát tvůj osobní růst, bude tě tolerovat a přijme tvé rozhodnutí. Spoustu kamarádek bylo v zahraničí a nechaly doma přítele - některým to nevyšlo, ale těm, co ano, ví, že mají doma chlapa na celej život A ve výsledku i ty, který se vrátily a už s ním nejsou jsou rády, protože jim to ukázalo, že chodily s nedospělým bambulou, kterej neměl srovnaný svý priority.

Ale konečný rozhodnutí bude stejně vždycky jenom na tobě...

já bych teda nejela. Jela bych jedině, kdyby mi bylo jedno, jak vztah dopadne (a 6 měsíců, což je půlka doby co jsou ti dva spolu se vztahem zamává i když by si slíbili bůhví co). 6 měsíců v Anglii zní sice krásně, ale když se podívám co kamarádům studiu venku dalo, tak nevidím nic víc než to, že prostě byli venku (toť vše), mě by to za vztah s kterým počítám do budoucna nestálo a taky bych nebyla nadšená kdyby mi chtěl partner odjet.

v čem kromě oho, že trénuješ jazyk a jsi prostě jen venku?

já bych taky neodjela,ale záleží na tobě.