Lze vyjít s penězi při bydlení sama?

to bylo snad myšleno, že pro imoen bylo lepší jít spolubydlet s někým poté, co si vyzkoušela bydlet sama, ne že proboha spala někde v kanclu

slečna nahoře psala o 1+kk a 1+1, tak proto

a ne, na kolejích jsem nikdy nebydlela. práve proto, že by mi v pokoji spali v posteli cizí lidi a spolubydlící by se mi muchlovala s klukem v koupelně

Jasný,taky tam byl milý smail

No přesně,z tohoto důvodu si nedovedu představit bydlet někde napůl s někým proto jsem se ptala jak tedy bydlíš bydlení je drahé no,ale za soukromí to stojí v každém případě.

Ale jo, dá se vyjít, spousta lidí si vystačí i s příjmem nižším. Moje první práce po VŠ byla za asi 11 čistého, za byt 1+1 s internetem a telkou jsem platila 8,5tis. (Brno), za tramvaj tak 500, něco za mobil a za zbytek jsem jedla (Tesco pizzy, těstoviny, rohlíky atd). No hrůza to byla, nezbývalo mi na nic jiného, všechno jsem utratila jen za byt a jídlo, skoro každý měsíc mi museli naši nějakou stovkou/tisícovkou pomoct. Vydržela jsem to asi půl roku a pak zdrhla vydělávat do zahraničí Ještě dodám, že v té době jsem měla přítele, který za mnou jezdíval na víkendy, někdy i na dýl, protože měl dost času (studoval na PhD.), ale že by mi přispěl na nájem, to ho ani nenapadlo, naopak jeho návštěvy byly ještě víc "vysávací", protože jsem musela kupovat 2x víc jídla, vařit a nevím co. Když jsme se na to téma bavili, jeho odpověd byla, že tam přeci nebydlí, jen párkrát do měsíce přijede na pár dní na návštěvu, min. to však byla tak polovina všech dní v měsíci, pche. No a nejlepší bylo, že teda na Silvestra, aby nedojel s prázdnou a já zas nevyšilovala, že ho živím, tak dovezl 10 rohlíků a česnek. pomazánku na jednohubky, to byl celej jeho příspěvek na bydlení za celou dobu Takže pokud bys to tak měla mít taky, bydli u rodičů nebo s dalšíma lidma

Já si vždycky přála bydlet jako Přátelé, samí kámoši, nerozdělitelní, sranda a tak Bohužel zkušenosti tady v Česku jsou takové, že se každý zavře do svého pokoje a vyleze jen použít "společné" místnosti. Ale zas koleje byly prima

Já si vždycky přála bydlet jako Přátelé, samí kámoši, nerozluční, sranda a tak Bohužel zkušenosti tady v Česku jsou takové, že se každý zavře do svého pokoje a vyleze jen použít "společné" místnosti. Ale zas třeba koleje byly prima

Určitě se vyjít dá, ale budeš se muset hodně uskromnit prostě zbydou peníze jen na to nejnutnější - byt, jídlo, doprava ...pokud by přítel bydlel u tebe, tak rozhodně ať příspívá také, bylo by to tak lepší

Podle mě se vyjít dá, ale velmi velmi těžko. Fakt by ti nezbylo na nic jiného kromě bydlení a jídla. A i na to jídlo by ses podle mě musela poměrně uskromnit. A to vůbec nezahrnuju nějaké kafe s kámoškama nebo kino s přítelem. A oblečení a boty už vůbec. Ono obracet každou stovku je dost velkej stres. Já bych do toho nešla. Snažila bych se rozdělit náklady i na přítele, případně zvolit spolubydlení s dalšími lidmi.

Jinak jídlo sama za sebe počítej měsíčně tak dva až tři tisíce. Tak to vychází mě, podle toho, jak moc se snažím šetřit. Když se hooodně snažím, tak to vyjde na ty 2 000, ale to fakt už vyjídám spíž a mražák. Ty výdaje za jídlo se fakt nezdají. Schválně si zkus chvilku psát, kolik přesně utratíš na nákupech během měsíce. Já to tak dělám už dva měsíce a nestačím se divit a to fakt neutrácím za drahé potraviny.

Reaguji na AlmaSinger:
když vemeš že měsíc má 30 dní a na každý den budeš mít 100Kč tak to je 3000kč měsíčně za jídlo A opravdu když si vemeš že za jídlo můžeš utratit jen 100Kč za den tak je to málo .. pořádně z toho ani neuvaříš, pokud ano tak nějaké těstoviny třeba ..samozřejmě i maso se dá, ale v tom jídle je potřeba se uskromnit .. a nejsou v tom výdaje ještě za kosmetiku, prací prášek, nějaké drobnosti do domácnosti jako je jar na nádobí apod. Pak určitě něco dáš za dopravu, kredit a další věci na které jsem zapomněla a na oblečení natož zábavu peníze nezbydou Pokud by přítel přispíval - jak někdo psal třeba 4 tisíce, tak už by to bylo trochu lepší, pokud vám třeba nevadí že si navaříte na 2-3 dny zbydou peníze i na příjemné věci ..a nebo mít 2. parťáka k sobě.. pokud fakt nechceš žít z výplaty do výplata a přemýšlet nad každou korunou .. žije tak hodně lidí i rodin, ale pokud můžeš tak radši zůstaň u rodičů a šetři penízky

Reaguji na Ashley:
samozřejmě je to příspěvek pro zakladatelku

já to právě nakonec vzdala, protože když má někdo deset tisíc čistého, byt stojí třeba sedm, tak se to nedá. a i kdyby stál šest (a levnější jsem snad neviděla), tak je to o hubu a kdyby byla nějaký náhlý výdaj, rozpadly se mi boty nebo tak, tak jsem v háji.
ono se to nezdá, ale člověk sám utratí hodně - jen za kosmetiku, a to já se ani nemaluju. ale potřebuju každý měsíc suchý šampon, pastu, lak na vlasy...par pár nových punčocháčů, jídlo, tramvajenka, nějaká jízdenka domů, a už je to několik tisíc. a net a telefon - bum tisícovka pryč. nemohla jsem si koupit ani blbou voňavku (a i když už nebydlím sama, tak i tak vycházím víceméně akorát, a to nechodím ani do kina, ani do hospody, ani skoro nikam, jen občas cvičit).

Reaguji na Ashley: Souhlasím. S tím jídlem máš naprostou pravdu. Já mám těch 2000/měs fakt jen když hooodně výrazně šetřím. A to platím jídlo jen pro sebe. Většinou je to kolem 3000-3500, občas i 4000, a to když tuhle částku vidím sepsanou na papíře, tak sama nevěřím, co projím...

Prostě žít z mála se dá, ale je to velká nálož, člověk pořád přemýšlí co kdy a za kolik vůbec smí koupit. Nějaký výlet nebo jen kafe v kavárně je čára přes rozpočet. Nic se nedá ušetřit, každý výdaj je v rozpočtu významný - jak už psaly holky - tramvajenka, boty, kosmetika, kadeřník... Já třeba teď šetřím na kadeřinici, chodím jen na stříhání (4x za rok) a barvu radši dělám doma (což už taky začíná vypadat nic moc). A jen za drogérii jako jsou prášky na praní, aviváž, šampony, mýdla nechám v drogerii tolik, že by mě trefilo.

Já zažila spolubydlení ve všech formách, od 15 intr, pak koleje a pak spolubydlení na bytě, celkem 12 let s někým. Říkám tomu vysoká škola komunikace a tolerance. Ale musím zaklepat, že za ty roky jsem nenarazila na nikoho s kým by se nedalo vyjít, většina z bývalých spolubydlících jsou moji blízcí kamarádi dodnes. Buď jsem prostě měla štěstí na lidi, nebo jsem extrémně toleratní...

Jé holky, jak já si to dobře ještě pamatuju. Když jsem nastoupila po vysoké do prvního opravdového zaměstnání, tak jsem měla rozpočet na jídlo denně 50 Kč. Když jsem chtěla na kafe s kamarádkou, tak jsem tři dny před tím jedla jen rohlíky. S lítostí jsem vzpomínala na studentský časy, kdy jsem na tom byla podstatně líp. Ale holt začít se nějak musí, od té doby si opravdu umím vážit peněz.

Reaguji na PaniXY:
50,-Kč na den - to už se člověk opravdu musí omezovat a být "o rohlíkách" ale jak píšeš, nějak se začít musí. Já pokud bych mohla, byla bych u rodičů a šetřila peníze abych měla na tyto "horší časy" a pak bydlela sama. S platem 12 000kč/měsíc bych ale sama nebydlela, ve dvou se to líp táhne pokud bych chtěla bydlet sama tak bych potřebovala mít alespoň 15 000kč/měsíc, abych zaplatila byt, jídlo a ostatní věci a mohla si občas něco pořídit na sebe nebo dát nějakou tu kačku na stranu.