Lze přeměnit milenecký vztah na jiný druh vztahu? A má to smysl?

očividně Ti ale situace tak, jak je, nevyhovuje....podle mě je jen otázkou času, kdy se zamiluješ, pak Tě ten vztah v týhle podobě, v jaký ho vedete teď, bude ubíjet a dělat nešťastnou...pokud on na začátku naznačil, že by měl zájem o něco víc než jen vztah založenej na sexu, Tys to odmítla a odkázala do patřičných mezí, ve kterých sis tehdy přála, aby to zůstalo, a on se s Tebou i přesto vídá dál, myslím si, že se jeho pocity ohledně toho a city k Tobě nezměnily..

chápu, pokud je pro Tebe těžký mluvit o svých citech...ale mnohdy stačí říct dvě věty upřímně a od srdce a udělají zázrak....

Reaguji na Kischona:
nejjednodušší je se ho zeptat, zda by chtěl i něco víc než sex, i chlapy jsou osamělý a mají rády mimo sexu i jiné věci. A pokud nemá nějakou jinou, tak bude souhlasit.

to nevím, řekla bych, že kdyby byl zamilovaný a chtěl více než sex, tak by na toto reagoval - například minimálně větou, že mu taky chybíš

myslím, že jemu to takto nejspíš vyhovuje

spíš si přiznej, že jsi se trochu zamilovala a chtěla by jsi zkusit, jaké by to bylo spolu normálně chodit....protože když máte sex a chodíte spolu po restauracích, do kina atd...tak to už je vztah

Je varianta buď mu to říct narovinu a nebo ho začít zvát do kina, na jídlo atd...pokud půjde, tak dobré, tak nenásilně budete trávit spolu více času a možná se to přehoupne ve víc...pokud se bude vymlouvat, tak bych to neviděla

Já si myslim, že z toho nic víc asi nebude

Ale zajímal by mě nějaký tip od vás jak nebýt tou ledovou královnou, protože tou já momentálně jsem taky a vím, že to není správně. Jsem nedostupná, neumím říct co cítim a neumim se dotýkat a být taková ta citová ženská nějak to ze mě všechno opadlo. Chovám se odměřeně jako chlap, ale i ten chlap kolikrát co ho potkám je na tom citově líp jak já tak by mě zajímalo jestli s tím má někdo nějakou zkušenost. Já sama vím odkud to má původ, ale jsou to staré věci, které mě už v myšlenkách netrápí, ale má to ty podvědomé následky. Jednou se mi i stalo, že když mi chtěl chlap jen pohladit vlasy, tak jsem ucukla a on teda docela hodně koukal se sexem přímo problém nemám, ale jakmile má dojít na nějaké mazlení, tak zkamením. Chvíli je mi to třeba příjemné, ale pak to nedokážu opětovat. Celkově jsem měla rodiče, kteří mě příliš neobjímali ani v rodině to nijak nedáváme najevo..zná to někdo taky?

A co tě v tom utvrdilo, dle toho co jsem napsala?

Však ona nie je úprimná ani sama k sebe, čo by mu asi povedala? Že ho nechce ako partnera tak nech jej dáva viac?

V čem tkví to, že nejsem upřímná sama k sobě..? Celkem se plácám v životě, tak mi pomůže každý názor..díky

Reaguji na Kischona:

Nuž, príroda tých vzťahov moc veľa nevymyslela. Alebo sex, alebo priateľstvo, alebo partnerský vzťah - aj ked iný (alebo možno taký istý) ako bol ten predošlý.
Priateľstvo bez sexu ti je málo, sexuálny vzťah ti je málo, partnerský vzťah nechceš.
Povedala by som, že to čo v prvom rade cítiš je strach - a podla toho sa ridiš. až na drhom mieste vnímaš že ti je s tým človekom dobre ako s partnerom.

Zamilovanosť nemusí vždy byť vzrušjúco zomomriavková ako ju poznáš z prvého vzťahu - a láska ktorá z nej vyplynie môže byť väčšia a príjemnejšia.

Amen, máš pravdu..strach mám!

vždyť mu to nemusíš hned vyklopit...snaž se s ním trávit více času...pozvi ho na jídlo, pak do kina, pak na nějakou akci...atd....jestli se mu moc nebude chtít, tak asi o více než sex zájem nemá, ale jestli bude ochotně chodit a naopak i zvát tebe, tak je to jasný

presne tak by som povedala.
Pozvi ho sem tam na pivo, na film ... pomaličky stále o trošku viac.

A co tě v tom utvrdilo, dle toho co jsem napsala?

Když chlapovi na začátku řekneš, že ti jde o sex, tak to tak taky bere a nikde si nenapsala o tom jak se k tobě chová, co ti říká, jaký je. Takže mi příjde, že ani zamilovaná nejsi spíš někoho hledáš a napadl tě on. To, že jste koukali na film to je vážně změna. Takhle to dělá každý, že se jde nadlábnout kouká na film a pak si užije. Hlavně nic nepíšeš o jeho snažení takže pochybuju, že z toho něco bude. To je můj názor. Já když mám milence, tak spolu taky normálně chodíme do kina, divadla aby se neřeklo a jen díky tomu se nedá říct, že se jedná o vztah. Je to vztah, ale milenecký ne partnerský. Když chlap chce nějakou ženskou, tak se snaží.

A byla by to velká ztráta?

A jinak bych ho někam pozvala- mimo tvůj domov a tvou postel. To by pro začátek mohlo stačit

Tak pověsit bych se nešla, zažila jsem horší věci...je to hnusný, co řeknu, ale je to taková moje jistota..vím, že kdykoliv napíšu, aby přijel (což jsem ještě neudělala, protože nepíšu první - ach ta komunikace..a to jí studuju...) , tak on nasedne do auta a přijede...je to nějaká jistota nezůstat úplně sama..občas mě přepadne, že prostě nemůžu být sama a on je prostě na tohle ideální.

Čím víc po sobě ty řádky čtu, tím se utvrzuji v tom, že nejsem normální...

jsi naprosto normální. Zkus se víc soustředit sama na sebe, co skutečně chceš (na to nepotřebuješ ani téma na Omlazení ) ... Pokud od toho vztahu něco víc budeš chtít, tak to dostaneš.

Já současný vztah taky začala dost divoce (hlavně fyzično) a ledová královna ohledně vyjadřování citů, budoucnosti... a přesto jsme dnes už normální partneři a vztah je čím dál lepší.