Lehká fóbie z mateřství

Já bych se jen lehce dotkla tématu, zda přijde či nepřijde mateřský pud, díky kterému žena "šílí" po tom, aby měla dítě - nemusí přijít a je to normální. Vy, které tady podsouváte něco jako "neboj na mě to přišlo ve 20, přijde to i na tebe" jednak nemáte pravdu, jednak můžete někomu pěkně zadělat na problém, protože vás vezme za slovo a bude se cítit nenormálně, že "to" nepřišlo. Jděte s tím prosím k šípku....

Laky
Mně stačí, jak je mi zle teď a jak jsem celá opuchlá, unavená, s narostlýma prsama a to jsem ve 3. měsíci... děsím se, co přijde. Hlavně to jídlo se při nevolnostech dost blbě nějak hlídá a já nechci nabrat, nenenene. Já teď z legrace říkám, že ranní nevolnost se to jmenuje proto, že "trvá od rána do rána".

Devastace těla se tedy upřímně děsím a nestydím se to nazvat pravým jménem.

Taky mi bylo hnusně zle a to pořád až do konce čtvrtého měsíce...pak mi zas bylo tak dobře,že jsem měla hlad i v noci,protože jsem pro změnu nemohla spát
Nabrala jsem 30 kilo a to ani ne tak rozežráním,jako jsem byla kompletně opuchlá.Byly mi malé i naušnice,prostě šroubek do ucha byl krátký!!
Pak jsem pro změnu byla 48 hodin na sále s tříminutovými stahy,ale neotevřená,ve finále jsem dostala vybrat zda porod pomocí kleští to jsem s hrůzou o život prcka zavrhla a tak následovala plná narkoza a císařský řez pro dlouhé čekání svislou jizvou od pupíku dolů.Synek 3950 gramů porodní váha.
Takže moje "lehká fobie" z těhotenství se naplnila do puntíku
Ale do roka jsem byla zpět na původní váze jako před těhotenstvím....jen ta kůže se prostě už místama nestáhla.

to jataky: "jednak můžete někomu pěkně zadělat na problém, protože vás vezme za slovo a bude se cítit nenormálně, že "to" nepřišlo. Jděte s tím prosím k šípku..."

Neblázni, jsi na začátku, co čekáš, že tě ve 4. měsíci zalije vlna blaha a mateřského pudu? Počkej, až začne kopat... to už uvěříš, že tam je a že je tvůj, jen tvůj...Snaž se tolik se nezpytovat, mysli na běžné věci, žij jako obvykle (není to nemoc, je to jen jiný stav) a vše bude v pořádku.
Každá jsme individualita, každá prožívala těhotenství jinak, mladé ženy se často spíš soustředí na sebe, čtyřicátnice, které už mají poslední pokus, se zase upínají až nezdravě ke klíčícímu plodu... nech své tělo, ať hezky prospívá a dělá děťátku doupátko na bydlení.
Neboj, vše bude dobré a za čas se svým pocitům a obavám budeš jen usmívat.

to Laky: "Nabrala jsem 30 kilo a to ani ne tak rozežráním,jako jsem byla kompletně opuchlá. Pak jsem pro změnu byla 48 hodin na sále s tříminutovými stahy,ale neotevřená,ve finále jsem dostala vybrat zda porod pomocí kleští to jsem s hrůzou o život prcka zavrhla a tak následovala plná narkoza a císařský řez pro dlouhé čekání svislou jizvou od pupíku dolů..."

Laky, nestraš prvorodičky a dívky, které o mateřství teprve uvažují. Někdo oteče, někdo zvrací a někdo se cítí fajn až do porodu. Porod je přirozená věc a ženy rodí tisíciletí.
Jasně, že se při porodu může něco zvrtnout, proto taky nikomu nedoporučuji rodit doma. Jde o to, že když jednou porodní proces začne běžet, už to nezastavíte a je dobré být poblíž pomoci, které se i Tobě, Laky, dostalo! Prostě ses asi dost neotevírala a lékař se bál, aby dítě nebylo přidušené, tak po čtyřech hodinách (a to trvá porod, zvlášť první, běžně) řešil věc jinak a správně, protože nám můžeš psát! V takovém případě, když je císařský řez náhlý, neřeší se krása břicha rodičky, ale život matky a život dítěte! Proto máš jizvu kolmo, když je císař plánovaný, dělají jizvu našíř a ta se dá lépe skrýt.
Děvčata, kdyby vaše matky myslely jen na své pocity a na figuru, tak byste tu nebyly. Mít dítě, to je přirozená věc. Dítě je vaše pokračování a je pro vás nadějí do budoucna, nemusí to vyjít, ale dost záleží na vás, jak vše bude. Ono vám pořád nebude dvacet třicet, bude vám taky padesát šedesát, rodiče umřou a koho na světě budete mít? O kom budete mluvit, na koho pak budete myslet, kdo vás potěší?A kdo vám dá vnoučata, to potěšení babiček?
Čas nestojí, tak s chutí do toho a žádný strach!

................48 hodin...dva dny ano to nebyl překlep

Nemám zájem nikoho vystrašit,tohle téma je o fobii z mateřství a předpokládám,že většině žen je jasné,že děti se rodí a neprodávají v hračkárnách. tím pádem může nastat kde co.

to Laky
dva dny, tak to se omlouvám, to jsi prožila opravdu moc těžké chvíle.
Ale jinak si za svým stojím, dnes a denně ženy rodí a to, co se stalo Tobě, je výjimka, to se stane jedné z padesáti tisíc (odhaduji) a ty i dítě jste i přesto zdravé.
A pokud se žena rozhodne dítě mít, tak ho stejně nějak porodit musí, tak co se už dopředu strašit?

oskarovaa

No nejsem ani tak vyjímka....většina žen nechodí rodit jako na běžícím páse i když moje kámoška říká,že by rodila klidně za večeři.Jí to prostě jde samo a taky má už tři děti
Ale je fakt,že porod císařem je krásně v klídku,teda pokud se nečeká dva dny

No, Laky, máš pravdu, je to téma Fóbie z mateřství a Ty máš jistě důvod dalšího těhotenství a porodu se obávat. Promiň.
Já jsem tu trochu moc agitovala, sama jsem taky měla v těhotenství rozporuplné pocity, hlavně z toho, co mě čeká a že už nikdy nebudu volná, že budu za dítě odpovědná....
Je přirozené prožívat během těhotenství i po porodu různé pocity, ale není nutné se v nich nějak utápět nebo si je moc pouštět "k tělu". To jsou hlavně hormony, to odezní.
Ale píši hlavně proto, abyste se nebály, to vše se tak nějak během života urovná (a přijdou zase jiné věci ). To máte jako s prací, když ji děláte, tak zároveň pořád nepřemýšlíte, co cítíte a co si myslíte, prostě děláte a žijete a to je celé.
Mějte se a držte se!

tohle téma ale nebylo asi tak úplně o tom,kdo se jak bojí přímo porodu nebo?Porod bolí,to je jasné,někoho víc,někdo má větší štěstí..Ale co přijde potom je taková krása,boom,záplava hormonů..když jdu občas kolem porodnice,načuhuju do oken a závidím maminkám,jak se sklání nad postýlkama

Holky, i na těžký a dlouhý porod se za čas zapomene. Já si po druhém porodu, který sice trval jen 10 hodin(oproti prvnímu 23. hodinovému, ale ten byl snažší), ale vytlačit to dítě(56 cm) a ještě špatně natočené bylo něco. Ani jsem si ho nemohla pochovat, jak jsem byla slabá. To jsem pak zavrhla jakoukoli myšlenku na další potomky. No ale teď jsou 2 roky po a už mi to nepřijde, že to bylo tak hrozné. Kdybych nemusela přečkat těch 9 měsíců těhotenství, jen třeba týden a pak hned rodit, tak jdu do dalšího hned.

Tak jestli takový chlap uteče, tak jen dobře pro tu ženskou, s takovým idiotem přece je škoda zahazovat život.

48 hodin, tak to sis užila, chuděro. A kleště, to je moje noční můra, auuuu. Já taky dala nahoru 35kg, částečně kvůli přejídání a částečně otokům. A zrovna v ten čas byla těhotná kamarádka a kalhoty bokovky měla pořád vel. 36, tak to chápu, že tohle člověku na elánu taky moc nepřidá.

oskarovaa
Ale já jsem v pohodě Jen jsem nikdy žádný pud neměla a ani ho nečekám a ani na tom nevidím nic špatného. Byl to příspěvek pro ty, co se cítí "nenormálně", protože neslintají nad malýma dětma. Taky neslintám a nikdy nebudu.

To je zvláštní, jak to dokážete s kritickým pohleden detailně popsat po 18 letech.Já jsem rodila cca před dvěma lety a už je to zcela zapomenuto.A také mi zůstalo v pase o 5cm více, pánev se rozšířila se o dva 2 cm. Naštěstí jsem bez strií, jelikož mám prima paní kořenářku, která by vytvořila supr mast. No a o prsou psát, zbytečná záležitost. No, ale tvrdě jsem na sobě zapracovala a jsem na původní váze, i když se změnou měr prsou, pasu a boků. A do dalšího těhotenství bych šla hned. Ale to už přenechám těm mladším.

sarra
jsi mi sympatická

děkuji.....