Kurz první pomoci

Tak jsem dneska absolvovala praktickou část a musím říct, že jsem ještě nadšenější než včera. Nedovedu si představit, že bych někoho dokázala umístit do stabilizované pozice kdybych si to alespoň jednou nezkusila (navíc takový stokilový bezvládný chlap je fakt těžký)., stejně jako masáž srdce a umělé dýchání. Nakonec jsme měli namaskované zranění a ve dvou skupinkách jsme se vzájemně ošetřovali - bylo to fakt poučné. Já měla "nafingovaný" zaražený střep v ruce s tepeným krvácením . Fakt z toho mám dobrý pocit a říkám si, že jsem na případnou nehodu výrazně připravenější.......

P.S. Myslela jsem, že tohle téma bude zajímavé a bude se příspěvky docela plnit, ale bohužel to tak není Zato o vhodnosti silonek na ples se diskutuje každý rok a letos už čtvrtou stránku

Reaguji na bakalářka:
Fakt ti fandím, je super, že se najde aspoň někdo, kdo se zajímá

PS: No jo, kdyby tam aspoň byly rady podle etikety, ale ani to ne, nejlepší je totiž ukázat opálené nohy. S názorem o zavřených botách a silonkách jsem tam příliš nepochodila.

Jinak tady přikládám foto nafingovaného zranění Lektorka má i maskérský kurz, takže to vypadalo fakt realisticky. Do "rány" byla zavedená hadička, která vedla pod trikem až k druhé ruce, kde jsem měla injekci a "pumpovala" jsem, aby krev vytékala v pulzacích

Reaguji na bakalářka:
My jsme měli na v prváku taky první pomoc, takže mám spoustu teoretických znalostí, prakticky ale nevím, jestli bych někomu dokázala pomoct. Zkoušeli jsme CPR na andule, měli jsme tam i figurínu desetiletého děcka a mimina, takže masáž srdce a umělé dýchání bych možná zvládla, stříkající krev jsme tam neměli, ale pokud bych neomdlela nebo nezpanikařila tak bych si s tím snad dokázala poradit. Ale ono je to přece jen jiné při jakémkoliv nácviku a v reálu.
To, že spousta lidí vidí někoho v nouzi a nepomůže je celkem běžné, tzv. bystander effect, bohužel každý čeká, že pomůžou ostatní

Jj tak asi to jediný bylo na tom "veselý".Jinak nám taky "vtipálek" řikal,že když se oživování
nedaří atd. musíme pak změnit tón a slova na :" V mládí jsem se učil hrobařem..."
My to měli taky dvoudenní - vždycky dopledne teorie a odpo praxe (je to nějaký povinný minimum pro pedagogy) a pak jsme v práci celý týden neřešili pomalu jiný téma než vdechy,tepy, atd....Takhle v klidu si to člověk vybaví a "ví" co by dělal, ale neumím si to představit v reálu, natož u dětí...

Jediný problém nastane, když člověk bude potřebovat vdechovat (třeba tonutí, dušení, atd.) - jak má najednou člověk zvládat rolničky a počítání do 30?

To je jasné, ale pořád si říkám, že když si to člověk sice v klidu ale přece jenom vyzkoušel (na vlastní kůži a několikrát, ne že jen kouká nebo si to někde přečte), tak je větší šance, že se to v krizové situaci vybaví........Třeba alespoň ty rolničky....

Super téma

Já jsem absolvovala pěti-denní kurz první pomoci přímo od Červeného Kříže (cca 5 let zpět), měli jsme také jak teoretické, tak i praktické hodiny (s umělou krví a velmi věrohodným zraněním - jako na fotce výše) a musím říct, že to ve mě určitě nějaké znalosti zanechalo.

Díky bohu jsem je zatím nemusela využívat v praxi, ale jsem ráda, že jsem se na tento kurz přihlásila a jsem díky tomu alespoň trochu připravená, kdyby se nějaké neštěstí stalo a já mohla někomu pomoci, či mu přímo zachránit život.

Reaguji na bakalářka: Souhlasím. To podvědomí o první pomoci je v našich zeměpisných šířkách mizerné. Já to říkám už delší dobu. Na základní škole jsme kdysi dávno něco jako první pomoc brali, ale učily to učitelky, které nevěděli nic víc než co bylo v učebnicích. Např. tepenné krvácení zastavíme stisknutím tlakových bodů v podpaží, třísle atd. Když jsem se zeptala, kde přesně ty body jsou, učitelka mě odbyla tím, že prudím s podrobnostma. Tak jsem si tenkrát vyhledala literaturu o první pomoci, kde to bylo popsáno praktičtěji a logičtěji než v mém sešitě. Učitelka mě vyzkoušela a dala mi 2-, protože se to neshodovalo s tím, co nám ona vykládala.
První pomoc by se určitě měla učit už na základní škole, dále na středních školách, učilištích, natož výškách. Klidně pořádat i dobrovolné kurzy pro občany, samozřejmě zdarma - na to by se finance v českém rozpočtu najít měly.

Reaguji na bakalářka: Co to je za kurz? Dost by mne to zajímalo. Stabilizovanou polohu nás ve škole taky nikdo neučil, tu jsem se naučila na zdravotním táboře.

Je to tenhle:
http://www.kurzprvnipomoc.cz/?gclid=CK2quueJoagCFc a-zAodPVLLHA
Absolvovala jsem 12 hodinový pro veřejnost....

Osobně nemám bohužel finance na kurz, tak jsem si alespoň koupila knížku o první pomoci.
Na školách už na první pomoc pěkně s****, letos maturuju a teprve letos pro nás měli jakž takž nějakou ukázku s možností si to vyzkoušet. Jenže tady to dost pohoří na tom, že ,,se nebudeme přece ztrapňovat před ostatníma".
Na základce si pamatuju na pár hodin bižule, kdy se něco zapsalo do sešitu. Praktická část-nic.
Jenže ono je to asi i tím, že ani ti učitelé v podstatě moc neví, jak první pomoc dávat... Já jsem ráda alespoň za svou chytrou knížku za 70 Kč. A na just by podle mě třeba na těch školách nebylo na škodu, kdyby ty úplně základní vědomosti opravdu pořádně zkoušeli s tím, že kdo neuspěje, neprojde z bižule. Studenti by na to neumřeli a jednou to může zachránit život komukoliv, koho potkají...