Angličtina - kurz vs. učení doma

Každý má jiný způsob, jak se dobře učí. Někdo nejvíce pochytí sledováním televize v originále, čtením, někdo biflováním se gramatiky a slovíček... to se dá asi dohnat i doma. Mě nejvíc vyhovuje "konverzační" způsob výuky jazyky, kde se hodně diskutuje, a člověk se tím učí tak nějak za pochodu.
V Praze jsem ještě na střední chodila na kurzy do British Council, což bylo výborné, ale vím, že ty kurzy, to byla solidní pálka.
Jinak, pokud ti to čas dovolí, pro mě nejlépe fungovalo odjet aspoň na měsíc do jazykovky v zahraničí - a ideálně takové, kde není moc Čechů, ono to pak člověka dost svádí. Kamarádka byla dvakrát na Maltě a říkala, že pro množství Čechů vlastně mluvila anglicky jen při výuce (totéž jsem viděla i u národů, kterýc bylo více, třeba španělé tak měli dost problém). Já zvolila loni Edinburgh, moc čechů nebylo a když byly, snažila jsem se s nimi programově nebavit

obojí . Já jsem se třeba dostala z úrovně C1 na C2 jenom čtením knih a hlavně kosmetických recenzí a blogů a YT kanálů . A pokud kurzy, tak jedině v British Councilu , to je zas super na gramatiku a slovní zásobu a konverzaci...
Jinak vyloženě učit se doma jako podle učebnice, to by třeba mně moc nedalo a nejspíš bych se ani nedonutila . Nejlepší je to spojit s něčím, co máš ráda.

to by mě taky zajímalo, podle mě v určitém momentě už se sama doma moc neposuneš, vidím to u sebe- já koukám na filmy, seriály v originále bez titulků, sleduju you tube kanály, knížku už bych si jinak než v angličtině nekoupila, žila jsme dobu v zahraničí,perfektně všemu rozumím,ale na certifikát C1/C2 bych si netroufla,protoze vim,ze moje gramatika zdaleka neni perfektni a ze delam chyby a v tomhle by ti mela pomoct ta jazykova skola si myslim, já se bohužel sama s učebnicí jen tak nedokopu.....

Reaguji na truksajda: Reaguji na Yvonna:

Z toho, co jste napsaly, angličtinu zřejmě obě dvě ovládáte velmi dobře, byly byste tedy schopné napsat Vaši reakci zakladatelce stejně, ale v angličtině? Nevím, jakou úroveň má truksajda, ale zajímá mě, na jaké úrovni už člověk dokáže z fleku přemýšlet anglicky a nemusí přemýšlet nad tím, jak co napíše.
Ne, že bych Vás tu chtěla zkoušet, to bych si nedovolila, protože sama jsem s angličtinou tak na úrovni B1 - B2. Mým cílem je jednou získat certifikát, ale čeká mě hodně úsilí a dřiny.

Abych nebyla OT, doporučuji sledovat filmy a číst knížky v angličtině, nejlépe takové, které tě baví a zajímají, abys měla chuť si to překládat. Podle mě je to lepší, než předražené kurzy, kde se člověk připravuje třeba na další hodinu apod., ale ve výsledku se za tu dobu trvání kurzu přece nemůže stihnout naučit skvěle anglicky.

Já teda rozhodně asi nemám úroveň jako vy všichni tady (netuším do jaké skupiny patřím a jak se to určuje), ale mně docela vyhovují stránky www.helpforenglish.cz, kde lze procvičovat slovní zásobu, gramatiku i poslech...Nemám peníze ani prostor na to chodit na nějaké kurzy, takže jsem zvolila tuhle metodu...také se samozřejmě dívám na YT videa nebo filmy v originále, ale nejsem rozhodně na takové úrovni, abych rozuměla všemu...

tak samozřejmě.. ale stejně ne , protože jazyky mají prostě jiné struktury a podle citu, přirozeně ...

tak to je ale myslím individuální, já třeba často myslím nebo si mluvím sama pro sebe v angličtině a mám čerstvě CPE (za B, jupí), ale i tak jsem schopná přemýšlet nad tím, jak se píše nějaké základní slovíčko nebo podobné blbosti... taky nemám místo v hlavě jen na angličtinu

Já mám zkoušku B2+, což je takovej školní výmysl, do kurzů dle "výkonnosti" jsem chodila C1 (ale certifikát jsem si žádný neplnila). Můj zásadní problém je v gramatice, s komunikací nijak zásadní problém nemám, když se do toho dostanu (samozřejmě teda taky občas hledám slovíčka, obzvlášť když mám ve škole přednášky v angličtině), ale gramatika je mor. Při plnění té zkoušky se mi sice podařilo porozumění textu, ´oslechu i komunikování velmi dobře, ale oxfordská angličtina by prý asi zaúpěla. Když jsem jezdila do zahraničí na nějaké ty jazykové kurzy, tak jsem v tom cizím jazyce i přemýšlela, což vyplyne cékem přirozeně, ve svém běžném prostředí ale ne, a to ani v případě čtení anglických textů. Jak říkám, mě je bližší ten konverzační styl studia

Já zase umím gramatiku. Chtěla bych zlepšit poslech, slovní zásobu a mluvení. Koukám se na YT na MisterDuncan, ten má skvělá videa. Na knížky v ajině si netroufám, bych se moc daleko asi nedostala...

Za mě rozhodně samostudium, taky hlavně ty knihy a seriály. Pak je fajn moct někde mluvit, ale i bez toho se to dá, pokud to vezmeš za správnej konec. Většina kurzů je ztráta času (po absolvování peďáku na to koukam možná trošku jinak než bych to viděla dřív). Jediné, co by mělo cenu, je doplňková konverzace s někym opravdu dynamickym.

Reaguji na B.M:

tak jestli umíš gramatiku, máš dobrý základ teď to bude hlavně o tom získat sebevědomí a rozmluvit se. Zkus vážně hodně sledovat filmy a seriály v originále - zpočátku klidně něco, co znáš, tím se budeš orientovat a zlepšíš si slovní zásobu, protože v tom nebudeš tak plavat. Knížky - to zpočátku klidně něco typu Harry Potter a podobně. Nebo opět - něco, co znáš. Já takhle konečně byla schopná dočíst Mechanický pomeranč, který v českém překladu nedám (použití anglismů místo výchozích ruských slov mě neskutečně vytáčí, nechápu, že to nikdo znovu nepřeložil). Jestli jsi na vysoké, zkus se na konverzaci poohlédnout po nástěnkách - u nás jsou často vyvěšené výzvy typu, pokud mě naučíš trochu anglicky, naučím tě já svůj jazyk a podobně. Třeba tam narazíš i na anglofonního mluvčího ono to "jazykové sebevědomí" občas udělá hrozně moc. Já po střední uměla sice gramatiku (klasické šprtání se a neustálé soustředění, jestli mluvím správně), ale ve výsledku jsem ze sebe nevysoukala nic. Na vejšce jsem pátým rokem, a to bez kurzů angličtiny, zato jsem si dala dva měsíční kurzy v UK a dalo mi to mnohem víc, než roky školní výuky. Gramatika šla sice stranou, ale ta je pro mě méně podstatná než to, že jsem schopná mluvit, neříkat blbosti, a i v případě hádky být schopná argumentovat
jo a dodávám, že jsem na jazyky hrozné dřevo, žádný přirozený talent, ale ani dříč. Ale jediné, co mi pomohlo, byla právě ta výuka v UK, anebo v British Council (tam pro vysoké ceny chodilo například celkem dost rusů a arabů, co neuměli česky, takže to nesvádělo k oné češtině)

já si myslim, že to se do jazyka dostat není o tom, jestli jsi/nejsi v prostředí mluvícím tím jazykem. Jasný, pokud tam jsi, nezbývá než začít mluvit. Ale obecně je to o intenzitě kontaktu s tím jazykem, o tom se otevřít. Jsem čtyři roky venku, je to moje třetí země, pracuju se dvěma jazykama a lidma z různých zemí a je hodně dobře vidět, kdo se ty jazyky jak naučil. Většina lidí se to naučila prostě mluvením, takže gramatika špatná, slovní zásoba špatná a celková úroveň vyjadřování bída. Někteří to tak mají i po deseti letech. Já si vyzkoušela, že čtením a seriály jsem se docela rychle dostala hodně dopředu, jediný problém u mluvení je naučit se prostě "otevírat pusu" pro ten cizí jazyk a pak tvořit z fleku formy slovesa...ve finále ale záleží na tom, jak ten jazyk chceš umět, protože certifikát a skutečná znalost jazyka jsou dvě rozdílné věci ve většině případů

mně třeba kurz v British Councilu dal fakt hodně, samozřejmě hlavně jazykově, ale i z hlediska anglické kultury a reálií... a fakt mě posunul za půl roku o velký kus dál, ve všech směrech (gramatika, mluvení, psaní, nejvíc asi slovní zásoba)

A jinak mluvení s nějakým rodilým mluvčím je podle mně fakt hodně důležité, jinak umíš ten jazyk spíš pasivně.. já to tak mám ve všech jazycích, rozumím všemu mluvenému i psanému, napíšu cokoliv, přeložím cokoliv, ale když delší dobu sama nemluvím, tak můj mluvený projev prostě mým "znalostem" neodpovídá, nenaskočí mi rychle slovíčka, různá spojení apod., i když písemně s tím problém nemám. Takže rozhodně co nejvíc mluvit

A mě třeba absolutně vůbec to pasivní se učení - čtení, koukání na filmy, seriály a učení se gramatiky nepomáhá, Můžu to dělat celé dny a stejně neřeknu kloudnou větu. Pro mě je hrozně podstatné mluvit a být nucena mluvit, takže se chystám na kurzy.

Reaguji na indulona:

to je přesně to, každý má jinej způsob, kterým mu jde učení se nejlépe. V británii to dělí na několik kategorií, které si, želbohu, nepamatuju (ten test jsem si dělala před rokem), ale vím, že tam bylo právě: učení se konfrontováním vlastních názorů (takže vlastně debatováním); učením z učebnic; přijímáním z z různých médií - literatura, filmy, hudba; pomocí třetí strany . tedy pomocí učitele, který bude hlídat.
Možná to bylo lehce jinak a bylo toho víc, nemůžu si dokumenty k tomu najít. Já tomu docela věřím, neboť to, co mi někdo dával za příklad jako "zaručeně nejlepší" mě neposunulo vůbec, ale vůbec nikam. Takže si člověk pode mého musí také zjistit, jak je na tom s učením on sám.