Konec studia kvůli stresu - v dnešní době mít pouze maturitu?

dokopej to do konce semestru aspon minimálně, mezi tím si můžeš bud hledat jnejakou práci nebo jiný obor aby ses necítila špatně, že nakonec zůstaneš bez titulu... hlavně NO STRESS dobrá rada, že )

mám to hodně podobně. je to těžký, ale na druhou stranu jsem si říkala, že v práci to bude taky stres, takže by to bylo z bláta do louže. na tvém místě bych to brala tak, že bych se smířila s tím, že výšku mít nebudu (sama uvažuješ o ukončení) a že přinejhorším zkrátka půjdu do práce. a třeba tě to trochu uklidní, když si tohle budeš říkat a půjde ti to studium snáz, když už nebudeš mít co ztratit. a třeba to nakonec i dostuduješ
tak hodně štěstí, ať už se rozhodneš jakkoli

Já nevím tedy na jaké škole máš maturitu.
Ale já skončila taky jen s maturitou, šla jsem pak pracovat jako asistentka v obchodě. Dva roky na to jsem dělala recepční v jedné firmě a další dva roky vypomáhala v personálním oddělení.
Teď jsem na mateřské. Podle mě hodně záleží jestli vůbec seženeš nějakou práci. Dneska je všechno o známostech, možnostech práce.. a jestli by se se mnou někdo nebavil kvůli tomu, že nemám titul? Tak ten člověk by mi za to ani nestál, nějaký snobák.

To jepřesně důvod proč já jsem si vejšku ani nehledala. Vzdala sem to rovnou. Maturita pro mě bylo nejvíc stresující období. Navíc mě faktšíleně nebaví se učit, nikdy sem se k učení nedokopala, takže sem se neučila ani na maturitu. Maturovala jsem před rokem, pak jsem prostě rozesílala životopisy na asistentky, recepční, obory administrativy, nejdřív sem dělala recepční v kosmetickym studiu, od ledna zástupkyni vedoucího prodejny a ted dělam provozní v hotelu.. A v současnym zaměstnání mě vychvalujou jak jsem od začátku schopná se všechno rychle naučit, spoustu věcí tam ovládám líp než lidi kteří tam sou už roky. Takže pro mě by byla vysoká zbytečnej stres, nemohla bych bydlet sama.

Ahoj, vím jak ti je Jsem taky velký stresař a v prváku na vysoké, jsem to taky chtěla vzdát,říkala jsem si, že to nikdy nemůžu zvládnout a přišlo mi, že se to na mě valí ze všech stran. Ale řekla jsem si, že ten první rok prostě zkusím.......a nakonec jsem tam strávila pět let a úspěšně odpromovala. Vysoká škola je hlavně o schopnosti jedince mít pevnou vůli a odhodlání a ustát ten stres. Odpadá nejvíce studentů, kteří to hlavně vzdají ačkoliv schopnosti pro studium mají. Být tebou bych to jen tak jednoduše nevzdávala. Hodně štěstí, je to důležité rozhodnutí

asi bych měla nasbírat velkou dávku optimismu a zkusit bojovat Jinak studuji chemii

.... všichni mi vždycky říkali že dneska je to povinnosti jít na vejšku, jinak člověk nemá šanci uspět. Ale to sou kecy. Na vejšku by podle mě měli chodit jen lidi, co mají opravdu zájem studovat a ne ti, kteříjdou vyloženě jen po titulu. Mam přesně takový dvě kamarádky. Jedna je vyloženě studijní typ, dělá filozofickou, stresuje se občas, ale vim že to pro ní má cenu, protože jí to prostě baví. Ta druhá šla na soukromou obchodku a ještě před necelym rokem sem se s ní hádala, když mě přesvědčovala že je to potřeba a že ona chce aspon bakaláře (kterej si teda myslim je v dnešní době uplně na hov..no) Po čtvrt roce odešla protože to nezvládala a ted pracuje.. takže tak..

Já jsem to vlono vzdala po velmi krátké době a byla jsem si jistá, že na to nemám, že prostě chci a musím skončit a že toho nebudu litovat a dost jsem si to potom vyčítala, takže to zkus ještě překousnout aspoň do toho letního semestru, když to ani pak nepůjde, tak to pořádně promysli.

Taky nastupuju na školu a chystám se ůstudovat" amtematiku moc si v tom nevěřím, ale chci to zkusit aspoň ten jeden semestr, abych pak mohla oprávněně říct, že jsem na to neměla. ty tak nějak podvědomě počítáš, že to nedáš. Tak s tím počítej, hledej práci, ale zkus tam aspoň ten jeden semstr vydržet držím palce, abys to vyřešila co nejlépe

jde o to, že vlastně ze všech stran se valí jak tady jste všichni omylem...a že tu nikdo nezůstane.. že vlastně na tu myšlenku - nemám na to - nás k tomu podvědomě na té škole nutí.

A hlavně ti, co na to opravdu mají, protože jinak po těch x letech vyleze sice bakalář (inženýr, magistr...), uzlíček nervů a pak šup další stresy s hledáním práce... Mně by za to ty nervy opravdu nestály
Mimochodem.. nějak často tady vznikají taková témata...

omylem? jste omylem udělali přijímačky?

[cituji=Christal]
přijímačky se dělaly, ale jde třeba o to, sedíme na cvičení .. jen nás tam zbytečně mnoho bych řekla .. a vyučující hned nezapomene zmínit, že to tady do pár týdnu prořídne, že se nemusíme bát, že by jste tady bývali i do budoucna stísnění.

Reaguji na Pračka: Ahoj, pokud je to pro tebe takový stres - tak zkus opravdu jen ten semestr udělat a hledat si nějakou práci - ale neukončuj studium, ale třeba přeruš. Může se Ti to v hlavě kdykoliv rozležet. Každý máme jinou psychickou odolnost a ne pro každého je studium na VŠ - ale to také záleží kde studuješ.
Třeba si dáš rok pauzu, budeš někde chodit do práce a pak se znovu budeš chtít vrátit.

Neboj se. jen počítej s tím, že bakaláře studuješ (te´d, má být změna) 3+1 rok do 26let platí stát, pak pokud studuješ nad 4 roky Bc.studium budeš už muset studium hradit.