Kdy se začít snažit o miminko?

Zkuste to první noc, až budete spát "doma" Přeci jen co je doma, to se počítá ... Mám dceru taky na první ťuk. No a synka taky .... Držím palce

Začněte až budete mít na to oba klid. Já se snažím už půl roku a nic, někomu se to povede za měsíc, ale je to dost nápor na nervy a na partnerský vztah.

A jestli máte čekat do vánoc, není to tak hrozné, můžeš vysadit prášky a rostě se chránit jinak, abys třeba nezjistila, že v tom bude třeba nepravidelnost cyklu a pod.

Souhlasím, Vánoce budou brzy, takže bych radši počkala, budete mít větší jistotu Hodně štěstí

Můj bratr se narodil přesně měsíc potom, co se naši nastěhovali .

Jinak ono je to individuální - někomu to dlooouho nejde a někdo otěhotní hned. Třeba známá, co má teď holčičku, tak se taky bála, že jí to bude trvat dlouho (měla už 30 a navíc brala dlouho antikoncepci) a otěhotněla úplně bez problémů.

Ja som až po polroku intenzívnej snahy , to bol posledný polrok, čo som si užila skvelého sexu
No an keď sa v zime nasťahujete, i keď zajtra otehotnieš, porodíš až niekedy březen ?

HA neberu už 4 roky. Mám trombózu (ale né nějak závažnou formu, ani léky neberu)..dáváme si jen pozor, takže nedokážu určit, jestli jsem ten typ, co otěhotní jen co se ,,otře o pánské trenky,, anebo to u mě bude trvat...Kdybych otěhotněla teďky během měsíce, dvou...tak by to bylo ideální! To by podle mě bylo akorát...mám strach, že to bude trvat dlouho...

Reaguji na Rafaelka:

Tak nad tím přesně uvažuji...když otěhotním zítra, tak bude mimčo třeba v dubnu a to by pro mě bylo úplně ideální. Ale to je to, čeho se manžel obává. Třeba, že se něco nestihne a my budeme bydlet později. Proto chce počkat...

a já už bych zase nejraději začala proto, že to třeba nepůjde..budeme to zkoušet 2 roky a nic a já se zblázním--

Nesejčkuj ..... No a když to nepůjde, stejně poběžíte k doktorovi ...

Píšeš, že má manžel strach, že to nebude hotové ... My se stěhovali na betony, dcerka tři týdny v 1. třídě, kluk 15 měsíců, žádné dveře, o zábradlí jsem si nechala jen snít, místo zahrady hromada vykopaná ze základů ... Přežily děti i my, takže i tak se to dá ...

Jestli se za touto poznámkou skrývá přerušovaná soulož, tak bych na miminku začala pracovat hned. Protože přerušovaná soulož se dneska už snad ani za žádnou antikoncepční metodu nebere, pokud tou poznámkou byl myšlen kondom nebo něco jiného, tak bych počkala měsíc, dva, jak se bydlení bude blížit k finiši a začala bych se snažit. Jinak já zatím děti nemám, ale sama jsem "na poprvé" a v mém okolí s otěhotněním tak 75% žen do 35 let problém nemělo.

Keby som mala čakať na domeček, niesom nikdy tehotná
Tak počkaj na ten dom. No ja som otehotnela teprve až vtedy, keď som to prestala riešiť. Pomyslela som si, no jo, nemám súdené byť máma, tak si budeme užívať slobody..a bum, prešlo pár dní a ja to nedostala ! hlavne klídek a bude to.

Taky si myslím, že je to aktuálně ideální období. Navíc domeček nikdy není hned hotový, dodělávky většinou nějakou dobu trvají a nakonec byste to pořád odkládali. Pokud není nějaký jiný problém(finance), šla bych do toho.

Reaguji na Dirtyangel: Právě proto, že bydlení není hned zařízené, bych já ditko klidně o rok, dva odložila. Neuteče a ono těhotenství při zařizování bytu není žádná slast a nic ideálního. A přivézt si dítě z porodnice do "holobytu" a pak v tom stresu ještě zařizovat bydlení... Za mě, není kam spěchat, pro dítě i rodiče je lepší když se potomek narodí do fungujícího bydlení.