Kdy dát vztahu šanci a kdy vycouvat?

s tímhle souhlasím, když je chlap zamilovaný, tak by pro něj neměl být problém přijet třeba jednou týdně na otočku

pak píšeš trinny něco o tom, že má i v Praze pronajatý byt - to ho pustil?

on neguje tvou odpověď ještě dříve, než se tě zeptá, myslím si, že já osobně toho využívám taky v případech, kdy se mi do něčeho moc nechce - čiže raději odpovím negací a ten dotyčný mi to aspoň pak nemusí vymlouvat a necítit se trapně nebo vinně, že na něco nepřistupuje

on prostě všechno neguje, rád tě uvidím, ale přijeď za mnou, ale mě se k tobě nechce? - zase na druhou stranu, určitě je zajištěný, takže by pro něj neměl být problém si tě přivézt a zase odvézt, popř zajistit někde čas od času nějaký hotel

víš, prostě bych ho neřešila, když mě bude chtít, tak si mě najde, ono to nemusí být třeba intenzivní - denně hodiny po telefonu, ale i když občas sám od sebe zavolá, tak z jeho hovoru, nebo SMS poznáš, jak moc mu chybíš a na co tě potřebuje

ano, to si říkám taky, ale v každém případě chci vidět chlapa, který po mě touží, a který mě chce,
sama mám dost, abych zvládla vše co potřebuju, zvykla jsem si na to, že jsem svého času svůj pán a taky chci být čas od času jen tak sama, s kamarádkama, . . .

Ono nezapomínejte, že občas to chlapům taky nedojde a něco podobného je nenapadne... nechci je podceňovat, ale je to tak. A o věku to není.
Navrhni mu to s tím bytem a pak sama uvidíš... Pokud se bude vymlouvat na tamto či ono, tak bych se na něj taky vykašlala...

...pronajal ho..

Sierral

jenže já s ním nechci hned bydlet.. Chci se s ním vídat. Jsem taky schopna se obětovat a vstát třeba v nekřesťanskou hodinu a jet někam sockou..
Jenže tenhle impulz by měl přijít od něj..

myslím si, že zamilovaného chlapa napadají věci, a nemyslím si, že chlap, které po mě touží by něco negoval

můj bývalý manžel si mě raději vzal po měsíční známosti, - jak říkal, že kdyby si mě nevzal, mohl by o mě přijít,
jednou jsem byla s jedním a už pro nás kupoval byt, aby se mnou mohl být
jiný zase plánoval víkendy v hotelu, bo jsem ho nechtěla domů a ani mu to nevadilo, že jsem ho ani na to kafe nepozvala
další si pro mě přijel a pak mě i do práce odvezl - jenže už jsem taky starší, takže mám s čím porovnávat

takže zastávám názor, že když je chlap zamilovaný, tak udělá cokoliv, aby mohl se svou milovanou ženou být

jim nedochází jiné věci, o kterých se s nima musí na rovinu - tenhle si staví závěry sám

...v to taky doufám. I když říká, že jsem "taková emancipovaná"...

Otázka je: vymýšlet to za něj nebo bych ho měla nechat být a čekat, jestli něco podnikne?

trinny

navrhni něco, uvidíš, jak se zatváří

neuvidím.. to mě právě štve, nesnáším řešení po telefonu.

a nechci mu volat, když včera neodpověděl na zprávu. Je ale pravda, že v ní nebyla žádná otázka a on je jenom chlap

trinny

víš, co bych zkusila, vzala bych si jeden den dopoledne volno - tak, abych se do práce dostala od něho do práce a normálně bych tam večer přijela - samo bych mu řekla, že jsem na cestě k němu - ještě dřív, než nastoupím do busu, popř bych měla v rukávě připravenýho někoho, kdo by mi v případě nouze od něho dovezl dom

taky jsem nad tím přemýšlela.. protože, čím dýl jsme od sebe tím to jakoby vyprchává,tak to oživit...

To je hrůza, jak tady přemýšlím jak to udělat správně...

Tak se ještě neozval a už jsem z toho značně nervozni.
No prostě.. dneska mu zavolám a dám vám vědět, jak to dopadlo..

Co když mu to tak vyhovuje,dělá si co chce,ozývá se kdy chce,je s tebou kdy chce,neřeší vaši budoucnost,na sms neodpoví...,vlastně tou negací,že nepřistoupíš na to,abys bydlela u něj to rozhodl i za tebe,zkrátka mi přijde,že to z jeho strany není moc žhavé,no

trinny
Bohužel si myslím to samé co Arette - neviděla bych to na nějakou velkou lásku... Spíš se pomalu vymlouval ( na syna, pak na práci ), myslím, že ho to příliš nechytlo a prostě vycouval...
Dva dny neodpovědět na sms a neozvat se ? Evidentně něco není v pořádku - snad jen, kdyby se mu něco stalo... Jinak neexistuje rozumné vysvětlení = prostě není

Držím palec, ale já bych mu nevolala... Nechala bych ho plavat ...

Ale dej vědět... Držím palec

Taky to tak cítím, jinak bych si ani nepsala o radu.
Jenom nesnáším nejistotu. Radši si potvrdím, že konec. Mě prostě vždy víc nakopne a rozhoupe, když to slyším, než nějaké rozplyzlé konce.
Hlavně je dost pravdopodobné, že se ještě několikrát potkáme, takže to chci ukončit slušně a v klidu.

Jinam Vám moc děkuju holky.