Kdy dát vztahu šanci a kdy vycouvat?

trinny
tak na kompromis ohledně nějakého společného bydlení je asi ještě brzo, ale dost by se tím vyřešilo. Mohli byste si najít nějaké bydlení v místě, odkud se oba dostanete do práce. Zas byl k tobě upřímný, řekl ti to naroviny, z ničeho se nevymlouval a teď už je jen na vás, jestli tohle překonáte nebo ne. Když jsem se poznala s přítelem, také přišlo období, kdy byl pořád v práci a já si říkala, jestli vůbec o sebe stojíme, ale řekl mi narovinu, že v létě je prostě práce víc než v zime, že jiné to nebude a je jen na nás, jak se k tomu postavíme. Rozhodla jsem se to překonat. Byla jsem smířená s tím, že je to tak a tak, hlavně proto, že stačilo se k sobě nastěhovat. A to jsme z jednoho města. Poté, co jsme se k sobě nastěhovali, začali mít společné víceméně vše, se vše krásně ustálilo, z doby, kdy je přítel v práci hodně, si nic nedělám, protože vím, že ač pozdě, vrátí se večer ke mně a naopak jsem tyhle chvíle začala využívat k tomu, že se věnuju sama sobě Takže být tebou, zkusím vám dát šanci, zkusím to vydržet, vždyť si můžeš třeba pořídit auto a do práce dojíždět autem, ne?

No pokud je vše o.k. jak píšeš, tak bych do to ho šla .. co můžeš ztratit ? Bydlíš se spolubydlící a já jsem pro poměrně rychlé bydlení... Aspoň se poznáte a pokud to má klapat super a pokud ne, alespoň to zjistíš brzo...

Já bych se nebála a šla za ním - stojí o to..Tak co ? Záleží co chceš ty ...Pokud se chceš vázat... Je to asi nejrozumnější řešení.

Za sebe - pokud bych byla zamilovaná a bavilo mě to s ním šla bych ... Ostatně, taky jsem to před 11 lety udělala a jsem s manžou do dnes

lucinkaf
juj...děkuji za reakci.
Na mě je to strašně brzo se sestěhovat. Navíc z Prahy nechci a on taky plánuje bydlet v Praze či za Prahou(má tu i byt,který ale pronajal 2dny před než jsme se poznali).
Mě spíš jde o to, že kdyby fakt chtěl, tak přijede aspoň na otočku. Abychom se viděli třeba hodinu. Vím, že je asi trochu línej a unavenej z práce (přeci jen je starší..) Ale zase když chlapi chtějí, tak jsou schopni jet i přes celou republiku..
Možná jsem moc náročná... kamarádka i on říká, že jsem moc emancipovaná, což moc nechápu Ve zkratce: štve mne, že to oznámil jako fakt a nesnaží se najít řešení.. (abych se přestěhovala k němu je podle mne pohodlnost a hlavně on tím nic neriskuje)

A navrhl nějaké řešení tohoto? Tj. jak budeš jezdit ráno do práce apod.?
Já bych do toho šla střemhlav... jsem stále plná ideálů, že láska zvítězí nad lží a nenávistí

to si ale on může myslet naprosto to samé Nebo se můžete střídat, jednou za tebou přijede na otočku on, podruhé ty

Ono pracovat do 19h je masakr, to mi věř
A co třeba ten byt? Nechtěl by tu slouvu vypovědět? Většinou je 2měs výpovědní lhůta (sice by to nebylo košer k podnájemníkům, ale to je život). Pak by byl problém vyřešen...

holky...vy mi dáváte...
Není to tak jednoduchý, bydlím s kamarádkou tak ji nemůžu ze dne na den hodit přes palubu a pak bych se neměla kam vrátit. (máme skvělý nájem)
A po měsíci se sestěhovat, na to jsem srab...mám pocit, že když jsem to urychlila s bývalým,tak se to spíš pokazilo.. (ale zase jsem rychleji přišla na to,že fakt neee)

Sierral
Jsem se bavili po tel., tak říkal, že je to pitomý, že ani ráno nejede bus,abych to stihla do práce. (já auto zatím nemám, on ano)..proto možná řeším takto jednostranně, že přijet by měl hlavně on..taky jako chlap,že?

..

lucinkaf
Já vím, ale mám pocit, že jeho to ani nenapadne.. nebo mu za to ta hodina nestojí. Hlavně to nenavrhl!

Sierral
Já vím, proto jsem až doteď byla tak trpělivá.. Jsem lvíček, takže občas jsem trošku prudší. Snažila jsem se být tolerantní, ale teď už mi dochází síly.

..mám pocit, že to nechává na mě. Včera jsem mu i psala, že dokážu pochopit,že toho má hodně a nevychází to, ale že nedokážu pochopit, že nemá ani snahu něco vymyslet. Že prostě jen konstatuje fakt a nad řešením se nezamyslí..
No a doteď neodpověděl
Asi mám pochybnosti jestli to jen nejsou řeči a výmluvy...jestli není jeden z těch, co se bojí říct na přímo, že je konec. (I když o synovi atd mi řekl hned na prvním rande)

trinny
a co takhle si to autíčko pořídit? Také mě napadlo, jako Sierral, že byste se do toho jeho bytu mohli nastěhovat. Život není peříčko pro nikoho, ti nájemníci by to prostě museli zkousnout, když je někdo v podnájmu, nemůže spoléhat na to, že tam bude na doživotí. Ale tady jde spíš o to, že s ním zatím bydlet nechceš. Tím pádem si musíš ujasnit, jestli jsi ochotná to snášet tak, jak to je, když bydlení ne.

tak se ho na to zkus zeptat narovinu. Víš, ale oni takoví chlapi občas jsou, nečekej, že budou od rána do večera v práci, přijdou vyčerpaní a pak až do půlnoci budou vymýšlet způsob, jak z té situace ven. Ano, takoví chlapi existujou, ale rozhodně nejsou ve většině. Jen jeden jediný z mých chlapů byl takový On je prostě rád, že tě má, že to nějak klape a tak trochu doufá, že to vymyslíš za něj

trinny
Aha - takže ty máš pochybnosti, zda je to pravda ? Jestli ho to prostě nepřestalo bavit ?

No tak máš pravdu v tom, že pokud by chtěl - hodina cesty za tebou není nic drastickýho a v prvním měsíci zamilování, myslím, že jí většina lidí ráda obětuje... a pokud neodpoví na sms ještě druhý den ? Tak to je taky divný...
Máš naprostou pravdu - když je člověk zaláskovanej, tak udělá kde co.. ale hlavně má potřebu s tím druhým bejt .. Od vánoc je skoro měsíc a to je fakt dlouhá doba...

Já myslela, že řešíš - bydlet, nebydlet .. protože pokud by šlo o tohle - souhlas se Sierral,taky jsem lvice a jdu do všeho po hlavě .. A buď to klapne, nebo ne ... Žijeme jen jednou, tak na co čekat ?
A kromě nájmu nic neriskuješ .. Takže tak..

Ale pokud máš pochybnosti - zavolala bych mu a na rovinu řekla, jestli to máš brát ještě jako vztah ? Protože, aby byl hodinu autem od tebe a neviděli jste se měsíc - tak to je fakt masakr...

Kamarád jezdil za přítelkyní ( bydlela za Prahou,ale tak blbě, že jí musel celou přejíždět ), takže každý den hodina a půl - min. tam a ráno v pět odtamtud, aby se vyhnul špičce .. a jezdil tam dva měsíce, než se k němu nastěhovala
když člověk chce všechno jde .. nemusí přece jezdit každý den,ale mělo by mu bát smutno.. Nedokážu si to představit ...

A nebo mu řekni, že jo, že se k němu nastěhuješ a uvidíš reakci - zda je to jen výmluva, neb ví, že nepůjdeš...

No je to divný...

lucinkaf
chi.. to není jak ženský..
Jeden můj taky takový byl.. I se hodil v práci marod -nasimuloval střevní potíže,hérečka jedna- jen aby mohl jet za mnou! ... Ale asi takový nemohou být všichni.

... já jen, že už jsem si fakt trošku připadala jak pitomec. Měsíc se nevidět je fakt dlouhá doba na to, aby mohl aspoň něco vymyslet..

Bruce78

..to je to, co řeším. Když se ani teď trošku neobětuje, co budu dělat za rok?
Vadí mi, že sladký řeči ano... ale skutek utek.

Děkuju moc za reakce!

trinny
ale jo, měsíc je fakt hodně. Když jsme s přítelem začínali, tak jsme sice řešili to, čemu se dnes směju, takov éto ježiš on tenhle večer nemůže, co se děje. A i když to šlo někdy lépe a někd y hůře, fakt jsme se snažili se denně vidět, někdy to bylo třeba od odpoledene až do večera, někdy na hodinu, ale snažili jsme se. Ale zas je fakt, že kdybych ho k tomu netlačila, tak by mu leckdy stačilo vlézt si do vany, zavolat mi a usnout To když přišel z práce třeba v osm večer...