Kdy (a jestli vůbec) mít druhé dítě

Ano, brala jsem to ze své pozice, protože já to budu muset zvládat Jasně, že pro ty děti by bylo lepší být od sebe co nejmíň, dvojčata možná úplně nejlepší , ale upřímně za sebe bych je nechtěla... možná časem změním názor, osobně spíš teď zvažuju, jestli mít už to první nebo ještě ne

myslím, že spíš chtěla říct, že ti nejedna žena může jen závidět

Nemyslela jsem to špatně a ano, kdo jinej by to měl zvládat

To já si právě myslím, že ne Tři roky ideál odstup, dle mého. Nebo pak dvojčátka

Tak na to zvažování mám ještě čas, tedy ne biologický

Tak jsem to měla já, šla jsem do školy a narodila se ségra, později jsem ji musela vodit do školky a strašně mě to štvalo, a s bráchou - je o 2 roky mladší jsme ji týrali - měla takovou ošklivou, ale milovanou opici a my jsme ji ustřihli uši a zavěsily na háček jako, že je oběšená a ona pak byla smutná. Těď když si na to vzpomenu, tak mi je sestry strašně líto.. a nyní máme krásný vztah - i když tu opici mi vyčte i dnes

Já vím, že ne

Akorát kvůli práci je to takové problematické Být doma 6,(7,8 ) let v některých profesích nejde, protože může člověk úplně ztratit přehled...

to měly kámošky kolem mě taky a nedivím se jim, že je to štvalo...jak já jsem byla ráda, že je brácha jen o rok a půl

Máme děti necelých 6 let po sobě a je to pro oba ideální. Starší mladšího zbožňuje, stará se o něho, já je taky líp zvládám. Starší byl jako hodně malej pořád nemocnej, lítali jsme po nemocnicích, manžel jezdil domů jen na víkendy a představa, že mám na krku 2 malý děti a jsem na ně úplně sama mě fakt děsí... Taky jsem nechtěla vypiplat jednoho zlobiče, kterej mě nenechal a vyspat a hned jít do druhýho, neodpočatá atd. Nikdy jsem neměla pocit, že je starší jedináček, ani on to tak nebral, vykládali jsme si o tom, jak bude mít bráchu nebo sestru... Každá ženská je jiná, někomu nevadí, že je v tahu x let doma, mně třeba ty 3 roky bohatě stačily a pak jsem šla ráda do práce - než bylo další mimi

já to tak nevídím..........

ono si těch vnoučat rodiče moc neužijí, protože jim je 45 a když porodím tak se mi o něj stejně bude muset starat babička, protože musí chodit do 65 do práce, takže ono je fakt lepší když budou mít děti v pozdějším věku a pak možná i těch vnoučat si užijí.

Takhle to má kamarádka a spokojená není. Děti si nejsou kamarády - parťáky a menší je občas díky chytrosti staršího ustrkované... To u dětí s menším věkovým rozdílem nebývá.U vás se děti takhle hezky sešly, ale může to být i jinak.

mám jednu tříletou lumpici doma a další bychom chtěli až půjde malá do druhé třídy, odstup 6-7 let je pro moje nervy a zdraví docela dostačující. teď fakt nemám myšlenky na druhý, užívám si malou a je to super....

holky, já myslím že se nedá prostě říct kdy je nejlepší mít druhé miminko, jako kdy je nejlepší mít první. Každá ženská s manželem si musí sami říct ano teď to je ta pravá chvíle pro nás nebo ne ještě se na to necítíme. Prostě to musíte cítit vy samy a pokud se na to necítíte tak to nedělejte.
Naší Jáje budou v lednu dva roky. Ještě do nedávna jsme s manžou uvažovali o tom že Jájince pořídíme sourozenečka až tak začně chodit do školy. Bude samostatnější, bude více financí protže už budou poplacené půjčky atd... Ale člověk míní, život mění. Nakonec jsem začala chtít miminko už teď. Manžel nějakou dobu nesouhlasil a najednou před pár dny řekl tak ano, pokud ty se na to cítíš, tak si druhého sviště pořídíme. Nakonec jsme oba uznali že to pro nás bude nejlepší. Děti budou mít od sebe menší věkový rozdíl. Já budu pokračovat v mateřské ( tak nějak mi vadilo že bych šla na rok dva do práce a zas znova na mateřskou ). Finančně to také zvládneme atd... Sice vzhledem k tomu že manžel je často pracovně mimo domov a babí s dědou hodně pracují budu na dvě malé děti sama. Ale prostě to musím zvládnout, zvládly to i jiné maminky tak proč né já. A hlavně podle mého bude takové krušnější a ulítanější období od těhotenství do roka a půl toho menšího broučka a to není zas tak dlouhá doba.
Zkrátka se na naše druhé malé moc těšíme a doufáme, že si k nám najde cestičku tak rychle jako jeho sestřička

mne na tom spíš vadí, že ženská zůstane 6-7 let doma, to je prostě dlouhá doba na to, aby se pak dobře hledala práce...

Ahojky tak jsem pořád přemýšlela o druhým a už jsem sse rozhodla.Pujdem do druhýhohodně jste mi pomohly v rozhodování...a taky kámoška která chce druhý ale ten její ne...tak jsem si uvědomila že mám úžasnýho chlapa a když chce tak není na co čekat...bude lepší když budou od sebe krátce.Moje mamka to taky tak měla a zvládla to,tak to zvládnu taky...A už se začínám těšit na dvě čárky na těhotenským testu

Mockrát vám všem děkuju za rozhodování.Jste tady opravdu úžasný lidičky

zasnenaaa
závidím ti tvé rozhodnutí,to já furt přemýšlím........držím pěstičky