Kdy (a jestli vůbec) mít druhé dítě

Nelíbil by se mi nátlak manžela, jak o něm ve svém příspěvku píšeš. Nenech se přesvědčovat a do něčeho se tlačit! Být těhotná, rodit, starat se o dítě + i o to starší, atd.) budeš muset hlavně ty. Proto se rozhodni ty sama. Od manžela je hezké, že chce další děťátko. On se rozhodl pro ano a teď ať je tak laskavý a počká si i na to tvoje rozhodnutí. A třeba na to ano bude čekat celý život, to se prostě nedá nic dělat.

A teď abych odpověděla...Já sama mám 16ti měsíční batole a o druhém zatím ani nepřemýšlím. Vyhovuje mi to tak, jak to je. Nechtěla bych ani více ani méně, jsem současným stavem spokojena a naštěstí i manžel. O druhém dítěti vůbec nepřemýšlíme, ale to samozřejmě nevyučuje sám fakt, že k tomu druhému drobečkovi se třeba někdy časem odhodláme.

Já jsem taky ted spokojená jak to ted je.Ale druhý chci azase vím že se pak vše změní....Vím že bych asi pak litovala že jsem s druhým čekala tak dlouho...nedokážu si představit druhý jaký to bude..i když to jsem si nedokázala představit ani u prvního

Tak pokud už to teď víš, že bys litovala, není co řešit to já vím zcela jistě, že ničeho litovat nebudu

druhý jsem začala plánovat až teď, prvnímu je 15 let a celou tu dobu jsem nebyla na druhé připravena, necítila jsem se a nechtěla jsem - a asi nikdo by mi ani nepřemluvil, abych byla těhotná a rodila

Ani mě se do toho nějak nechce,malému je 22 měs. a je hrozně hodný.Taky si nedovedu představit znovu ten koloběh. I když druhé dítě chci,tak teď zatím ne.

rozhodně nemá smysl se do druhého dítěte nutit....

ale jedináček...všichni, co v okolí znám, a nebyli to jedináčči-spratci a rozmazlenci, toužili vždycky po sourozenci. já mám jen jednoho bráchu, a rozhodně bych si taky přála ještě jednoho sourozence. i naši najednou zjistili, že mohli klidně ještě jedno dítě mít. ale otec byl nemocný...a už z toho jaksi sešlo

jsme od sebe dva roky, a přijde mi to jako ideál. větší rozdíl, hlavně třeba víc než pět let, není podle mě dobrý. starší dítko malé mimino štve, musí ho hlídat, navíc čím víc let žije dítě samo, tím hůře si na někoho dalšího v rodině zvyká.

jedináček není dobrý ani proto, že rodiče (ať si myslí a namlouvají cokoliv), jsou na něj nepěkně vázáni. aspoň to říkali mí kamarádi jedináčci...a pěkně je to štve. hrozné problémy, když se chtěli vdát a odstěhovat...hlavně matky to těžce nesly...pořád strachy, kde jsou, když onemocněli, tak přímo rodinné krize...většina těch jedináčků své jedináčkovství nenávidí

Náš kluk je šťastný jako jedináček(18 a půl roku),když vidí jak jeden jeho kámoš má 4letou ségru a 13ti letého bráchu....doma věčně cirkus ač mají dům a ten nejstarší je vlastně chudák.
Další má taky malou ségru(Styl nový přítel,nové dítě) a taky nic moc.

Takže podle mě buď děti hodně rychle po sobě nebo raději nic.To malé už pro to větší nebude partner na hraní a ani ten vztah nebude nějaká sláva,když mu díky miminku,které chtěla máma s tátou otočí jeho život naruby.
To bych dítěti nikdy neudělala.

No to máš pravdu,i když znám i výjimky,tak bohužel moje neteř mezi ně nepatří,má sestřičku o 5let mladší a celkem ji to ubíjí,miluje ji,ale je to náročné,rodiče na ni vyvíjí nátlak,aniž by si to uvědomovali.Rozdíl mezi sourozenci je podle mě ideální cca kolem 3let.

Jinak mám kolem sebe dost jedináčků a jsou to dva tábory,někteří jsou šťastní a ti druzí by za sourozence dali snad všeAsi je to i hodně o povaze člověka.

Chápu,ale to si nemůžeš vyčítat a také nevíš,zda by sourozenci spolu vycházel.Znám sourozence,co si nemohou přijít na jméno.Je to smutný,ale je to tak.I já a sestra jsme k sobě našly cestu teprve před pár lety.Čas se vrátit nedá,tak se netrap.

yuca191
Mluvíš mi z duše!

ja som mala dcéru a druhé som tak skoro nechcela.....potom asi pred 4r. ma to chytilo a strašne som chcela druhé, ale kedže sme prerábali nový byt, sťahovali sa, dcéra nastúpila do školy, tak som chcela počkať.no a po troch rokoch ma to prešlo a druhé už nechcem.....
človek strašne spohodlnie....
ja som jedináčik a strašne som chcela súrodenca.mám preto skvelý vzťah so sesternicou....je mi ako sestra.....ona si so svojou sestrou moc nerozumela nikdy.....
no a moja dcéra nikdy nechcela súrodenca, ona chce byť jedináčik!!
takže vyriešené.....
mmch- ja ako jedináčik rozhodne nie som rozmaznaná ani nič podobné.....no a nakoniec bolo dobre že som sama, kedže vdaka okolnostiam sa mama o mňa musela starať sama bolo to dosť ťažké...neviem si predstaviť, že by sme boli dvaja.....

Jojo,určitě,já bych si bez sourozence neuměla představit život,ale u mě to tak bylo,prostě mě ji rodiče pořídili,když mě byly necelé dva roky.
Já ti rozumím a chápu tě,jen se teď netrap.

Zanet96
Laky
vždyť to i píšu, že větší věkový rozdíl mezi sourozenci není dobrý...často to bývá i tak, ž rodiče mají dvě děti po sobě, a pak další s vělkým odstupem, a to je pak v podstatě na tom stejně, jako jedináček...sourozenci už jsou na školách, malý sourozenec už k nim nezapadne....samozřejmě jsou i výjimky.

nic neplatí 100%, jsou i šťastní jedináčci, a nešťastní sourozenci...já jen mám zkušenost, že spíš to bývá obráceně, v mém okolí. já bych rozhodně klidně měla ještě dva sourozence.

většinou, když žu máte jedno dítě, to druhé je menší zátěž v tom, že už máte výbavičku, zjistíte, že spoustu věcí, které jste nadšeně nakoupily při prvním těhotenství, vlastně vůbec nepotřebujete, máte všelijaké tipy a triky...aspoň sestřenice, které už mají každá více dětí, to tak říkají...že sice dvě děti, víc práce, ale zase v jiných směrech už je to jednodušší...

A proč je to nefér, že naléhá? I muži mají své potřeby - citové i jiné. Má na dítě stejné právo jako zasnenaaa. Zasnenaaa si sice bude muset projít těhotenstvím, porodem a péčí o děti, ale na druhou stranu otcové si většinou musejí projít (myslím slušné otce) celoživotní finanční zátěží v tom smyslu, že je na nich, aby ženu a děti uživili, aby je nevyhodili z práce, atd. atd. Nehledě na to, že i otec má právo mít děti do určitého věku, protože pokud druhé dítě zasneneee půjde na vysokou, tak stačí k věku otce přičíst 25 let a ví, že celou tuhle dobu bude muset makat - pokud je manželovi zasnenee třeba 35 let + 25 let = 60 let, tj. skoro důchodový věk. Prostě když se nad tím člověk zamyslí z pohledu muže, tak to taky není nic jednoduchého. Jde mi jen o vyvážený pohled, protože ženy často myslí na přítomnost "teď nemám chuť mít děti", ale muži vzhledem k jejich společenské roli přemýšlejí obvykle i dále. Z tohoto pohledu mi přijde nefér odsuzovat muže zasneneee - jednak může mít citové důvody, jednak i ekonomické. A obojí je nutné při rozhodování brát v úvahu. Neříkám tím, že se má zasnenaaa podřídit, to ne - ale vadí mi to ukazování TY rodíš, TY máš právo - a on snad ne??

jojo,v pořádku,já s tím přece souhlasím.