Kamarádky mě ztrapňujou

Tohle už se snad asi dá nazvat i šikanou. Jestli se jim nezvládneš postavit sama, tak se někomu svěř (doma, učiteli). Není to bonzování, máš právo taky v klidu "dýchat" a nikdo nemá právo tě takhle ponižovat. Ve třídě se tě nikdo nezastane?

Reaguji na Kubacis: ale až takhle hrozný to neni, jako šikanu bych to nebrala je to když jsme spolu a píšu že je to kamarádka akorát mi prostě tohle dělá nevim jestli je jenom přehnaně upřímná nebo spíš falešná ?

Tak předně bych tyhle holky nenazývala kamarádkami. Řekla jsi jim, že ti jejich chování vadí a ať s ním přestanou? Pokud se neozveš, můžou si to vyložit tak, že se prostě bojíš bránit se a tak budou dál rýpat.

A lidi nižšího charakteru (v tomhle případě "kamarádky") si sebevědomí tímhle způsobem zvyšují..

Reaguji na Katy123:

Ty si myslíš, že takhle se k sobě chovají opravdové kamarádky?

Reaguji na Katy123: Tak jí zkus udělat to samé, třeba pochopí, že to opravdu není nic příjemného ..

Reaguji na Katy123:

souhlasím s Bailley. Na některé lidi musíš stejnou mincí, aby pochopili, že jejich jednání není zrovna v pořádku.

no když mi to udělá ta nej kamarádka tak řeknu nech toho nebo tak a ona mi pak vyčítá že se pořád urážim... a ty kamarádce ze třídy nic neřeknu asi je to blbý ale vždycky se jenom usměju protože v tu chvíly mi přijde že to bere jenom ze srandy a až pak když jsem doma tak nad tim přemejšlim a mam na ní vztek ...
Reaguji na Bailley: - to už jsem zkoušela na nejlepší kamarádku jenomže ona je tak klidná a sebevědomá že se tomu směje...

Něco podobnýho mám nedávno za sebou. Nevím, kolik je ti let, což by tady v tom případě mohlo taky hrát svou roli, ale být tebou, se od těchto ,,kamarádek" odprostím. Já to udělala a je mi mnohem líp. Začala jsem se bavit s jinejma lidma, kteří jsou tisíckrát lepší než ty chudinky před tím. Jediný, čeho lituju, že jsem to neudělala mnohem dřív. Držím palce a nenech sebou zametat, ono taky z toho může pramenit to nízký seběvědomí. Vím, o čem mluvím

já jsem tohle měla na základce..ale spíš to bylo o tom, že jsme si dělaly srandu ze sebe navzájem..prostě jsme to nebraly tak vážně...zkus to ty na ně a když půjdou do protiútoku, tak víš na čem jsi...
ale mnohdy si člověk bere věci moc k srdci a spousta věci se dá obrátit na svou stranu v legraci..tím nechci říct, že jsi přecitlivělá...ale zkus se na to podívat s nadhledem

Reaguji na Katy123:

myslím si, že lidi se k tobě budou chovat tak, jak jim dovolíš!!
Tekže pokud na ně neplatí stejná zbraň, tak bych si s něma zkusila normálně promluvit. Přeci jen nejsou malé děti (předpokládám), aby to nepochopily. Kor když píšeš, že jsou to kamarádky.

Přesně tohle mám teď na střední. Jedna spolužačka si takto zvyšuje sebevědomí na ostatních, je jí celkem jedno, na kom. Nejdříve jsem to brala s nadhledem a brala to jako fakt, že si něco kompenzuje, ale když už to začalo zacházet až moc daleko, začala jsem jí to oplácet stejnou mincí.
Nejlepší je takovým typům ukázat, že si z jejich blbosti nic neděláš, protože když uvidí, že se tě to nějakým způsobem dotýká, budou tě brát jako snadný terč. Prostě jim dej najevo, že když se takto chovají, tak si asi potřebují něco kompenzovat a že ty nemáš potřebu jim sloužit jako hromosvod jejich mindráků.

Reaguji na Katy123:
Asi jsem na tom podobně, občas se mi stane, že mi někdo něco řekne a mě až doma napadá milion odpovědí, kterými bych mohla dotyčného odpálkovat. Pak nad tím přemýšlím a nedá mi to spát. Občas mi pomáhá, když než něco řeknu, tak si promítnu možnou reakci dotyčného a následně si představím, co bych na to asi tak mohla říci já, abych nevypadala jako trotl.

Reaguji na Katy123:
Vím přesně co myslíš...to je takovej ten styl..kdy se člověk ani nemůže bránit, protože jak někomu dokážeš, že něco řekl např povýšeně...kde je důkaz...Zažila jsem to samé. Pocit,že s tebou někdo mluví takovým způsobem,že si připadáš jako blbec ale nikdo kolem to nevidí a ještě tě nařknou z vymíšlení a ještě potvrdí,že dotyčná s tebou mluví normálně.....Opravdové kamarádky to teda nejsou...podle mě si léčí nějaký svůj mindrák nebo si jen zvyšují sebevědomí...Jediná obran je útok tzn.: nedej na sobě znát, že tě její chování mrzí a ukaž,že se umíš bránit...odpovídej stejně jako ona a chovej se k ní stejně jako okna k tobě...hlavně buď nad věcí, usmívej se...brzy jí to přestane bavit když uvidí,že se nencháš.
Nějaké promluvení si nepomůže...vlastní zkušenost kdy mi spolužačka s takovým arogantním úsměvem tvrdí,že se chová normálně a že se mi jen něco zdá...a je na ní vidět,že má zase navrch...

ono taky není nejlepší na všechno reagovat, ať to je sebevtipnější. Tak dáváš akorát najevo, jak jsi podrážděná. Ignorance, případně nevšímavost plus oči v sloup jsou mnohem lepší. Dokáže to provokatéra namíchnout docela dost. Hlavní je vydržet