Jste schopni zachránit život člověku?

Název měl být - jste schopní dát první pomoc? ... ale nepustilo mě to

Pokud by to bylo v mých možnostech, tak určitě ano.

Také záleží na situaci, kdyby bylo například moc krve, která mi dělá špatně, tak to nedokážu odhadnout.

Ale jinak, nikdy bych nedokázala jen tak nečinně přihlížet

Je tu téma o kurzu první pomoci (sama jsem ho zakládala), takže asi dost informací a odpovědí najdeš tam Je v mém profilu....
Jinak dle pravidel se nesmí zakládt téma se slovem pomoc v názvu, proto Tě to nepustilo...Mě to dodatečně přejmenovala (na mou žádost) moderátorka....
Já sama jsem kvůli obavám, že bych nezvládla dát první pomoc (,měli jsme anabázi s tátovou krvácející nohou) absolvovala kurz první pomoci a teď už si věřím víc...Letos 26.12. se totiž situace opakovala a já zůstala duchapřítomná a přesně jsem věděla, co dělat, přiložila jsem tlakový obvaz, dala nohu nahoru nad úroveň srdce (respektive obráceně) a krvácení do té doby docela silné na zemi byla kaluž) byť "pouze" ze žíly se zastavilo.......Takže si víc věřím v tom, že bych dokázala pomoci.....

Reaguji na bakalářka: Tak to tě moc obdivuji, u mě by to neklaplo, já omdlím i při braní krve u dr

Tady je přímý odkaz na téma:
https://www.omlazeni.cz/kurz-prvni-pomoci-67-94861- 0.html

Třeba by ses zachovala jinak, kdyby jsi tam byla sama a věděla by jsi, že je to pouze na Tobě.....Jinak fakt doporučuju ten kurz, člověk s edozví fůru zajímavých informací a hlavně si to zkusí in natura....Tam, kde sjem byla já, se dělaly i fingované neštěstí, kdy lektorka pár účastníků namaskovala různýma zraněníma a navozovala stresovou situaci.........Fakt když přesně víš, co dělat a někdy už jsi si to zkusila tak je to lepší a najednou jede mozek sám....Jás amaviděla rozdíl ve svém chování při tátových problémech loni a letos...Byť to letos bylo lehce mírnější ale myslím si, že i s intenzitou těch loňských bych si poradila....

Ahoj mám panickou hrůzu z toho že jednou můžu být v takové situaci, protože vím, že budu zmatkovat a maximálně se zmůžu na to, zavolat o pomoc... nemám na to žaludek a je mi zle i když se říznu do prstu, natož vidět někoho jiného jak je mu doopravdy zle...

Já opravdu netuším. Viděla jsem v životě už ledacos, ale stejně pokud je situace nehezká pohledu, dost mě to vystresuje a hodně se klepu, nevím v tu chvíli co dělat - ale když je po všem, tak člověk hned ví...
Je to těžké, kdo se do takové situace přímo nedostal, nemůže tvrdit, jak by se zachoval.
Co vím ale jistě, že bych kolem člověka, jež by potřeboval pomoct, nehýbal se, či cokoliv podezřelého..., nikdy neprošla bez nepovšimnutí. Právě naopak se mi stalo, že ostatní - to bude v klidu, nech ho tady ležet . A byla jsem to já, kdo zavolal pomoc nebo šel zjistit, co se teda děje.

S čím bych ale měla problém je, podat umělé dýchání člověku, který se pozvracel. To bych asi nezvládla.

To se dá dopředu těžko říct. Člověk nikdy neví, jak zareaguje. Jestli zpanikaří nebo zachová klidnou hlavu. Ať už něco umí nebo neumí.

Minulý týden jsem zrovna četla článek o zážitkovém kurzu první pomoci. Řeší se tam právě to, že lidi třeba za sebou kurz první pomoci mají, ale jen teorii a krátký nácvik na figuríně, ale v praxi zpanikaří nebo mají prostě strach to aplikovat. Při tom kurzu se snaží přiblížit reálné situaci (třeba autonehoda: člověk na silnici, teče krev...). Takže člověk musí překonat strach v akci, pohled na krev (i když umělou), zvládnout situaci okolo (zajištění bezbečí třeba na té silnici) atd. Myslím, že je to dobrý nápad a je to právě to, co chybí klasickým kurzům. Taky ho za sebou mám (ten klasický přednáškový), ale kdyby mě "hodili do vody", "plavala bych"? To opravdu nevím

Hele já s tímhle problém nemám ale když jsme uklízeli po loňské "nehodě" (tedy už předloňské - 2010) tak se mi z krve udělalo špatně, protože jsem věděla, že je taťkova .......
Jinak život jako takový jsem asi nezachránila (z žíly nevykrvácíte) ale rozhodně jsem pomohla....

Hele stabilizovaná poloha je fakt těžká, když si to nikdy předem nezkusíš a neukážou ti fígle, kde a jak toho člověka chytit, tak to prostě nedáš, protože s bezvládným tělem se manipuluje špatně.......
Fakt všem doporučuju ten kurz Červený kurz ho taky pořádá a je to dle mého základ minimálně pro řidiče, kteří mají povinnost při spatření nehody pomoc poskytnout....Navíc nikdy bohužl nevíte, zda ji nebude potřebovat zrovna váš blízký

naštěstí se mi nic takového zatím nestalo, ale myslím že bych asi schopná nebyla .... teoreticky to znám, ale už se vidím jak se zaseknu, začnu se třást atd ... v první řadě bych zavolala záchranku, samozřejmě si takhle říkám že bych někomu pomohla kdyby se něco přihodilo ... ale jsem realista ...

Holky věřte, že byť se Vám dělá blbě z krve, tak kdybyste v tratolišti viděli ležet své rodiče/přítele/sourozence/prarodiče/dítě tak neváháte a jednáte instinktivně........U cizích lidí ten pud není ale u blízkého když budete sami a operátorka na telefonu Vám řekne strčte prst do rány, tak to prostě uděláte jen abyste ten život zachránili.....Pak se asi zhroutíte už jen z pohledu na krev (mě se to stalo a to byla "blbá" žíla) ale až ve chvíli, kdy ten blízký bude v péči odborníků........

Něco podobného jsem absolvovala (i když skromnější - "ukázka" na vyzkoušení nebyla autonehoda ale domácí násilí) a fakt to pomáhá, člověk byť někde v mozku ví, že je to nahrané, tak i tak cítí ten stres ze situace a částečně paniku.......
Já byla na dvoudenním 12 hodinovém kurzu, první den byla 6 hodin teorie, druhý den 6 hodin nácviku - jak v klidu (na figuríně, tlakové obvazy aj.) tak ve stresové situaci. na mě bylo demonstrováno tepenné krvácení se zaraženým střepem v ruce. Lektorka měla i maskérský kurz takže to vypadalo dost reálně.....Fakt doporučuju!

Měla jsem teď na mysli cizí lidi, za rodinu bych bojovala co bych mohla, pokud by to se mnou neseklo. Ale myslím, že takový ten "pud" to nedovolí a udrží člověka v bdělosti. V klidu tedy už asi těžko.

Jinak z krve se mi špatně nedělá, celkově sleduju v TV autentické operace, zákroky apod. a máloco mi je vyloženě nechutné. Když měla sestra těžké popáleniny na ruce, tak jsem jí pomáhala obvazovat, ale z "běžných" zranění se mi zle nedělá. Spíš mám problém s nervovými záchvaty, to opravdu není hezký pohled a pak taky alkoholové stavy.

V případě,že by šlo o nějakou vážnější nehodu a byla by tam krev, tak bych první pomoc nejspíš nezvládla. Když vidím krev dělá se mi na zvracení a omdlévám. Takže u nějaké bouračky nebo podobně by museli křísit i mě.

Pokud by šlo o nějaký "nekrvavý" úraz, nevim zda bych to zvládla. Teoreticky vím, co mám dělat, ale nikdy nemůžeme vědět,jak se v takové stresové situaci zachováme.