Moje první auto byl René (starý Renault 5) a teď mám Netopejra (Peugeot 406) Otec má Hyundai i30 a to je Huňáč.
Cituji Evina1251: Měla jsem Peugeota 205 ( starý a mrňavý)
tak to byl prostě Pežotek
jinak teďka mám Kváka, kvůli tomu příšernýmu zvuku, kterej vydává při odemčení jinak je to Feldatti, prostě si potrpím na luxusní vozidla
Mě se to téma moooc líbí. Svoje auta miluju, i když jsou vobě v podstatě starý šunky, 15ti letýmu Seatovi Toledo říkáme Volha , byl moje úplně první auto a milovat ho budu až do smrti, vždycky, když jsem se s ním loučila večer před barákem jsem se nejdřív rozhlídla jestli po ulici nikdo nejde a když nešel tak jsem mu dala pusu a říkala, hezky se vyspi, ex z toho nemoh ale já nemůžu zase za to, že k tomu autu mám silný citový vztah
teď mám ještě 10ti letou oktávku v kombíku a tu teda taky začínám milovat, láska přichází pomalu, ale jsem si jistá, že já budu brzo zbožňovat - říkám jí zatím různě buď Lambo - od slova lamborginy, ptže když jsme jí přivezli, tak jsem si dělala ze ségry srandu ať se k nám s tou jejich šunkou ( 7mi letej bavorák ) ani nepřibližuje a občas říkám ještě oktávce Kočička o víkendu jsem jí vycídila a moc jí to teď sluší...
jó ještě jsem zapoměla napsat, že táta určitou dobu přemejšlel, že bysme už VOLHU vodvezli na šroťák a já doma brečela, že né, že nikdy, jen přes mojí mrtvolu a táta povídá, símtě vždyť je to jen auto a já na to: no jo, jenže ono na mě vždycky tak kouká
mě prostě nikdo nenamluví to, že auta jsou neživé věci, protože já prostě VÍM , že mají taky svou duši
Teď jsme koupili auto pro mě - třídvěřový VW Polo, je to tříválec, a to je prostě Chrchel. Jinak mu už neřeknem. Protože prostě tak chrmlá, no.
Jednou náš dvacetiletý Mercedes kdosi nazval popelnicí, tak mu zůstalo jméno Popelka Předtím byl Arnošt nebo Dědek .
Cituji Malacek: ale já nemůžu zase za to, že k tomu autu mám silný citový vztah
To je hezký
Taky mám k D silný citový vztah a kdykoliv když k němu zezadu jdu, tak si ho se zalíbením prohlížím a říkám si "hmmm, to je ale prdelka "
Cituji Malacek: mě prostě nikdo nenamluví to, že auta jsou neživé věci, protože já prostě VÍM , že mají taky svou duši
'Souhlas
Když jsem byla úplně malinká, měli jsme starýho Moskviče - jmenoval se Vasil, Vasilek - jinak se mu neříkalo...
Potom jsme měli starou škodovku, té se říkalo Ferrari. No je to docela vtipný, když třeba vykládám nějakou historku a "to jsme měli eště Ferrari"(pač všichni kamarádi ví, o co jde) jak se pak lidi otáčej, co je to za milionářskou dcerušku ...tak se vždycky směju, kdyby jen věděli
No a další auta už jména neměly...
Náš Favorit dostal jméno podle dne, kdy jsme si ho přivezli, bylo zrovna Oldřišky a to se nám nelíbilo, tak z toho byl Olda a moc mu to slušelo a nikdo z rodiny mu jinak neřekl a táta má Yarise, což je samozřejmě Jarda
Cituji Fane: Klotylda
Cituji Lucije: táta má Yarise, což je samozřejmě Jarda
to zní i logicky
Já mám modrýho roomstera a protože miluju delfíny, tak mu říkám delfín a na sedačkách, na zpětným zrcátku a vzadu na okně mám plyšový delfíny
Předtím jsem měla červenýho Seata Berušku a Renault twingo a tomu jsem říkala Knedlík... Ještě máme černou WV Caddy a tý říkáme pohřebák..
Cituji Malacek: vždycky, když jsem se s ním loučila večer před barákem jsem se nejdřív rozhlídla jestli po ulici nikdo nejde a když nešel tak jsem mu dala pusu a říkala, hezky se vyspi
Cituji ShoesManiac: 'Souhlas
viď mě to prostě nikdo nevysvětlí, to že polidšťuju psi a zvířata celkově je asi ještě v mezích, ale u aut už to lidem přijde dost divný... ...
Reaguji na Bejbiss:
já s autama normálně mluvím, třeba přijdu a řeknu. nazdar kočko, víš kam dneska pojedem na výlet... ?
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.