Myslím si, že jen láska a zamilovanost nestačí. Po čase to vyprchá a co pak? Partneři by měli být navzájem i nejlepší kámoši, chápat se, věřit si, pomáhat si, umět rozesmát toho druhého.
Právě řeším toto dilema... Přítele moc miluju a vím, že on mě také, ale vztah nám přesto neklape... Jsme spolu rok, ale poslední cca 4 měsíce je to jako na houpačce, jeden den super, druhý se zase šíleně pohádáme... U partnera mi vadí, že není tak akční jak bych si já přála, že nedokáže vymýšlet akce a výlety se mnou, že to dokáže jen se svými kamarády... Citím se potom odstrčena a občas si připadám, že je vše důležitější než-li já... V hádce umí také říct nepěkné věci a já jsem pak z toho smutná a když začnu plakat, nepřijde, aby mě objal, ale jen mě odbude slovy jako zase břečíš nebo tak něco....
Nevím co mám dělat, teď jsme dva dny od sebe, ale nedokážu bez něj být... Jenže já už jednou takhle náš vztah zachránila a teď nevím co dál.... Když jsme se naposledy viděli, tak jsme si řekli jen, že se k sobě nehodíme, že nás vztah je na tom špatně , já si vzala od něj věci a od teď jsme bez kontaktu...
Nevím, co mám dělat...
Reaguji na tarell08:
Problémy po roce jsou docela problém. Myslím, že vím, co prožíváš a myslím, že bysis měla položit zásadní otázku, je to láska? Nebo spíše závislost? Byla jsem s přítelem dva roky a nějak se to strašně zvrtlo, ale nedokázala jsem ho opustit, byla jsem už na něj zvyklá, bydleli jsme spolu a ta představa stěhování, hledání nového partnera, přiznání si vlastního neúspěchu....možná to zní divně, ale vnitřně mohou hrát i tyto faktory roli. Neříkám, že je to Váš případ, ale je třeba se zkusit na to podívat zvnějšku.
Pro mě by bylo problémem i to říkání si nepěkných slov v hádkách.....opravdu chceš partnera, který si tě neváží? Mám s tím taky zkušenost, nějak z ničeho nic milují a uctivý partner mi začal nadávat a v tu chvíli u mě strašně klesl. On ztratil úctu ke mě, já k němu a od té doby jsem na něho nedokázala sáhnout. A nejhorší je, když takový člověk v hádce použije věci, které ví, že ti stoprocentně ublíží (jsi stejná jako tvoje matka, v posteli ležíš jako prkno apod.) a od toho rychle pryč, protože nakonec skončíš jako totálně podlomená kulička holého neštěstí a bez sebevědomí....Věřím, že to není tvůj případ, ale radši to napíšu, jak to dopadlo jednou u mě...L.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.