Jaké bylo pro vás poprvé nastoupit do práce?

Ešte k otázke - hľadanie práce a nastúpenie do nej bolo vždy pre mňa dosť stresujúce, či už išlo o prvého alebo štvrtého zamestnávateľa Takisto som mala pocit, že nič neviem a že škola ma nič nenaučila - čo bola čiastočne pravda. Po krátkej dobe som však získala isté sebavedomie a skúsenosti, až teraz po dvoch rokoch sa konečne nebojím, že by som ostala nezamestnaná

Reaguji na Cindova: Příjde mi, že sis myslela jak ti budou všichni plácat po ramenou jaká jsi strašně samostatná a všichni ti závidíme jak zvládáš školu a zaměstnání. Je mi 20, studuju, rodiče mi platí co potřebuji a v létě se občas najde fajn brigáda. Ale makat při škole jen proto, abych nebyla lidem jako ty pro smích. No asi né Raději dám přednost škole a udělám to pořádně!

Ty jsi asi nečetla můj příspěvek, já taky studuji a pracuji, žádný červený diplom slečně nezávidím. já mám průměrné studijní výsledky se kterými jsem spokojená Navíc slečna nepsala že má červený diplom.

Nevím proč jste se tak všechny rozčílily. Není nic lehčího než rozeslat životopisy. Já jsem byla od malička motivována k tomu abych si hledala brigády a zkoušela si něco přivydělat, ne na úkor studijních povinností. A mám okolo sebe minimum lidí, kteří nikdy nebyli na dlouhodobější brigádě, zkušenost s nějakou větší brigádou má 95% lidí, které jsou v tomto věku, alespoň v mém okolí.

O to mi vůbec nešlo, já to kolem sebe vidím úplně běžně, u většiny svých spolužáků a kamarádů, neměla jsem ani ponětí že by to mohlo rozdmýchat takový oheň na střeše, spíš jsem myslela že je slečna výjimkou.

To TY jsi asi nečetla příspěvky. Téměř všechny jsme tady napsaly, že na brigády chodíme.
Ale Ty ses hned v úvodu podivila "Kdo tě živil, prokrista?" a mezi tím je dost velký rozdíl, jestli si člověk na přilepšenou sem tam něco přivydělá na brigádě nebo jestli chodí regulérně do práce. Podle mě by to v normální rodině mělo fungovat tak, že dokud je dítě student, rodiče ho podporují. Jestli to Ty máš jinak, tak Tě spíš lituju, než abych to obdivovala.

Reaguji na berryblue: Jak jsem psala já jsem si to vybrala! Bohužel neznáš životní příběh můj ani mojí rodiny, aby jsi mohla soudit že nejsme normální, nebo dokonce psát že mě lituješ. To je pro mě třeba docela urážka.
A já nepsala, že chodím regulérně do práce každý den a přitom studuji prezenčně. Psala jsem, že není těžké si najít i dlouhodobou brigádu při škole. Potom je už prostě pozdě! Jestli je člověk sebevědomý jako většina z vás co tu píšete že se rády necháte živit, pak práci najdete určitě snadno. Je-li ale někdo zničen z toho, že nemá praxi, pak si to měl uvědomit prostě dřív. A ne teď bědovat nad tím, že bude stát u pásu v továrně.

Reaguji na Cindova: Steně tak, jako Ty nevíš, proč mě naši školu naopak platí. Tak se uklidni.
A jestli nepracuješ, tak nechápu, proč ses tak dramaticky podivovala, kdo slečnu živil.
Víc nemám, co bych řekla.

Jinak ke slečně zakladatelce- jestli jsi už v zahraničí byla, tudíž se nejspíš dorozumíš, tak bych být Tebou po škole vyjela. Třeba ne trvale, stačilo by na pár let. Dedukuji, že ve vhodně zvoleném státě by nemusel být problém práci sehnat a pak by ses vrátila do ČR s praxí Přeju hodně štěstí.

Psala jsem že pracuju na poloviční úvazek, ostatní dny chodím do školy!! Tímto v téhle diskusi končím.

Mě je 20, jsem ve druháku na ekonomce a hrozně ráda bych si nějakou brigádu v kanclu našla. Ale je to šílený problém. Posílám životopisy do firem sama od sebe, odpovídám na inzeráty, ptám se po známých. Občas mě někam pozvou, ale je tam 10 dalších uchazečů už s nějakou praxí a vždy upřednostní tyto. Sehnat si slušnou práci, která by se dala považovat za praxi v současné době je nesmírně těžké. Už je problém dostat se i do fastfoodů, aby si člověk aspoň něco přivydělal.

Ježiš, to je debata, tady nikdo nic nenapsal k tématu. Jinak já při výběru kandidátů do práce dám přednost praxi, takže pokud někdo pracuje při studiu v oboru, tak je to pro mě plus. Samozřejmě neberu práci v supermarketu. Jinak každého volba. A první den v nové práci je asi pro každého stres a nervozita.

aháá tak ten kdo se nechá živit je sebevědomý tvoje příspěvky jsou k popukání...jsi asi těžce zakomplexovaná

Cindova:
možná by bylo zajimavé napsat, jakou školu že přesně studuješ. Nároky jednotlivých škol jsou totiž, mírně řečeno, různé

Přesně tak, učený z nebe nespad a u absolventů se počítá s tím, že nic moc neumí Jen s tím zaučováním mám bohužel tu zkušenost, že se se mnou nikdo moc nepáral a hodil mě do vody a plav Takže jsem občas měla pocity zoufalosti, googlila a googlila, ptala se... no, začátky jsou těžké, obavy má každý, ale nakonec se to zvládne, vždyť si určitě šikovná holka. Nesmíš se zbytečně podceňovat. Nejhorší je možná tak první tejden, 14 dní, to má člověk pocit, že je fakt mimo, navíc si zvyknout na kolektiv, fungování firmy, ranní vstávání.... ale pak se do toho dostaneš a začne se to zlepšovat a po pár měsících v tom budeš plavat jak rybka ve vodě

Ano, to je pravda. Všude chtějí praxi, ale kde jí člověk má vzít, když mu nikdo nedá šanci ji získat.

Moje pocity, těsně předtím, než jsem nastoupila byly podobné, jako když jsem jela na tábor, kde jsem nikoho neznala Pak zezačátku jsem měla pocit, že lidi okolo sebe spíš otravuju, než abych byla nějak prospěšná, ale měla jsem štěstí na dobrý kolektiv a všichni říkali, že je to normální..

No nevím, jsem v posledním ročníku ekonomky, a moc lidí okolo mě nemá praxi v oboru (teda kromě asi měsíce povinné, kterou absolvovali třeba jen "papírově"), a to si myslím, že u nás je to docela potřeba (narozdíl od strojařů třeba). Jestli myslíš větší brigádu jako třeba instruktorky čehokoliv, prodavačky nebo fast foody, tak to asi jo, ale to mi teda přijde lepší mít praxi, i když třeba neplacenou.

Přesně tak
Reaguji na Cindova:
Nejde házet všechny vejšky do jednoho pytle. Jasně, na některých školách lze studovat prezenčně a ještě k tomu chodit pravidelně na brigádu, ale na jiných školách, který jsou náročnější, to prostě nejde. A že ta úroveň škol je vážně hodně různá Je to prostě na každym, jaký má možnosti, pokud může zůstat doma a studovat prezenčně, tak se prostě počítá s tim, že ho rodiče budou živit. Když studuje dálkově, tak si holt musí i vydělávat. Nechápu, jak se někdo může pohoršovat nad jednou nebo nad druhou variantou, je to každého věc a slečna neni žádnej looser a nemusí se za nic stydět.

Bohužel musím souhlasit, mám ten samý problém. Dneska je to všechno o známých, jenže mně nikdo z mého okolí nic dohodit nemůže, takže je to těžký...