Jak vypadat roztomile a vzbuzovat v mužích potřebu ochraňovat při 180 cm?

Klid, kvůli pár poznámkách anonymních žen na netu se přece nebudeš trápit Líbíš se chlapům? Jo, takže žádné mindráky Máš modelkovskou postavu a určitě sis sama všimla, že mužům se líbí

No, nechtěla jsem to psát - ale přesně toto mě napadalo při čtení příspěvků od LuckyVerushka. Sama jsem menší, ale né slepá a chlapům se dlouhé nohy a vysoké, štíhlé ženy líbili vždycky a mnoho z nich byla (a je) sex. symbolem.

Na muže podle mě spíš zapůsobí image femme fatale než roztomilé, culíkaté holčičky ze ZŠ. Ale jsou tací co mají rádi i holčičky ze ZŠ, že

Reaguji na bucinek07:
172cm tak já i kdybych měla 180 cm či 160 tak mindráky opravdu netrpím. Jen jsem napsala můj názor a ten se neopírá o nějaké mé komplexy.

Ale bereš to jak vidno zdravě.

V pohodě mě to jen tak napadlo, nebylo to myšleno zle.

Reaguji na dove: Klid, já jsem vysoká 178, a ramena a boky mám asi dvakrát užší než většina dívek se 160 cm. Také jsem nikdy neměla problém s tím, že bych nějakému muži nepřipadala křehká, naopak, i menší muži mi vždy nabízeli pomoc a ochranu

jj, dobré je nechat si s něčím pomoct...třeba já hodně cestuju a vždycky vezu velký kufr na kolečkách, ale když potřebuju po schodech, tak to vypadá, že mě ten kufr asi smete a nestává se často, abych ho nesla po schodech sama, i když bych to samozřejmě zvládla

Tak to já měřím 182 cm, velikost také 42 (tlustá si ale opravdu nepřipadám), ale kus ženský prostě jsem. Je mi 24 let a přesto si vedle svého přítele křehce připadám. Možná je to proto, že je o 12 let starší a o 30 kilo těžší, větší je jen o 6 cm.. A opravdu je to tak, že mě ochraňuje a rozmazluje..jinak co se týče práce nebo vzdělání, jsem to já kdo má větší vzdělání a lepší pozici v práci, ale i přesto to takhle prostě je...

Reaguji na Eveyli: To s tím přecházením je skvělá rada! Jako tohle musím zkusit-je fakt, že když jsem třeba opilá a dávám na sebe méně pozor, tak tohle ochraňování před autem mi doprovod také dělá

Reaguji na LuckyVerushka: Já se právě do ničeho nestylizuju-taková jsem a to ochraňování chci-stylizace by byla, kdybych si řekla-jako víla nevypadám, tak se holt budu chovat jako famme fatale...

Jinak v práci jsou mí nadřízení ve většině starší muži, ve kterých není vůbec žádný problém vzbudit ten pocit ochranářství, ale jsou prostě o moc starší a hlavně zadaní, ale díky nim jsem si uvědomila, že přesně to od vztahu čekám-jasně, řešení je najít si staršího chlapa, ale já nějak na staršího bez závazků neměla zatím štěstí

Obecně souhlasím s názorem, že pro dívky se 40 kily a 150 cm je jednodušší být rozmazlovaná a roztomilé, ale já taková prostě jsem-ve firmě mi říkají andílek a všichni mě mají moc rádi a tak, ale prostě to nějak neumím aplikovat do vztahu

Jinak tedy měřím 177 cm-radši jsem to zaokrouhlila-máte ještě nějaké rady jako Eveyli? Nebo Eveyli-zkus ještě něco poradit-už se těším, až to zkusím

Souhlasím s LuckyVerushka. Já si taky moc nedovedu představit takto vysokou ženu jako nějakou křehotinku, kterou by muž musel chránit Je hodně chlapů, kteří ani sami nemají těch 180 cm a vysoká žena u nich spíš vzbuzuje respekt. Asi bych taky zvolila trochu jinou image s touto výškou.

A co třeba taková Zuzana Jandová nebo Alessandra Ambrosio?...taky jsou hodně vysoké a přesto působí křehce a svůdně

Já mám 180 cm, 42 velikost, výrazný tvary. Jako křehotinka si nepřipadám, ale jako žena ano. Chlapa jsem vždy měla nad 190, nyní má dva metry, připadám si vedle něj fakt malá
Chovej se normálně jako holka, on se nějakej najde, nehraj si ve vztahu na toho silného, co všechno zvládne, prostě dělěj trochu blbou , 180 není žádnej kolohnát, já jsem to teda nikdy jako handicap nebrala, prostě ostatní jsou nějak malý, já mám výšku správnou

Naopak, v práci mě třeba kluci v práci nadbíhají víc, křehké kolegyni kolikrát někdo zabouchl dveře, ze mě mají spíš respekt. Nikdy si neotvírám, nic netahám, i kafe mi udělají. Přítel to samé, funguje jako normální gentleman!

taky se přidám do diskuze a já se zase mohu taky "pochlubit" svými asi 182cm cca a veliskoti oblečení 41 a ještě k tomu jsem úplně bez prsou. chlap si mě třeba i všímaj ale jamile jdu večer někam se svou sestrou která ma o 10 cm méně a o 10kg méně a o 2 velikosti větší prsa tak na koho se ubírá pozornost? samozřejmě že na ní. to mi vždy dokáže srazit seběvědomí. takže asi na té výšce něco bude. taky jsem se snažila vypadat roztomile ale kolikrát jsem spíš vypadala jako totápní *****..

Spousta z vás tady píše že to není možné.Ale není to jenom o výšce například moje kamarádka je vysoká (taky má tak kolem těch 180cm).Ale působí roztomile jak vzheldem:má od přírody velké oči a neuvěřitelně dlouhé černé řasy,dlouhé lesklé tmavé vlasy...ale i povahově je taková..jak to popsat jakoby roztomile natvrdlá...to se asi chlapům líbí

Ano,to se líbí těm co nemají extra vysoké sebevědomí....vedle roztomile hloupé "blondýnky" si připadají jako velcí frajeři....tím určitě nechci žádnou "blondýnku" urazit,protože i toto je někdy pádná zbraň udělat ze sebe úplně tupou

Já si myslím, že je to spíš o typu ženy. Můžeš mít 155 cm, být drobná, ale pokud to nemáš v sobě, tak tak působit nebudeš. Hodně samozřejmě dělá i výška a postava a to ti taky moc nenahrává (180cm, vel. 42 bohužel nejsou zrovna "jemné" míry). Navíc tvůj úspěch v práci mužům říká, že jsi zřejmě průbojná, sebevědomá... Neříkám smířit se s tím,ale nevěšet na sebe květinové topy za každou cenu, nelámat to přes koleno. Zkus se chovat co nejvíc žensky (líčení, pěstěné dlouhé vlasy, vkusné oblékání co zdůrazní ženskost, mluva, taky chůze dělá hodně atd atd), být milá (od toho není daleko k roztomilá), prostě taková...jak to říct... žena na první pohled. Pokud bych měla sdělit své poznatky, tak mám kamarádku, tak je přírodní blondýnka, modroočka, ale 187 cm vysoká s vel. 44, skvělá baba,ale zatím jsem neslyšela, že by o ní někdo řekl, že je to něžná žena. Spíš poznámky typu "Romanu bych nechtěl naštvat, ta se ožene a je po mě" Ani její manžel v ní nevidí křehkou ženu, spíš schopnou parťačku a ženu do nepohody, co se nezlomí při prvním problému. Můj partner měl přede mnou 182 cm vysokou blondýnu (on 185cm) a když si našel mě (160cm, drobná), tak se první 3 měsíce rozplýval, jak jsem roztomilá, jak je na mě všechno maličký, ujížděl na mých nohách vel. 36, když si obleču šaty, tak jsem jeho maličká holčička atd. Tak nevím co je lepší, být pro muže rovnocený partner nebo "můj malej prcek"? Já bych brala to první! Hlavně se tím netrap, určitě se najde někdo, pro koho budeš roztomilá a nej i kdybys měla 2 metry