Jak váš přítel obhajuje svou nevěru?

Aneb komu není rady ... po všech těch tématech se opravdu divím, že s ním ještě jsi. Na tohle neexistuje jiná rada, než kterou daly už desítky holek předtím. Ukončit.

Reaguji na misickaz: Dokud budeš s tímto vykukem,tak nikdy nedáš šanci někomu novému,protože budeš pořád veřit tomu,že se ten aktuální změní což se pravděpodobně nestane.

já už to v závalu emocí ukončila, ale nejsem takhle spokojená a šťastná mezi lidi chodím, snažím se zabavit, ale stejně na něj pořád myslím a stále kvůli němu pláču.. A teď když se po pár dnech zase ozval a říkal, že mu moc chybím a že ho to moc ke mě táhne a chtěl by se ke mě nastěhovat, tak ve mě zase cosi silného probudil a cítím se stejně špatně jako v den rozchodu, ba ještě hůř vlastně ani nevím jak bych se pak k němu měla chovat, kdybychom to čistě teoreticky třeba dali znovu dohromady..

přece nemůžeš čekat, že po pár dnech po rozchodu budeš šťastná a spokojená...to chvíli potrvá než si zvykneš a pochopíš, že to bylo to nejlepší, co jsi mohla udělat

řekl mi, že mu moc chybělo se se mnou bavit vesele, normálně.. že v posledních týdnech jsme měli spíš negativní rozhovory a že už ho to přestalo bavit a tak byl s tou druhou který byla stále veselá a pozitivní.. ale že spolu opravdu nic neměli, že ji bral jen jako odreagování od všeho stresu kolem.. já nevím jestli mi jen motá hlavu nebo co píše myslí vážně..

To je ale normální po rozchodu.

A kdyby...ty bys mu ještě věřila? Sama jsi totiž psala, že chceš, aby se k tobě nastěhoval do Brna, "abys ho měla po dohledem". Pokud někdo potřebuje mít někoho pod dohledem, ten vztah je na dvě věci a nemůže vydržet.

A to takhle bude řešit další, třeba i vážnější problémy, které nastanou? A ony nastanou. Zamysli se.

Reaguji na misickaz: Hele hlavně musíš vydržet a nedat na sladký řeči! První měsíc, dva je to vždycky těžký-snaž se co nejvíc pohybovat mezi lidma a nebuď sama. A ještě jedna věc by byla fajn-vymaž si jeho číslo, email, FB-prostě všechno-nepiš mu, nevolej, na jeho zprávy neodpovídej-jediný, co bych mu řekla/napsala, je to, že bude teď lepší, když spolu teď nějaký čas nebude mluvit a vidět se-hotovo, tečka. Je to těžký ale tohle odstřihnutí, je to jediný možný řešení-protože, když spolu budete pořád v kontaktu, tak se v tom budeš plácat do nekonečna.

Hele, navíc bych řekla, že tě prostě chce mít v záloze-kdyby něco. Překvapilo ho totiž, že ses s ním opravdu rozešla. Být tebou, už se nevracím, ten člověk se nezmění-hezký by to bylo možná pár týdnů-potom to bude to samé.

Přesně tak

ty máš aspoň tu příležitost, že se odstěhuješ do Brna a nebudeš ho muset vídat...to já po dvouletém vztahu, který jsem ukončila vídala ex ještě pár měsíců na naší prťavé škole i s jeho novou holkou...Naštěstí to trvalo jen pár měsíců,pak odmaturoval a byl fuč...No a představ si, že jsem to přežila!

Ale to je po rozchodu normální, že na něj myslíš, že ať udělal co udělal tak ho miluješ, že pláčeš a chybí ti ale tohle ještě pár měsíců mít budeš s tím počítej,než zapomeneš úplně bude to ještě trvat. Šťastnej po rozchodu není nikdo ale kvůli tomu jak se cítíš se k němu přeci nevrátíš?..A chlapy toho nakecají, že ti napsal, že mu chybíš atd....chce mít zadní vrátka a myslí si, že ty mu budeš dělat dál blbku, že ho miluješ a že když on napíše pár sladkých slovíček, tak ty na to hned skočíš a poslušně se vrátíš zpátky..Bude lepší chlap který si tě bude vážit a až ho potkáš tak budeš šťastná a budeš si klepat na čelo jak jsi byla tenkrát tak blbá a zahazovala se s takovýmhle člověkem...S odstupem času vše uvidíš jinak.

Reaguji na misickaz: Dáš mu šanci a budete to spolu nějak táhnout do tý doby,než se on pořádně zamiluje do jiné.Většinou do takové,která by si tohle nenechala líbit a on kolem ní bude skákat jako pejsek.Takhle to většinou dopadá

Reaguji na misickaz: A řekl ti vlastně - když tě tedy chce zpět a tak se mu po tobě stýská a chybíš mu - že se s tou druhou slečnou už nebude stýkat? Odmítne její odvozy domů, dovážky cigaret, její telefonáty? Když ty budeš přes týden v Brně?

Dobrá otázka-jak by si to vlastně chlapec představoval dál, co udělá proto, aby vztah fungoval a ty jsi mu odpustila?

jak kdybych slyšela sebe rok a půl zpátky...

chodila jsem s klukem, o který jsem byla přesvědčená, že by pro mě dýchal..byl úžasně pozornej, záleželo mu na mně, jezdili jsme na výlety, chodili na večeře, byl děsně vtipnej a pořád mě bavil, hodiny jsme trávili povídáním si, měli jsme stejný názory, dokončovali jsme vzájemně věty toho druhýho... první rok byl bezvýhradně perfektní, postupem času se z něj ale stal chorobný žárlivec, ale přitom mě sám podváděl - psal si s ruznýma holkama, "vídal" se s nima přes webku, nechával si posílat jejich fotky, sprostě mi nadával, nadával i na moji rodinu, psychicky mě deptal, nelichotivě se vyjadřoval o mých kamarádkách, on mohl všechno, já nic, a když jsem se už skutečně psychicky hroutila, brečela jsem a prosila ho, ať mi už neubližuje, že to nezvládnu, tak se mi smál do očí...

a já to, stejně jako Ty, nemohla pochopit, a pořád jsem si říkala, že to snad musí být nějakej vtip, a každou chvíli snad vyskočí někdo z poza rohu, usměje se a řekne, že jsem prošla tou šílenou zkouškou, že už je po všem a budeme už jenom šťastný... nenáviděla jsem ho za to, jak se ke mně choval, a přitom jsem na něm lpěla a nedovedla si představit, že bych byla bez něj... bohužel jsem na něm byla i finančně závislá, resp. jsem pracovala v jeho firmě.....došlo to tak daleko, že jsem měla zdravotní problémy ze stresu, nespala jsem, klepala jsem se...pak už jsem nedovedla myslet na nic jinýho, než že se musím vymanit z jeho vlivu a i přesto, v jakým stavu jsem byla, jsem zvládla úspěšně absolvovat pohovor a být přijata do jiný práce.... nechtěla jsem ho ale přestat úplně vídat, občas jsem za ním zašla, protože mi chyběl, ale naše shledání vždy skončilo výčitkami (jak jinak než z jeho strany), a hádkou...

chyběl mi moc několik měsíců...když jsi na člověka roky zvyklá, nejde ho prostě chladnokrevně vymazat ze života během dne a přestat na něj myslet, samozřejmě, že Ti schází, že to bolí.....ale jsem si jistá, že stejně jako já (a dle příspěvků i x ostatních holek tady), tak i Ty budeš ve finále šťastná, žes to dokázala, uvědomíš si, že je Ti bez něj mnohem líp, a budeš ve finále ještě naštvaná, žes to neudělala mnohem dříve a žes se sebou nechala zametat... nezlobím se na něj, v mých očích je ubožák, lhář, dě**ař....zlobím se na sebe, že jsem mu to tak dlouho trpěla a dovolila mu se ke mně chovat tak odporně...

napřim se, zhluboka se nadechni, a už nikdy se mu neozvi...a buď šťastná