Jak si splnit přání podle filmu Tajemství

Úplně přesně, jako by se to stalo mně.Radši se vždycky nechávám v nevědomosti, kolikrát mám strach i ten mail otevřít, prostě doufám, že to dopadne dobře, úplně si představuju, co budu dělat, až si přečtu, že mě berou, jakou radost budu mít, jak se mi v práci bude dařit.A pak plesk, otevřu to a je tam, že mě neberou.

Právě že já ty sny beru tak, že chci, aby byly skutečností, což je v podstatě stejný princip, o kterém se mluví v Tajemství.Kolikrát se mi třeba stane, že něco beru jako hotovou věc, a přijde mi, že čím víc s něčím počítám, tím víc to nemám.Už jsem si zakázala něco brát jako hotovku, když to ještě není podložené, protože to zklamání bolí o to víc.

Základní chybou je přesvědčovat se. Já se nepřesvědčuji. Přesvědčování znamená mít pochybnosti. Pokud pochybnosti nejsou není třeba se přesvědčovat.

No, není. Neopírám se zrovna o Tajemství, ale ty toužíš a to je ten problém. Touha je něco jiného než to vnitřní přesvědčení, že je to tak jak to být má.

Ono je dobré to začít trénovat na maličkostech...já třeba od té doby co jsem četla tuto knihu, tak používám metodu volného parkovacího místa..prostě někde jedu a uvnitř si řeknu, že tam bude volné parkovací místo a zatím to vychází tak na 90%...no a pak to postupně zkouším na dalších, o něco důležitějších věcech....je pravda, že mám taky velký sen, který zatím ještě nevyšel, ale mám pocit, že o něm zatím nejsem prostě přesvědčená a mám pochyby...tak snad se trénováním dopracuju

S tím parkovacím místem taky praktikuju, paráda...Holky ale "být bohatý", to není konkrétní! Mám načteno hodně knih, zkuste si přečíst třeba od Zdenky Jordánové, ona to moc dobře vysvětluje. Není nutné mít peníze na kontě, není nutné si vizualizovat, že jich mám hodně. Ty chceš za ně pořídit dejme tomu nějaký dárek, ale momentálně na něj nemáš. No tak vizualizuj ten dárek, že ti přichází, raduješ se, že ho máš a představ si třeba toho obdarovaného, jak je také rád, jste spolu, když ho rozbalí, vládne pohoda, radost...
Nepřemýšlej nad tím, kde na něj vezmeš-on dojde...Zní to asi moc pohádkově, pravda, nevychází to vždy ,ale funguje to. Kolikrát jsem byla ve s****, neměla peníze na něco, co jsme nutně potřebovala-ejhle, vždycky se to nějak objevilo....buď jsme to dostala, nebo došla zrovna složenka a vraceli mi za energie, aniž bych to čekala...od jisté doby se až tak netrápím s myšlenkou"já na to nemám"..
A pokud to nepřijde, nemělo to být tvoje a ty časem v nějaké souvislosti pochopíš, proč to tak je.
Nemůžeš si ovlivnit, aby tě začal milovat někdo, po kom ty toužíš, ale můžeš si vizualizovat ideálního partnera-se vším, co by jsi chtěla-to přijde,ale nesmíš to asi chtít hned....Jů, tolik bych vám tady napsala, co vše tak vyšlo...nestačila by stránka!
Hodně štěstí!

spíš to musíš chtít opravdově , aby sis to k sobě přitáhla. Čas je relativní pojem.

Reaguji na Kessyčka:
Jéžiši! Bývalý manžel mi také dluží a směje se mi, když to chci vrátit.
Budu na něj myslet a do měsíce napíšu výsledek!
A nebo moc si přejeme nového hodnějšího tatínka!!
Kéž by to tak fungovalo?!

Reaguji na bucinek07:
No je fakt že to co jsem vystudovala bylo zároveň i můj koníček, ale todle bylo psaný spíš jako návod..jak na to

Reaguji na Ada74:
Držím palce!

Holky, opravdu když si něco moc přejete, tak se to splní. Takže pozor, co si přejete. Chápu, že je těžký tomu věřit, ale mě to funguje Odmala jsem chtěla bydlet v domě po babičce a ejhle, bydlím tu, i když to bylo zezačátku těžké, protože dům nebyl náš celý, ale jen půlka a druhý patro patřilo úplně jiným lidem. A tak když jsem se v červnu 2007 rozhodla pro rekonstrukci, zároveň jsem poprosila, aby nám to sousedi prodali. V říjnu 2007 sousedi přišli s nabídkou prodeje a od února 2008 je dům jenom můj Nebo zrovna včera jsme jeli s přítelem autem na nákupy do City parku v Jihlavě. Samozřejmě že parking pod City totálně narvanej. Tak jsem si poprosila a když jsme stáli ve frontě aut, tak akorát vedle nás jedno zaparkované auto odjíždělo. Hned jsme si to zabrali
Na jaře jsem četla skvělou knížku Mnich, který prodal svoje Ferrari a doporučuju. Podle ní je opravdu dobré založit si svůj "přací sešit", napsat si tam, co chci, podpořit to obrázky. Já osobně si hodně věcí představuju a vždy si poprosím a poděkuju

ahojte

tiež som prečítala niekolko kníh s touto tématikou a tiež mám problém stále pozitívne mysliet,ako radia
dá sa mysliet pozitívne ked sú v práci a doma okolo mňa ludia,ktorí sa stále na niečo stažujú?
inak je zaujímavé,že na jar tohto roku som velmi túžila po aute,robila som,čo radia v tajomstve,predstavivost ako ho mám atd a ono nič a ked som sa na to pred mesiacom vybodla a povedala každému,že auto nechcem,na zimu aj tak nebudem používat tak do týždna prišla ponuka a auto už je v garáži...čím to bude?

to je pěkný.

Jasně, pokud je to Tvůj koníček, věnuješ tomu čas, energii... a stále na tom budeš líp než lidé, kteří se jen, i když dobře, naučí obsah přednášek nebo důležité části skript (málokdo je umí celé; navíc skripta jsou psaná zhuštěně). Znám to. Pak už jen nezmatkovat a umět ty znalosti prodat!

Podle mě ta myšlenka byla prostě vyslaná a vyplnila se později.
Já si v deseti letech něco moc přála do budoucna až budu dospělá. Dokonce jsem o tom byla přesvědčená, že to tak prostě bude a hotovo. Během puberty jsem na to vcelku zapomněla. V pětadvaceti se mi to částečně splnilo, ale pochopila jsem, že to přání nebylo nic moudrého a nakonec jsem možná ráda, že se nevyplnilo úplně...

Taky taky..byl to kůň, vždycky jsem si říkala až budu "velká" tak si ho pořídim...usilovně jsem na to furt myslela..představovala si jak na něm jezdím jak se o něj starám... přišlo období kdy jsem měla pocit že je konec světa..nic se mi nedařilo a v tom sčista jasna kamarádka mi zavolala jestli nechci koníčka..což byl hnací pohon, něco co jsem vždycky chtěla..první setkaní s koníčkem byla láska na první pohled..oboustraná..byli jsme si snad souzení ...

Asi tak..chodila jsem na ty zkoušky s tim že to dám (a byla o tim přesvědčená) a ne že nic neumim..a asi i ze mě vycházela ta pozitivní energie