Jak si splnit přání podle filmu Tajemství

Mám stejný problém...po shlédnutí filmu se snažím myslet pozitivně, tvářit se tak...ale nejsem si úplně jistá, jestli tomu skutečně věřím...

to je pravda! Já pocházím z rodiny, kde byli všichni "realističtí" - tj. žádné růžové brýle. A když se snažím před usnutím cpát do mozku pěkné myšlenky, spolu s nimi se tam automaticky derou i pochyby. Docela mě baví ty pochyby oslovit a říct jim, že děkuju za upozornění, ale že je teď nepotřebuji...
Vystřižení přání (obrázku) odněkud a vystavení by bylo asi fajn. Třeba ještě lepší než si ho "předříkávat" před spaním. Radši se podívat na obrázek, potěšit se tím a hezky si o tom pak ve snu zasnít?...
Asi záleží i na tom, co je to za přání. Něčemu musíme pomoct. Nemůžu si třeba přát umět další řeč aniž bych hnula prstem. (i když nám třeba Osud přihraje do cesty člověka, který nám tu řeč pomůže rozvinout...).

Sice jsem to nezkoušela, ale prý je to senzační. Kdysi nám o tom vyprávěli na nějakém školení. Že si máme napsat třeba svý cíle do jednoho roku, jaké máme vize, čeho chceme dosáhnout a nalepit si to třeba na ledničku. Prostě někam, kam chodíš denně a denně na to budeš muset koukat. Prý je to ohromně motivující.
Dělám v hračkách a přišel tam jeden pán a kupoval si model Audi. A já mu tam začala prezentovat, jak je to auto senzační a že si s tím děti vyhrají a tak a on mě setřel tím, že to je pro něj. Že to auto moc chce a prostě potřebuje nějaký model, na který by denně koukal a hnal ho dopředu za svým cílem. Prý to takhle udělal se svým současným autem a do roka ho měl. Takže snad na tom něco bude

Ano, neustálé opakovaní a připomínání opravdu pomáhá.

Já si koupila model Z4..
a jinak souhlas se vším co tady bylo napsáno, vystřihnout, opakovat si před spaním, myslet jen na hezké věci..
Co chceš, to dostaneš..

Ahojky..já takle dělala zkoušky na VŠ...nepatřím mezi lidi co se drtí věci nazpamět..spíš si to jen přečtu abych tomu porozumněla..do té doby než jsem věděla o tajemství jsem na zkoušky chodila na 3 pokus a za 3..po shlédnutí jsem na zkoušky chodila s tím, že už je v podstatě mám zapsáné v indexu a že na zkoušku už si jdu známku jen zapsat a ono to vyšlo..od té doby co zkouška to na první pokus a nejhůř za 2..todle znát dřív tak mám červenej diplom =DD
Vyzkoušela jsem tajemství i na svém bratrovy..dlužil mi dost peněz a nechtěl splácet..ať jsem to s ním zkoušela podobrym i po zlym tak výsledek žádný..pak jsem na to začla myslet pozitivně, a snad do týdne přišel sám že pro mě má část z dluhu..
Myslím, že je to hodně o tom chtít a opravdu tomu věřit..já na to vždy myslím tak jako by to už bylo..

Reaguji na Kessyčka:
Asi taky hodně záleží, co za školu člověk studuje Ono na takové kvantové fyzice moc nepomůže věřit že to prostě dám a jen tak si to přečíst

Já teda nevím. Jsem od narození hodně naivní člověk, vždycky jsem si žila ve svém světě a ve světě představ, bylo to pro mě jednodušší než se vypořádávat s realitou.A kolikrát jsem si třeba díky tomu představovala, aniž bych věděla o nějaké "zázračné" knížce nebo filmu, spoustu věcí.Jak jsem třeba s mojí láskou, která byla jenom platonická, někde o samotě, představovala jsem si, jak si spolu povídáme, o čem, jak se na sebe koukáme ... Představovala jsem si, jak se budu mít,až udělám maturitu, co budu dělat, jaký život bude na výšce ... Představovala jsem si, jak skvěle se mám v práci, jak mě to tam baví ... Když jsem si třeba podávala inzerát, už jsem si představovala, jak to bude skvělé ... Prostě snila o různých věcech ... A nikdy se to nevyplnilo.S tím klukem jsme se nikdy nedali dohromady, maturitu jsem udělala stěží na podruhé, na výšku se nedostala, po pohovoru mě nikdy nevzali a z mé práce mě před několika dny vykopli. Vždycky jsem si prožila akorát zklamání, takže nevím, nevím.

Reaguji na Raelyn:
tak já si taky tahle kolikrát představila jak jsem bohatá. Když jsem odpovídala na nějaký inzerát, tak jsem si představovala jaký to v tý praci bude jakobych už jí dostala. Jsem teď bez práce a mám depky a tím právě se to prej všechno ještě zhoršuje. Ale to je asi málo jen tak něco si představit. Ono se na to musí myslet asi často a pravidelně.

Reaguji na Raelyn:
Snít je ale něco jiného. Ty víš, že sníš a že to je pouze sen, který se nesplní. Nejsi přesvědčená o tom, že je to skutečnost.

Jé já ten film neznáám...nechtěla by mi nějaká z vás poslat odkaz na csfd.cz, prosím? )

Reaguji na wreven:
Tady to máš http://www.csfd.cz/film/229950-tajemstvi/

Já si teď vzpoměla na můj příběh z minulýho roku. Těsně před Vánocema jsem šla na pohovor, v té době jsem byla už přes rok doma a říkala jsem si, že se na mě už musí usmát štěstí, že to není možný. Paní na pohovoru byla příjemná, dala mi takovou naději, prostě jsem počítala s tím, že mě opravdu vezme. Řekla jsem si, že nepůjdu ma email dřív jak na Štědrý den, že se chci nechat překvapit a chci překvapit ostatní, že už mám práci. Tak já šla ráno na Štědrý den na mail a k mé smůle jsem tam měla napsáno, že byla vybrána jiná kandidátka. Večer se zase řešila moje nezaměstnanost a tak jsem měla depresi ještě větší, nikdo nevěděl, že jsem na tom pohovoru byla a já jsem tolik to místo chtěla dostat a zase nic. Celý den jsem měla zkaženou náladu. V té době jsem o tajemnství nevěděla. Možná, že kdybych do toho dala víc, že jsem mohla mít dobrou práci.

Reaguji na PardGalen:
jak se dokážeš přesvědčit o skutečnosti, že máš skvělou práci a jsi bohatá? Já myslím, že jsem pořád v takové fázi snění a toho že si to přeji. Ale nedokážu to přijmout jako skutečnost když to tak není, pořád ve mě je nějaká nejistota která to kazí.