Ženy býci, jaké opravdu jsme?

Já myslím, že určitě tvrdohlavé a spolehlivé

podle sebe - jsem líná, ale pokud o něco opravdu moc stojím tak jsem cílevědomá, jsem pomalá, nikam se neženu nespěchám, docela flegmatická, ale jak mě něco opravdu hodně naštve lítají třísky, mám ráda dobré jídlo a pití (losos a šampíčko s jahůdkama), prostě požitkář, ráda vařím, ráda nakupuju, hlavně oblečení a kosmetiku, mám ráda svoji rodinu, svůj dům, můj manžel je kozoroh - jsme docela podobné povahy, hodně se shodujeme a doplňujeme , ale někdy je to nuda.

tvrdohlavá, jdu si za svým, když jsem přesvědčená, že mám pravdu a když mě člověk chce přesvedčit o opaku, musí mít dost dobré argumenty

v životě by měl být určitý řád a nesnáším lež, ale to si myslím, že většina lidí.....
mám ráda elegantní oblečení a ráda o sebe pečuji. Miluji, když si mě muž váží a rozmazluje a dostává se mi lichotek....
vždycky mě přitahovali spíše starší a rozumní muži, žádní zajíčci

rekreačně sport a jinak hudba, filmy, mám ráda doma pohodičku a člověka, komu důvěřuji a můžu se na něho kdykoliv 100%spolehnout....a jinak jsem dost pro rodinu,a když přijdou děti, tak jsou na prvním místě....přestože si myslím, že i kariera má v životě své místo....asi tak...

takže já se pod tohle můžu podepsat se vším všudy, ještě dodám, že na chlapy působím hodně nedostupně a trochu se mě bojí (což je dobře), současně ale říkají, že mám obrovský sex-appeal, kterému se těžko odolává (to myslím platí pro většinu žen v Býku)- vlastně mi ještě nikdy žádný muž neřekl ne - můj chlap je beran a je to trochu nářez, protože on je strašně podnikavý a divoký a nevydrží ani jeden večer doma, pořád musí někde pařit atd, zatímco já jsem domáčtější typ, takže mě to občas docela prudí. Ale v posteli super

s tím naprosto souhlasím.....dokážu teda udělat pořádné "tóčo"

a někdy jsem líná a lítostivá...a také když mám být upřímná, když se hezky upravím, jsem ráda středem pozornosti....někdy...a jindy mám ráda svůj klid...

ráda pomáhám druhým a někdy až moc mluvím

tohle taky sedí, hlavně s těmi hádkami - dokážu argumentovat hodiny a hodiny a vždy jsem absolutně přesvědčená o své pravdě....a strašně těžko snáším, když mi někdo nevěří. Na lež jsem taky hodně alergická. A ještě jsem dost podezíravá - jakmile mi jednou někdo zalže, už mu prostě nevěřím. Obecně jsem typ který spíš napřed prověřuje, až pak začne důvěřovat.

také se podepisuji...

To já na záčátku si oťukám, pak věřím a když zklame, tak to je těžké...pokud miluji, dám ještě šanci, ale cítím, že důvěra je nabouraná ( neberu v potaz neveru, když je nekdo neverný, tak končí) a někdy to trvá dlouho, ale pokud vím, že ten člověk to nemyslel zle a je mu to líto, tak druhou šanci dám....samozřejmě ale když se pak dostanu do situace, že se mi to hodí, tak pak nad sebou také přimouřím oko a třeba neřeknu uplně vše....ale je to se mnou hrozné.....kolikrát tedy...a když mi něco vadí, pořád o tom mluvím, dokud se to nevyřeší.....to je teda asi spíš nevýhoda....

já jsem trochu mrcha pokud jde o muže - v tom smyslu že většinou velmi rychle poznám co na ně funguje a pak to zatracene hodně používám až zneužívám, takže ve vztahu šéfuju Ještě je pro mě typické, že si vybírám pořád dokola stejný typ muže - charakter: divoký, nespoutaný, nezávislý, hodně aktivní, bohužel taky ne zcela důvěryhodný, většinou hodně sexuálně zkušený, ve společnosti je hodně oblíbený a středem pozornosti.... vzhled: vysoký štíhlý, černé vlasy (někdy delší nebo alespoň vlnité a rozcuch), tmavě hnědé oči, snědá pleť - takové španělsk-řecké typy - vypadají jak přes kopírák

jj, když dojde ke sporu, vytahuju problémy i několik let staré, kolikrát jsou to blbosti, malé dávné křivdy, které si bohužel pamatuju do nejmenšího detailu, skoro bych řekla, že je v sobě pěstuju

Paula

na mejdan ok, ale do vzathu ne...

já miluju, když cítím, že ten muž je do mě blázen....mě to vzrušuje, když vím, že jsem pro něho nejlepší a že by mi snesl modré z nebe....a když má takové své charisma.....a když proste vím, že jsem u něho nejlepší....mě to teda dostává.....

já třeba ani nestřídala kluky, i když jsem nemela vztah, tak jsem si našla jednoho na sex(i když to slovo nemám ráda) a kamarádili jsme spolu....ale stejně, milovat se s někým, s kým se navzájem citově milujete, to je neuvěřitelné....

tak to jsi mi napsala z duše....já se snažím, ale někdy ty myšlenky prostě přijdou a pak jsem schopná taky vyčítat....i x let staré věci...ale jak jsem psala, snažím se to nedelat....stejně se to nevyřeší a zpět nevezme, ale kolikrát si alespon rýpnu .-)

jee tohle je pro mě taky typické - měla jsem strašně málo mužů, protože se mi málokterý líbí natolik, abych s ním chtěla spát - to je tak trochu moje prokletí...já tomu říkám, že mi "nevoní" - abych se s někým vyspala, musí se mi když ho prvně potkám rozbušit srdce, rozklepat kolena, zrudnu, atd....nebo tam musí být obrovsky silná sexuální přitažlivost... statisticky potkám tak 1 takového muže za dva roky - zaplaťpánbůh mám štěstí, že je to vždy vzájemné, jinak bych nejspíš byla dodnes panna. Teď spím třeba s mužem, kterého jsem potkala před rokem a půl, a od té doby jsem nepotkala vůbec nikoho dalšího, na koho bych měla chuť.

Paula
rattty
- souhlasím - sex appeal, nesnáším lež a kdo mě zklame těžko získává mou důvěru, hádavost - v řečnění jsem fakt dobrá , jsem ráda hyčkaná, ale také ráda hýčkám, ukecaná, jsem ráda středem pozornosti a ani se nemusím příliš snažit, nějak samo na sebe strhávám pozornost, mám ráda společnost, mám hodně kamarádů, ale navadí mi večery doma.

Paula
ten člověk ti musí něco říkat a hlavně, já bych si pak nedokázala vážit sama sebe.....

takže velký souhlas .-)