Jak se zachovat, když už si našel jinou?

Pokud si na to nepřijdeš dostatečně silná, a myslíš, že hrozí, že třeba začneš před ním brečet, tak se schůzce vyhni. Napiš, že ti do toho něco přišlo, a pro věci si někoho pošli nebo ať to zabalí a pošle ti to poštou. Toť má rada, ale pokud se s ním vidět chceš, tak si najdeš sto a jeden důvod, proč ano..... Hlavně se tím neužírej, to je to nejhorší. Zkus se tím netrápit, jinak se neposuneš dál, ber to jako minulost a minulost nad tebou nemá žádnou moc přeji hodně síly

Ahoj,
tak pokud je schůzka nevyhnutelná, asi bych to nechala proběhnout rychle, protože jak je vidno, tobě to ještě dost ubližuje co se děje teď v jeho "solo životě" a asi sama cítíš, že kdyby došlo na téma, že má novou...srazí tě to ještě víc. Na druhou stranu váš vztah je ukončený, ačkoli k němu cítíš cokoliv, nech to být a nenimrej se v tom, city stranou, co bylo, bylo...žádný smutek, lítost, musíš být tvrdá a zvládnout to.. soucítím, já mám rozchod po 5ti letech, momentálně po docela krátké době si nabrknul moji známou co bydlí kousek ode mě jsou to muka, ale dělám že nevidím, neslyším, sejde z očí, sejde z mysli..

Já bych si pro ty věci šla...a ještě bych prohodila něco jako..."jak se má(jméno slečny)?" Aby mu jeho blbý lhaní došlo...ale víc bych se k tomu nevyjadřovala, nekomentovala...chladně a s hlavou nahoru si sbalila věci a rychlo vypadla...sesypat se až doma osamotě

Já myslím, že vydržím se nerozbrečet, spíše se mi tím úplně zhnusil, což je asi dobře pro mě...Já si právě pro to chci zajít sama, nechci mu ukazát, že mě to položilo, ale pravý opak.
Děkuji moc za radu

Cítím se úplně poníženě, za co mě to vyměnil..Měla jste to některá taky tak?

Ok, tak pokud vydržíš být silná, tak hlavu nahoru, pěkně se načančat, ať vidí o co přišel, a poplakat když tak o samotě a hlavně už NAPOSLEDY

Reaguji na shane.k:

Hlavně si věř, nenech si tím nabourat sebedůvěru a svoje sebevědomí! Pokud mu vyhovuje, tak to tak nech být. Pokud inteligence moc nepobrala, možná to mu imponuje, že na něj kouká jako na poloboha, nemůžeš vědět. Dej si oddech, věnuj se sama sobě a hoď to za hlavu, akorát tě to zbrzdí.

Jop, třeba já ale asi nemá cenu se tím užírat...všechno spraví jenom čas

Díkybohu že po prázdninách odcházím studovat do jiného města, vidina toho mi hodně pomáhá.
To víš, že si dám speciálně záležet na tom, jak budu vypadat. Myslím, že to dokážu dokonale zahrát. Ikdyž určitě jak pojedu domů pustím slzy, ale to on nebude vědět.
Já jen nevím, vím, že si určitě bude chtít hrozně povídat co a jak se mám, tak jestli mám nějak odsekávat ptát se taky, nebo prostě jen nějak slušně odpovídat...

Reaguji na amtulka:
taky už mě napadlo, že mu možná bude vyhovovat taková ta husička, která bude hltat každé jeho slovo, což jsem já teda rozhodně nebyla...Ale nadruhou stranu vím, jak ho omrzí holka,která ho moc žere. Mě si získaval asi rok a čím více jsem ho odmítala tím více mě chtěl...tak nevím, co ta změna..

Reaguji na shane.k:

Neodsekávej, prostě se nad to povznes, buď nad věcí a ukaž, že umíš být ta lepší! Pokud se tě bude na něco ptát, s klidem mu řekni, že ti ten rozchod prospěl, že se konečně můžeš věnovat sama sobě a nemít pořád někoho za zadkem, máš čas na koníčky apod Popřej mu hodně štěstí (samozřejmě s úsměvem) otoč se na podpatku a nazdar

Reaguji na amtulka:
Jo máš pravdu
Jenom mě vážně rozčiluje ten jeho postoj, jak budeme strašní kámoši. potkal mého otce a říkal mu, at mě pozdravuje a že mi ty věci přiveze apod..
Já řekla, že si pro to přijedu sama. ( Nechci aby měl pocit, že je vše OK když bude tak hodný a udělá mi službu a přiveze mi to on...)

Reaguji na shane.k: Tohle je i moje aktuální situace. Rozešel se se mnou (už po měsíci vím, že naštěstí!) a pořád si hraje na kamaráda. To, že někoho má jsem pochopila z jeho náznaků, napřímo mi to neřekl a ještě má tu drzost a pravidelně ode mě chce s něčím pomoct. Vždycky, když takhle zavolá, tak mě popadne strašný vztek. On je totiž tak veselý a tak nějak automaticky počítá s tím, že se pro něj snad přetrhnu. Už jsem se na to myslím naučila reagovat. Vyposlechnu si ho, v klidu a mile mu řeknu, že mu bohužel nemůžu pomoct, na nic se ho neptám, nic o sobě mu neříkám a snažím se to rychle ukončit. A potom teprve to rozdýchávám (už se těším, až i tuhle emoci zpracuju).
To zvládneš, uprav se na to (běž si třeba den předtím zaběhat, zaplavat, nebo zacvičit- bude ti to potom víc slušet ), buď milá, stručná, ukaž mu, že on ve tvém životě už nemá místo. Tak si zachováš důstojnost a on bude mít o čem přemýšlet.
Držím palce a gratuluju. Zbavila ses člověka, kterého už nepotřebuješ a ve tvém životě se dělá prostor pro něco lepšího

Neřeš jí, je to zbytečný, akorát v tom pitváš a trápíš se. Jestli na to máš, hezky se oblíkni, jeď si pro věci, dělej divadlo, jak je ti bez něj vlastně strašně fajn, jak randíš, jak je o tebe zájem, o ní bych vůbec nemluvila, pokud by se začal sám chlubit, řekla bych mu, že má na lepší, nebo tak něco.
S úsměvem odjet, sesypat se až za rohem.
Jestli se ti chce při každém pohledu na něj brečet, nebo ho zabít, pošli tam třeba tátu a netrap se tím.