Jak se obrnit proti energetickým úpírům

Já jsem velmi málo vnímavá (prostě si určitých věcí vůbec nevšímám - což je můj problém a ocenila bych vaši radu, jak to změnit. Neprobíralo se to už v někdy?). Měla jsem jednu kamarádku, která mě dost využívala, ale já jsem to neviděla. Viděli to všichni kolem mě, jen já ne. To, že mě psychicky vysává, jsem si uvědomila až, když jsme byly spolu samy na dovolené. Já jsem po pár dnech začala být bez nálady, straně unavená ( a to jsem přitom hodně pozitivní člověk, plný energie) a i ti, kteří mě moc neznali, se divili, co se mnou je. Zatímco moje kamarádka, dost složitá osobnost, aby najednou plná energie, jako vyměněná. Teprve pak jsem si uvědomila, že mě vysává. Předtím jsem spolu vždycky trávily jen pár hodin, takže jsem si toho ani tak nevšimla, ale to týdnu už jsem to prostě nemohla nevidět.
Před přečtením vašich příspěvků jsem ani netušila, že to někdo může dělat záměrně... Asi budu muset začít pozorovat lidi kolem mě a dát si na to trochu pozor

a co když ze mě vysává energii maminka a babička? nevydržím s nimi déle než hodinu, jsem pak úplně vycuclá. samozřejmě se někdy snažím s nimi být celý den, ale to jsem pak ráda, že si lehnu a spím, nejsem schopná ničeho. jsem z toho moc nešťastná, protože hledám chybu v sobě, všechno si vyčítám, ale zároveň vím, že s tím prostě nic nezmůžu. mají mě rádi a já je taky. snažím se, ale nejde to.

Mám problémy s tchýní, nedávno mě to napadlo, že ze mě energii přímo vycucává, chtěla bych přijít na způsob jak se obrnit.

Né každý kdo z vás vysává energii je na 100% upír! Dost často to bývají lidé co jsou jen negativní. Takže je hodně důležité mezi těma dvěma typy rozlišovat.Negativní lidé jsou většinou pesimisté, kteří si na všechno jen stěžují a vlastně ani nechtějí pomoct, protože si v té negaci libují. Jen čekají, že je politujete jací jsou chudáci. Zatím co jiní lidé se zdají být milí a příjemní, avšak ve skutečnosti to jsou „energetičtí upíři“. Jak je poznáte?

- máte najednou pocit, jako byste byli vystaveni nějakému neviditelnému nebezpečí
- cítíte se nejistí, nervózní, nebo ve střehu
- pociťujete mrazení, naskakuje vám husí kůže, i když je teplo, těšíte se, až se rozloučíte
- udělá se vám nevolno

kobitka
hm negativních lidí znám plno. jenže co s nimi? i když je člověk polituje, stále vám pořád budou říkat, jak jsou nešťastní

Záleží na tom, jak jsou pro tebe ti lidé důležití.
Pokud to jsou jen povrchní známí, tak bych omezila kontakt a pokud ti na těch lidech opravdu záleží, zkusit jinou taktiku než je litovat.
Zkus si představit sebe v určité situaci a že tě někdo bude litovat. Pomůže ti to? Zažila jsi někdy vhodnou kritiku nebo postčení, nakopnutí od kámošky, co tě posunulo, probudilo....? Samozřejmě na každého zabírá něco jiného a pokud se jedná např. o ztrátu blízkého člověka atd, projevení lítosti je normální a vhodné. Jen v tom nesetrvat dlouho...

Můj názor.

Energetické upírky znám a přesně jak je tu napsáno... mohou být v podstatě milí, veselí a přesto se člověk cítí velmi nepříjemně...až fyzická nevolnost nebo slabost...

Nevím jestli je tchýně energetický upír ale asi spíš cvok a alkoholik.

Ahoj. Nevíte někdo, existuje nějaká možnost, jak upírku donutit, aniž by o tom věděla, aby mě přestala kontaktovat? Hlavně telefonicky. Vždycky mluví, třeba hodinu, dvě, dokud se na něco nevymluvím. Volá i několikrát denně, samozřejmě jí to vezmu tak jednou, ale má výdrž...

IsisT
Jeje tak jediná rada asi je nezvedat jí telefón. Jinak fakt nevím. A nebo ten telefon zvednout ale neposlouchat co říká. Mi se třeba občas poštěstilo při takovém telefonátu vyluštit celou křížovku. Sice to je pěkně neslušné ale jinak to s těma lidma asi nejde.

Ahoj, bohužel mám také tuto zkušenost a to s někým velice blízkým, s kým je v podstatě pro mne nemožné ukončit kontakt. Jednou bych si to vyčítala.
Jsem na podobné věci velmi vnímavá, ale zas mám od mala tréning , takže docela kontakt s takovými lidmi zvládám. Ovšem když jsem jakkoli oslabená je to těžší...

Mě se osvědčilo toto – v představě se zakuklit (už zde výše zmiňované vajíčko) a i kdyby trakaře padaly, nenechat se za žádnou cenu vyhecovat k emotivním projevům. Být asertivní až na půdu.. Upíři sosaj šťávu z emocí...

Jasně, že se tak nebudu chovat ke každému, kdo má např. problém a potřebuje se vybrečet...

Ovšem, když má někdo jako životní model to, že si dobíjí baterky čerpáním energie z druhých (ať už vědomě nebo ne) a já cítím, že mě to velmi oslabuje, tak se výše zmíněným způsobem bráním.
V každém případě se snažím neubližovat víc než je nutné. Myslím tím, že se nesnažím jinými prostředky toho člověka odpálit než, že jsem v tu chvíli "studenej čumák", to ho obvykle dost naštve (i když to neřekne) a sám přestane kontakt se mnou vyhledávat, protože mu nic nedává.

Koupila jsem si na tohle téma 3 knihy

Dobré podle mne jsou tyto 2, každá je z trochu jiného soudku, ale z obou jsem si něco vzala (i když ne bezvýhradně):
http://www.kosmas.cz/knihy/139865/citovi-upiri/
http://www.poznani-knihy.cz/detail/1/14025/hall-ju dy-umeni-psychicke-ochrany

Naopak jako blábolivá se mi víceméně jevila tahle:
http://www.poznani-knihy.cz/detail/8/19572/fortune -dion-psychicka-sebeobrana
Ovšem jednak je to mé subjektivní hodnocení a druhak je to možná i do velké míry způsobeno mizerným překladem, nevím to jistě, jen mne to při četbě té knihy díky slovosledu a souvětím nedávajícím smysl napadlo. To, že je to kniha z dvacátých let minulýho století v tom pro mne roli nehrálo.

No teda, vůbec jsem neměla ponětí, že něco takového existuje S únavou občas docela hodně bojuju, to by mě zajímalo, jestli kolem sebe nemám nějaké ty upíry.

natasha corelli

Klíííd , ten pojem "pychickej upír" zní dost mysteriózně, ale netřeba se toho bát jako něčeho neznámeho, nepředstavitelného a děsivého. Hlavně se neboj, pijavice až tak strašidelná není, že jo..

Pokud máš ve svém okolí někoho, se kým po chvilce komunikace začneš cítit únavu, máš motolici, začne tě bolet hlava, zatím co on je stále energičtější, MŮŽE, ALE NEMUSÍ se skutečně jednat o projev tzv. psychickýho upírství. A takový člověk tě ani nemusí o energii připravovat vědomě, což ovšem na věci nic nemění...
Dost často jsou to hraniční osobnosti – hysterici nebo věčně nespokojený hypochondři či katastrofisti nebo velcí vůdci a manažeři všehomíra atd. Jednoduchá rada zní nenechat se převálcovat a pokud je to opravdu nepříjemné a nemůžeš s takovým člověkem přerušit kontakt, tak ho aspoň omez na minimum.
A rozhodně si nepředstavuj nějaké odebírání energie na dálku – patrně existuje pár lidí, kteří ho praktikujou, ale není to častý jev. Už kvůli tomu, že je to nejen nechutný, ale i hodně riskantní podnikání

To já se toho nebojím, jen mi to přijde zajímavý. A hlavně mi přijde zajímavý a nepochopitelný, jak to o sobě může někdo vědět a dělat to schválně. Že je někdo hysterický až z něj začnu mít bolest hlavy, to si klidně dovedu představit. Ale že někdo ví, že je upír, zrovna má málo energie, tak si řekne "Ha, tak si odsaju trochu energie z kamarádky" - tak to už si moc představit nedokážu. (Takhle to je s tím úmyslným odsáváním energie, nebo ne?)

jj, tak nějak to je. Může to být s kamarádkou, partnerem, kolegyní z práce či šéfem atd. Prostě samostředný, bezohledný lidi, kteří sami čerpají a nic nedávají...

Téma "energetický (citový) upír", je tady sice zařazen v sekci "Magie a okultismus", ale je to i pojem běžně používaný v psychologii.

Příklad citového upírství:
Zavolá ti plačící kamarádka v afektu, že je v háji, protože se rozvádí. Tak se sejdete, dáte si panáka a ty ji necháš vymluvit, vybrečet, projevíš účast a pak se snažíš uvést vše do věcné roviny a stáhnout tak kámošku z emočního veletoče.
Kamarádka, která není "upírka" to jistě ocení a pak třeba kecáte až do rána. Ty jsi samozřejmě trochu utahaná a nevyspalá, ale necejtíš se totálně odšťavená a na dně.
Kamarádka, kterou věcný tón rozzuří a vyhecuje k hysteráku, a ty se pak vůbec nedostaneš ke slovu, patrně psychickou upírkou /pijavicí/ je. Kamarádka ochází v slzách, ale na koni, zatím co ty se ploužíš a drncáš bradou o chodník.

toni
Aha, tak díky za vysvětlení. Tak to s tím mám možná zkušenost. Jedna rádoby kamarádka mi svého času (naštěstí to trvalo jen asi 14 dní) pořád volala a chtěla se mnou řešit svoje problémy, mně to vůbec nezajímalo, ani jsem jí za kamarádku nebrala, pak už jsem jí ani neposlouchala, jen jsem jí nechala se vypovídávat ze svých problémů a řikala jsem "Hm", a stejně mě to strašně vyčerpávalo, nemohla jsem jí poslouchat, ona se nenechala odbít, já úplně hotová, protože jí nemam ráda a ty kecy byly strašný a jen mě to zdržovalo, nudilo a unavovalo. Ona mluvila a mluvila, neskutečně hystericky, přeháněla... jeden telefonát klidně 2 hodiny... Nevím, jestli to je přesně ono, ale tenhle zážitek jsem si teď vybavila a jsem šťastná, že jsem se jí zbavila.

No ale stejně mi není jasné to úmyslné odsávání, to jako někdo ví, že když nemá energii, tak si jde promluvit s kamarádkou (nebo partnerem, kolegyní atd.) a to mu dodá energii?