Otázka je jasná. Jak se necítit trapně při běhání? Jsem v tom začátečník. Vždycky když jdu běhat, cítím se hrozně trapně a vlastně to tak mám i v posilovně. Kvůli tomu vždycky se sportem praštim, u všeho si připadám jako nemehlo.
Taky jsem začala běhat a cítím se občas trapně. Chodím běhat za město a s brýlema a sluchátkama S tím, že kdykoliv kolem mě někdo projde, zadržim dech, aby nikdo neslyšel, jak funim
Cituji Leilisek: S tím, že kdykoliv kolem mě někdo projde, zadržim dech, aby nikdo neslyšel, jak funim
to znáám
A jinak se snad není za co stydět, ale ten pocit, že jsme spocené jako , no
Já se cítím trapně při jakémkoliv sportu Ale při běhu to řeším tím, že do uší vrazím sluchátka s oblíbenou hudbou a víc neřeším. Když se někdo divně koukne, jen si pomyslím, že ta osoba závidí, jak skvěle mi to jde
podle toho kam chodíš běhat..já v posilovně na pásu taky nerada běhám, ale od té doby co chodím běhat do přírody (obora Hvězda v Praze) a vidím spoustu dalších lidí jak vesele funí vedle mě tak se cítím skvěle
(teda včera mě předběhl nějaký děda tak to jsem se cítila trapně, ale za pár metrů jsem mu to nandala...
Jak ti neporadím,ale vím,že nemusíš. Pokaždé,když vidím někoho běhat cítím se trapně spíš já, protože na rozdíl ode mě se do toho hecnul.
tak to mám naprosto stejné v posilovně, připadám si tam trapně a jsem celá v křeči a sešněrovaná, chodím tam už dva roky a vůbec se to nelepší, ale baví mě to, tak si zase říkám, že to kvůli tomu nevzdám a snažím si vsugerovat, že jsem tam sama
Mám to tak taky, proto chodím běhat za město a hoooooodně brzo ráno aby tam nikdo nebyl, no kolikrát se bojím když kolem mě projde podivnej chlap a já sem úplně mimo od vší civilizace, tak si říkám že radši budu chodit běhat někam, kde jsou lidi, ale pak je mi trapně a nedonutim se Ale je pravda co říká Ewiczkaaa, když vidím někoho běhat je trapně spíš mě a připadám si jako líná pecka než že bych se mu smála, to opravdu ne Řekni si, že ty budeš mít ty krásné nohy a oni budou závidět tak ať klidně čumí
Jj, to dobře znám. Trapně jsem se necítila když jsem běhala v zahraničí. Dokonce jsem se s některými dalšími běžci potkávala a zdravili jsme se. Tady se každý šklebí. Ale taky si říkám, že stydět by se měli spíše oni
Mně běžci nepřipadají trapní, ani když jsou zpocení a funí, říkám si vždycky akorát: vidíš, vidíš, taky by ti to prospělo! Většina lidí to určitě vnímá stejně.
Lepší takový poctivě makající běžec než cyklista, který na kole za 15 000 a v dresu za zhruba stejnou sumu šlape výletním tempem po asfaltové rovince kolem přehrady a tváří se děsně sportovně.
Cituji Ewiczkaaa: Jak ti neporadím,ale vím,že nemusíš. Pokaždé,když vidím někoho běhat cítím se trapně spíš já, protože na rozdíl ode mě se do toho hecnul.
Jojo...je škoda, že žijeme zrovna v Čechách, protože mám pocit, že všude jinde je běhání úplně normální, třeba když jsem byla v Californii, měla jsem dojem, že tam běhají snad úplně všichni - tady se to teprve rozjíždí. Ale když vidím někoho běhat, mám z něj naopak dobrý pocit, je příjemný vidět, že se lidi snaží a něco se sebou dělají, vypadají cílevědomě a uvědoměle a tím pádem dobře.
Nemáš proč cítit se trapně. Není se za co stydět, spíš naopak. Ať si každý kouká jak chce. Ty si zase můžeš říct, že aspoň nesedíš jak pecka u pc nebo televize a necpeš do sebe jedno jídlo za druhým. Jak tu už psali ostatní, nasaď si sluchátka a okolí si nevšímej
Tak to jsem ráda, že nejsem sama
Přítel šel běhat jednou takhle ven a někde u nějakýho mostu si prej dal přestávku... a na tom mostě stála parta nějakejch náctiletejch a kouřili...a on se tam chvíli vydejchával a oni na něj řvali: "Komerční přestávka" a tlemili. No trapas
Já chodim tady kolem řeky, sem tam tam někdo taky běží, chodim raději večer.
Při běhání sluchátka do uší, běhat v ranních hodinách a třeba někde za městem, jestli to jde. A v posilovně mi třeba pomáhá přítomnost kamarádky
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.