Jak "sbalit" staršího

To mě taky ne. Takže se většinou s nikým neseznamuju, protože je to furt dokolečka. Mám auto, mám prachy, mám barák, mám značkové hadry, ...a většinou debata naprosto o ničem ) ale jak je vidět, tak ženské jsou v tomhle pořád naivní a chytají se toho..

Mluvíš mi z duše!! A to je právě to o čem já mluvím, neřekla jsem že nechci jinýho chlapa než staršího než jsem já, pokud si padnu do noty s vrstevníkem a fakt mě zaujme, fajn....nebudu se ničemu bránit přece. Ale v čem je chyba je to, že se mi to ještě nestalo...aby kolem mě prostě šel kluk v mym věku a já si řekla "joo" prostě pěknej chlap a pak mě dokonce dostal ještě tim jak se vyjadřuje, nebo jaký má zájmy? Ne-e.

Stejně jak říkáš ty. Já mám spoustu kamarádků hlavně mezi klukama, jsou to vrstevníci, rozumím si s nima, nejeden mi dává najevo dost jasně že se mu líbim...já ty komplimenty beru, dělá mi to dobře, je mi s nima fajn, můžu s nima pokecat, svěřit se..ale to je všechno. Že bych někdy cejtila něco víc, že by něco přeskočilo...to ne

Ahoj, jak sbalit staršího, no to bych taky ráda věděla. Vždycky jsem byla na starší, tudíž jsem dlouho byla sama. Jelikož pro mě starší znamená cca 15 až 20 let nademnou, tak je to trochu problém..Mám zkušenosti se třema:
1. ten byl asi tak nadšený z toho, že o něj měla zájem mladá holka, že si to ze začátku strašně užíval, ale skončilo to brzy, protože dostal jednoduše strach z toho, že by mě za pár let nezvládnul.
2. to byl velký omyl, našel si mladou hlavně na reprezentaci a čekal, že když mi koupí nějaké šmuky, tak budu poslešná holčička, co mu bude viset na rtech...to víš, že jo
3. do toho jsem zamilovaná do dnes. Úspěšný, charismatický, s duší mladého kluka, velký sportovec a v mnoha ohledech naprosto úžasný chlap, který splňuje asi 90 % mých poměrně specifických a náročných požadavků na chlapa....jenže on vztah nechce. Dal mi najevo, že věkový rozdíl je moc velký (21 let) a on je na toto zkrátka moc rozumný, chce pro mě mladšího.
Já se snažím, seč mi síly stačí, abych ho přesvědčila, že jsem ideální žena, kamarádka a že mi může věřit a nechci ho ničím svazovat ani omezovat, jen ho chci mít ráda. Je to pro mě celkem začarovaný kruh, jelikož se stýkáme tak 3x do měsíce, často si smskujeme, když jsem s ním, všechno je najednou úžasné a funguje pro mě jako injekce adrenalinu a tabulka čokolády zároveň. Ačkoliv jsem absolutně netrpělivý typ, čekám a doufám, že se to jednou změní a vykašle se na předsudky a dopřeje nám aspoň šanci. Chovám se tak, jak bych to u jiných odsoudila, ale není mi pomoci, není.... Toť můj příběh.
Ale k tématu....taky jsem uvažovala kolikrát, jak to udělat, aby si mě ti starší všimli, a hlavně ze správného důvodu (ne pro sex, ne pro zvedání sebevědomí, ne pro pěknou holku, co je bude reprezentovat) a vážně nevím. Docela zjišťuji, že chlapi jsou v tomto docela srabi a vážně se bojí toho, co bude za deset let a že je mladá (ještě hůře, když je krásná), opustí kvůli nějakému výkonnějšímu hřebci. Chlapi jsou ješitní, a toto by je jistě položilo, myslím, že to bude důležitý důvod. Kde se s nima setkat taky moc nevím....to fitko nezní špatně, chlap v kondici se hodí vždycky Ideální asi budou nějaké firemní večírky nebo si najít nějakou brigádu v nějaké velké firmě, nebo kde se budeš setkávat s lidma. Já pracuji doma, tak to mám v tomto ohledu taky dost složité. No když na něco přijdete, dejte vědet L.

Reaguji na Lilitha: Děkuju za tvůj příběh, tvou reakci...prakticky vím o čem mluvíš, já měla zamotanou hlavu (není to tak dávno) z jednoho se kterým si spolu ohromně rozumíme-v hudbě, přesvědčení, názorech na dobu, politiku, i náš vkus co se oblečení, nábytku atd týče je dost podobný, dokážeme si povídat hodiny a hodiny, ale bylo vidět, že ač jsou mezi námi velké sympatie a jako ženská se mu líbím, nic víc by z toho z jeho strany prostě nebylo. Jinak mu dlouho trvalo než měl nějaký vážný vztah kvůli práci, budoval kariéru a šel si za svým snem (díky kterému ho taky dost dětinsky obdivuju), měl dva dlouholeté vážné vztahy, které prostě nějakým stylem krachly, nevyšly...moc o tom nemluví-u toho prvního vím jen, že byla překážkou právě práce. Celou tu dobu jsem žila v domnění že je mu nějakých 35, omyl....je mu 41. Já ale najednou pochopila kde je z jeho strany ta překážka i já začala v hlavě počítat kolik by mu bylo až mě bude 50 a budu v nejlepších letech. No...jsme dobří známí...a on je můj...jak to říct-vzor v kumštu

taky jednoho takovýho mám jen je to pro mě těžký, že v mejch očích je on tak skvělej, že se mu zatim nikdo úplně nevyrovnal.. ale věřim že jednoho dne přijde někdo lepší než on.. tenhle je muj vysněnej, ale ženatej, takže bohužel

tedy děvčata....,fakt zajímavé čísti ty články,příběhy....,toť myšleno beze srandy a vážně...,jelikož právě patřím mezi tu starší generaci kde je na začátku dvojciferného věku již číslo 4...

Reaguji na Pedrosjan:

Ahoj, tak to bys taky mohl přispět do diskuze a prezentovat nám svůj názor, co? Jsou naše domněnky správné?

Vendys123: No to je právě taky můj případ: úspěšný, jde si za svým cílem...je zkrátka mým vzorem, a to nejen v jedné věci, a mám pocit, že ho asi nikdy nikdo nepřekoná...a to i přesto, že má i horší stránky, resp. je to takový chladný typ, co nemluví o citech a nedá nic najevo a mě z toho kolikrát vstávají vlasy na hlavě, jak si doma dedukuju, co si asi tak může myslet....

Domnívám se, že co se starších mužů týče, bude problém i v prožitých životních zkušenostech. Ten můj je rozvedený a nedávno jsem se dozvěděla proč - naprostá ztráta důvěry, a to je pro něj asi nejdůležitější...a tak se mu v podstatě ani nedivím, že si k sobě nechce uvázat žádnou další ženskou..Vidím to i doma, kdy mamka je rozvedená, a po tom, co všechno si s chlapama zažila, je dneska sama a i když některé ty věci (objetí atp.) občas postrádá, představa dalšího chlapa u ní nepřipadá v úvahu. Je to zkrátka těžko...

A i když jsem pro toho svého asi jen "kamarádka s výhodami", tak se snažím to brát tak jak je, a i když se mi to na jednu stranu příčí, tak jsem v podstatě ráda, že ho mohu mít alespoň takhle. Když to píšu, přijde mi to zoufalé, ale pro mě momentálně nikdo jiný neexistuje a jelikož mě netlačí "biologické hodiny", tak jsem schopná to takto akceptovat. Každopádně nám všem holky přeju, aby nám to vyšlo a našly jsme si ty pravé vyvolené, po kterých toužíme, a aby si ti chlapi hlavně uvědomili, jak jsme úžasné
L.

Naštěstí to není pravda, neboj se! Znám chlapy, jsou fajn, jsou normální, jsou vtipní, v pohodě a i vzhledově jsou v pohodě a nejsou rozvedení, nemají děti Taky se je často pokouším "spřátelit" se svými známými a je pravdou, že občas se mi i úspěšně zadařilo! Takže to chce klid, pozitivní myšlenky a rozhodit sítě mezi známými svých známých...