Jak s chlapem řešíte, když u vás ve vztahu něco skřípe?

My doma problémy řešíme hned, většinou v klidu vysvětlíme, ale někdy se při tom porafeme, vzduch se krásně vyčistí... pohádáme se a za hodinku vše funguje dál...

jednoduše: sednem mlčky do auta, jedeme do přírody.. sedneme si na pařez v lese třeba a čumíme do blba třeba hodinu dvě.... pak je to zase OK.. tohle u nás jako jediné zabírá

Tak já už fakt nevím, co mám dělat. Člověk mu něco vysvětlí a on si to obrátí akorát tak, jak se mu to hodí, a vyjdu ze všeho vždycky jako úplná husa! Já jsem ta nechápavá, já jsem ta zlá, co je naštvaná. No bodejť ne, když dělá kraviny! Jenže to by taky musel uznat, že ty přešlapy dělá, ale kdepak, pánešek je dokonalej.

Vždy když mám problém nebo mi něco vadí,tak si s přítelem otevřeně promluvím. On má to samé. Dřív jsem se naštvala a když mi něco vadilo,tak jsem mu to neřekla. Přítel to poznal a řešil to tak dlouho,dokud to ze mě nedostal. Komunikaci máme perfektní a oba se snažíme. Takže i když se občas chytneme,tak si to vyříkáme a jdeme dál. Musím říct,že je to první chlap,co mi takhle naslouchá a umí uznat chybu. Já se snažím dělat to samé

Nevím,jestli s přítelem ještě jsi nebo ne, každopádně zvaž důsledky případného rozchodu. Myslím si, že to není jen o nespolehlivosti, o které píšeš. Mám zkušenost - znám holčinu, která má supr kluka - je na ni hodný, je praktický, šikovný, ale také studuje, v životních názorech jsou si podobní, ale má jednu nectnost. Je strašně nedochvilný. Řekne, přijedu ve 2 a je u ní třeba v 6(musel doopravit počítač, musel dělat na zahradě atp.) Proto, že všechny ostatní vlastnosti to přebíjí, ho ta holka miluje a hlavně nevyčítá. Myslím si, že pokud vám to neklape, musí tam být ještě něco. A taky znám citát, kterým se ve vztahu řídím já: Milovat člověka znamená milovat ho nejen proto, jaký je, ale PŘESTO, jaký je. Vždycky (není to často), když mám s přítelem slabou chvilku, si uvědomím, že i já mám své chyby, které mu vadí a on mi je nevyčítá, tak nechci být semetrika a vyčítat prkotiny. Vždycky říkám, jsme jenom lidi. To ale neznamená všechno tolerovat, to zas ne, člověk musí odhadnout tu hranici, co je ve veztahu únosné a co už ne. Hodně štěstí!