Ahoj,
chtěla bych slyšet nějaký nezávislý názor na můj současný problém s partnerem.
Přítel má 25let, mě je 24. Jsme spolu 2 roky. Bohužel jsem ty dva roky bez zaměstnání ( z důvodu úrazu,léčení a momentálně jsem ve fázi hledání vhodného místa ale to je mimo téma). Předtím jsem pracovala (přes tři roky, bohužel po úraze mě propustili), bavilo mě to a chci se do práce určitě vrátit, jenže mám problém něco sehnat. Jsem z toho zoufalá ale to není hlavní důvod této diskuze, píši to jen pro upřesnění hlavního problému. Peníze mám nějaké ještě stále z bývalé práce našetřené a pomáhají mi sem tam i rodiče takže já s financemi nemám problém. Ale přítel má z předchozí doby nějaké půjčky které splácí a bohužel měsíčně moc dobře nevychází. Pro mě to není problém, protože vím, že za rok bude mít vše splaceno a bude to vše ok. Snažím se mu finančně vypomoct, např s autem když mě veze dám na benzín, jednou za rok mu dám na pojistku a podobně. Vím jak na tom je a tak mu chci pomoct. Jenže včera se do mě přítel opřel, že jsem z bohaté rodiny, že on pro mě není ta správná volba, že si mám najít nějakého bohatého kluka co si mě bude vydržovat. Že on je jen obyčejný chudák a nic víc. Přitom to tak prostě není, já to tak nevidím. Miluju ho a vím, že teď je prostě špatné období a snažím se mu v tom pomáhat. Vím, že já sem furt doma a peníze mám a jeho to asi štve ale ví, že se snažím najít práci abych nebyla pořád doma, nakupuju jídlo, nesnažím se schválně před ním utrácet atd. Jiné problémy ve vztahu nemáme. Jen tady toto a mě to mrzí, snažila sem s ním o otm mluvit i dnes ale odbyl mě slovy, že já sem asi partije pro jinou ligu a stejně ho časem opustím protože on si bez hypotéky byt nebude moc dovolit a já sem prý zvyklá na jínačí. Což není pravda. Nejsme žádní boháči, jen mě prostě "život" naučil šetřit. Dnas článek dává smysl a najde se někdo kdo mi poradí.
Cituji male-jelito: :/ Nikdo nemá co říct? :/
No víš... mě by taky zajímal názor ostatních, protože já si myslím, že to, co děláš je správné a to, jak se chová přítel je pochopitelné, prostě mu pracujou nervy, a tak má i ty hrozné představy, že ho kvůli penězům opustíš a tak, ale rozhodně bych nezoufala, zkoušej si dál najít práci a buď trpělivá. Jinak, on má práci?
Ahoj,
tak teda můj názor, mě to ex taky předhazoval, že si kupuju drahé věci, protože jsem z bohaté rodiny atp. přitom to vlastně ani nebyla pravda
každopádně to co dělá tobě není moc dobré a sebevědomý kluk by se neměl shazovat tím, že bude říkat, že pro tebe není dost dobrý, časem ho to začne štvát více a více, měl by se snažit vydělavát (což už asi dělá ) ty bys ho měla podporovat...ale pokud to budeme mít takhle hloupě nastavené v hlavě, že tě není hoden kvůli toho že má méně peněz, tak to bude podle mě postupně přerůstat ve větší a větší problém...
Reaguji na male-jelito: Já si myslím, že má stres v práci a řeči o tom, že pro tebe není dost dobrý jsou jen "výkřiky do tmy" a doufá, že ho budeš přesvědčovat o opaku.Potřebuje asi trochu pochválit a dodat jistotu, myslím si, že se prostě bojí, že o tebe může přijít a proto mluví o rozchodu (a ve skrytu duše doufá, že TY ho přesvědčíš o opaku).
On práci má, měnil "horší plat" za "lepší" jenže má ještězkušebku takže slabší plat. Příští měsíc už by to mělo být lepší, ale zase si musel teďka půjčit od rodiny aby měl jak splácet. Takže i z té lepší mu zase *** zbyde. Mě o peníze ve vztahu nikdy nešlo, miluju ho pro to jaký je a né jakou má peněženku. Jen bych chtěla vědět jak se k němu chovat abych ho třeba víc nenervovala, nebo aby si nemyslel, že mu pomáhám abych mu dokazovala že sem na tom líp a tak. Jsem z toho na nervy. :/ Práci hledám neustále, posílám životopisy, volám, chodím na pohovory ale ty dva roky udělají svoje a když ještě řeknu že jsem rok musela líčit pochroumanou nohu tak to taky není moc dobrý ale co jiného říct, když se ptají proč jsem tak dlouho doma. :/
Chlapi mají v sobě zakódované, že o živobytí se starají zhlediska financí oni. Prostě že umí ženu zabezpečit. No a ten Tvůj má teď ego trochu pošramocené, protože ví, že Ty se bez něj obejdeš, a že ho vlastně nepotřebuješ. Oni tohle v sobě řeší takhle, v ten moment nevidí, že ho miluješ a chceš s ním být ať už je jakkoli. On vidí, že zklamal, a že není teď schopný Ti finančně stačit, přestože nemáš práci a žiješ s našetřených peněz a občas mu něco zafinancuješ. Těžko radit, oni tohle nepochopí, budou se cítit ublíženě a proto Ti podsunuje ať si najdeš někoho, kdo Ti bude stačit. Protože on si teď myslí, že na Tebe nemá a přitom ze sebe těmahle průpovídkama dělá chudáčka, abys ho litovala....zamotanej kolotoč. Podle mě je to prostě tím, že je to chlap
Reaguji na abcde: On mi jako takhle nic nepředhazuje, jen prostě ho mrzí, že jsem i bez práce na tom lépe jak on. Že mi v nejhorším pomůže rodina, ale on se na svojí rodinu spoléhat nemůže. :/
Reaguji na Lauritta: snažím se mu říkat, že za ten rok to bude všechno lepší, že teď je to prostě jen blbý období a tak ale právě nevím jestli ej to správný přístup, jestli třeba nemám zkusit dostat ho na "lepší myšlenky" nějak jinak, jen nevím jak..
Reaguji na erenza2: Takže myslíš, že to mám nechat plavat a čekat až se to prostě samo srovná? Až se mu zvýší ten plat a bude se cítit lépe?
Reaguji na Lauritta: souhlasím se všímReaguji na male-jelito: pokud si polepšil a svítá na lepší časy, tak by časem měl být v klidu. To víš, chlapi mají pocit, že když dostatečně nevydělávají, že zklamali, je to tak dáno už od dávných věků a nedá se s tím nic dělat, je to prostě v nich, no
Reaguji na male-jelito: Přesně tak, prostě mu řekni, že ten rok to překousnete a pak bude všechno lepší.Já bych mu i řekla, že peníze fakt nejsou vše (pokud samozřejmě jsou nějaké) a že oceňuješ jak při tobě stál v nemoci i teď, kdy si hledáš práci.A tím je pro tebe CHLAP a výplatní páska na to nemá vliv.Dej mu najevo, že (ač finančně soběstačná) je pro tebe nepostradatelný jako partner, milenec, kamarád i člověk o kterého se můžeš vždy opřít a ke komu se půjdeš při pr.ůseru schovat.
Reaguji na Lauritta: Dobrá tedy. Nikdy jsem se sničím takovým nesetkala a hodně mě mrzelo když to říkal. Nechci ho ztratit jen protože je teď složitější situace. Pořád doufám, že najdu práci co nejdříve a bude to zase o něco lepší, protože věřím tomu, že i to, že sem dva roky doma a on musí chodit do práce dělá svoje. Jeden se "fláka" druhý maká. On jakožto chlap nevidí co ženská všechno doma dělá, jak je navařeno, uklizeno každý den a tak. Do toho pořád hlídat nabídky práce, obcházet to obvolávat to. Na moji psychice se to taky docela podepsalo, občas jsem z toho na zhroucení ale snažím se to nevytahovat před ním protože on si řekne co ti chybí si doma a nemáš dluhy a peněz dost tobě do bot neeteče, ale to je tím, že to nevidí z mého pohledu jak tím že jsem furt doma trpém.
Třeba potom pozná, až nebude naklizeno a navařeno, když budeš v práci a bude si toho vážit
Jinak asi fakt počkej, ono se to časem srovná, pokud bude mít zase nějaký připomínky, tak mu řekni, co k němu a proč cítíš a že to spolu zvládnete, vždycky přece může být hůř
Bylo otázkou času, kdy začne mít takový řeči. Ale spíš si říkám, jestli ty ho nebudeš živit, platit za něho pojistky, benzín a kdo ví co ještě a jak bude líp, tak tě opustí.
Reaguji na male-jelito:
Sice nemáte momentálně peněz na rozhazování, ale večer bych si s ním šla někam sednou a řekla bych mu přesně to, co tady říkáš nám. Že ho miluješ a peníze ve vztahu neřešíš, že teďka nastanou lepší časy, rok uběhne jako voda a budete bez dluhů. Poděkovat mu, jak se stará, chodí do práce, že vás dva vlastně teď živí on On prostě jen potřebuje vědět, že ho potřebuješ. Finančně, ale hlavně emočně (To prvé zní trochu zlatokopecky, ale dle vyprávění má zažitý, že chlap je živitel rodiny.)
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.