Jak přesvědčit partnera, aby mi dal více volnosti?

Nijak žárlivec zůstane žárlivcem, takže jedině rozchod

Reaguji na Elinkaaa: To už tady taky párkrát bylo. Ale já ho mám pořád ráda a faktem je, že když už jsem se s ním tak nějak rozešla, dokázal mě ukecat tak, že jsem mu dala další šanci. Jsou chvíle, kdy mi s ním je dobře a nechci ho ztratit úplně...

Reaguji na ladykejty: No tak se s tím budeš muset smířit, že je takový

Sama jsem s jedním takovým žila.Naprosto stejné jako popisuješ ty.Nejprve to začalo citovým vydíráním,pak mě stíhal smskama a telefonem a nakonec to došlo tak daleko,že jsem nesměla nikam ani s kamarádkou.Ne že by mi to zakázal,nebo byl na mě hrubý či zlý,to vůbec ne.Právě že na to šel ještě hůř.Oznámila jsem,že půjdu večer s kamarádkou na víno a on "Ale lásko,přece mě tu nenecháš samotného,konečně můžeme být spolu a ty mi chceš odejít?Chtěl jsem tě vzít na večeři/do kina/do bazénu..."Pokaždé něco jiného.A na mě přišly výčitky svědomí,s kamarádkou jsem nikdy nešla a skákala tak jak on pískal.Už bych se nikdy nenechala nikým takto ovládat,protože to bylo horší a horší.....A radím ti,nenech s sebou manipulovat.Osobně bych od takového partnera odešla,ale to ty asi nechceš,když píšeš,že ho máš ráda.Takže buď rázně partnerovi říct,že ti jeho chování vadí,že si nepřeješ aby tě na akcích bombardoval smskama,protože potřebuješ mít svůj vlastní prostor.Navrhnout mu,že mu třeba v tolik a tolik hodin napíšeš,ale že jeho stíhání je ti krajně nepříjemné.A pokud to nepomůže,tak se budeš muset rozhodnout,jestli ti tohle za to stojí.žít takto svázaná od osmnácti,no nevím....

Obávám se,že to bude trošku problém. Jeho žárlivost je až chorobná což se projevuje tím,že Tě chce mít pod kontrolou, nedává Ti žádný prostor a Ty se u v tom ještě podřizuješ. Já bych s takovým člověkem asi být nemohla a pokud ano,tak bych mu to podala prostě stručně a jasně. Jedeš na koncert a hotovo. Přece Ti nebude rozkazovat s kým a jak trávíš svůj volný čas. Tím,že mu umožňuješ kontrolovat Tvůj volný čas mu to jen usnadňuješ. Navíc proč bys ho měla přesvědčovat ? Je to Tvůj volný čas a Ty bys měla rozhodovat o tom co budeš dělat. Takže buď Tě bude respektovat nebo je to opravdu na rozchod,protože takhle je to dlouhodobě neudržitelné.

Reaguji na Eva7891: přesně jak říkáš. Když už tuší, že někam chci, tak najedou se mnou chtěl zrovna do kina, nebo na nějakou akci. JE to tak pokaždý a mě je akorát tak trapně, že jsem ho ZASE zklamala.

Je těžký mu říct, ať mi nepíše. Přebral by si to tak, že si tam jedu užívat s nějakým borcem a nechci aby mě otravoval. Taky poslední dobou mívám často vypnutý zvuk, protože když mi dojde smska, tak mi buď kouká přes rameno nebo otráveně řekne ,,už zase ti píše ten tvůj?". Ano, odjakživa se kolem mě motá spousta kluků, protože si s nima rozumím a umím se bavit, ale nepodvedla bych partnera. Ten to však vidí jinak a asi se bojí konkurence, nebo já fakt nevím

Reaguji na ladykejty: Tak v tom případě bohužel....Omlouvám se že ti nenapíšu nic pozitivního,ale toto opravdu nemá smysl,protože tvůj partner se v tobě snaží vyvolat pocit viny,že jsi to TY,která ho vždycky zklame a to je dle mého jeden z nejhnusnéjších případů citového vyděračství a manipulace Tak jako tak bude muset nakonec dojít k rozchodu,protože on své chování nezmění,jelikož je přesvědčen,je v něm chyba není a své chvání k tobě nezmění.A váš vztah mi rozhodně nepřijde jako rovnocené parnerství,když už nyní si mysíš vypínat zvuk na mobilu,aby byl doma klid.Časem to může dojít tak daleko,že ti bude kontrolovat mobil,věci a ověřovat si,kde a kdy jsi s kým byla.

A ještě jen tak pro příklad (neříkám že to tak dopadne i u vás).Po jedné hádce o tom,že nikam nesmím a že mě citově vydírá jsem se tak strašně na*rala,že jsem se na truc sebrala a šla s kamarádkou na diskotéku.Přišla jsem v noci a scéna co následovala bych ti nepřála.Partner byl tak šíleně naštvaný sprostý,že pokud bych se sním pustila do nějaké debaty pak následně do hádky a neodešla ještě tu samou noc spát k rodičům,tak by mě zřejmě i fyzicky napadl.Jeho rádoby milá povaha byla ta tam a brzy poté následoval rozchod...

To se budeš rozhodnout sama, jestli ti je milejší teror, nebo pohodovej život s nějakým fajn klukem.
Myslím, že nemá cenu, abych ti psala příběh ze života mé kamarádky, která je na pokraji zhroucení, kvůli přesně stejnýmu týpkovi, tak jak ho popisuješ, protože bohužel, člověk se chybama druhých většinou nepoučí.

Já mám takuvou teorii: ten kdo žárlí ti nevěří sama to znám tak nač být v takovém vztahu, když se ještě bojíš mu to říct

a nebude lepší chlap s kterým ti bude pořád dobře ?

Moje kamarádka má přesně takového přítele jako ty a prožívá to samé. Ze začátku se mu snažila vysvětlit, že není důvod vyšilovat že někam půjde s náma. Byla tvrdá, ale chtěla jen ať ji důvěřuje. Jenže postupem času odolala a podřídila se mu. Teďkom se dlooohu rozmýšlí, jestli půjde s náma třeba do kina nebo na kafe (a ikdyž jde, tak většinou s doprovodem přítele ). Přítel je celkem v klidu kluk, ale ta jeho povaha mi hrozně vadí. Nelibí se mi tento vztah, ale pokud ho má ráda, tak ho musím respektovat.

nezávidim

Jsem přiměřeně žárlivá (štvalo by mě, kdyby přítel šel na kafe s kolegyní a neřekl mi o tom), jsem v poslední době málo společenská a jsem nervózní, když mi o sobě milý nedá dlouho vědět, ale to, co dělá tvůj chlap je ubohé.
Počítej s tím, že se nezmění.