Jak poznáte, že vás chce?

Je potřeba si počkat, co přijde po nich

Reaguji na cool:
Sakra nesnáším čekání....a mám blbé tušení...

Dělám v mužském kolektivu a lichotkama jsem už přežraná, chlapy to nic nestojí a je to to poslední, co bych brala vážně.

To sem asi potřebovala slyšet. Člověku se chce věřit, že to myslí smrtelně vážně, ale je lepší sestoupit z oblak na zem a reálně si přiznat, že kecy sou asi fakt k ničemu....(Ale bylo by hezké, kdy by to bylo myšleno vážně---- no, asi se příliš dívám na romantické filmy, ach jo- )

Tak a co když mi chlap dá CD se zamilovanýma písničkama, pak je zase odměřený, pak se mu při pozvánce na bowling rozsvítí očka, při svezení v autě málem vezme patník, ale jinak nic? Podotýkám, že ten vztah je pouze profesní, takže ona se drží zpátky (co je v domě, není pro mě), on je cizinec. Jo, cizinec, který by měl na konci roku odjet zpátky domů, ale najednou to tak není, ale neřekne tak ani tak a jen čumí S kámoškou to probíráme ze všech stran, dokonce i s kámoši. A reakce chlapů? Že je ňákej divnej

taky záleží, jakýá cizinec, protože každý je jiný

Reaguji na matadi: Bask.

Reaguji na LaArdilla: Tak znám ho rok a půl a vždy si se mnou povídal, teda on se vždy u mě vypovídal ze svých starostí v práci, dělal si srandu, že mě má jako psychologa. Před měsícem přijel jeho nový kolega, který má nastoupit na jeho místo a jezdí teď na naše hodiny společně. Najednou moc nemluví a mně to docela chybí, byla s ním sranda. Ten jeho nový kolega se mi zdá trochu namyšlenej, mluví pořád, jakoby se na sebe snažil strhnout pozornost a chtěl ukázat, že lepší, chytřejší. Vůbec mi nesedí. Na konci jsme vždycky odcházeli spolu, pokecali, ale teď s tím novým kolegou odcházej hned a tady ten na mě akorát hodí pohled raněné laně.

S těma chlapama je to opravdu neštěstí!! Já teď řeším něco podobného. Jde o kluka, kterého znám přes rok, seznámili jsme se loni na horách na Silvestru, líbila jsem se mu, dokonce jsme se tam líbali (v opilosti), ale to bylo všechno, nic z toho... Celou dobu, celý rok jsem věděla že se mu líbím a že do něj všichni hustili ať mi napíše atd atd. ale to člověka prostě ještě víc odradí, když do vás někdo šije... Po půl roce jsem si ho přidala na FB jako přítele - taky nic.
No a letos jsme byli opět na horách přes Silvra a byl tam znovu, moc jsme se tam spolu nebavili ale o silv.noci byl stejný scénář, opili jsme se a jednou jsme se líbali a tancovali spolu. Druhý den jakoby se nic nestalo a nepromluvili jsme spolu ani slovo (prostě jsme oba stydlivky no...). Až když odjížděl, trochu jsme se spolu bavili. Když jsem přijela domů, tak mi to nedalo (nějak jsem na něj musela pořád myslet) a napsala jsem mu zprávu na FB že bychom mohli zajít na kafe, odepsal a asi po 10ti dnech jsme se sešli. Bylo to fajn, taková klasika, ale povídali jsme si i když tam už pak byly trapný chvíle ticha. Při loučení jsem mu dala pusu a řekla že si napíšem. No čekala jsem že se ozve a on nic... Tak teď jsem mu po 3 dnech opět sama napsala meila (neutrál, jak se má, že to bylo fajn a děkuju za pozvání), tak jsem zvědavá jestli a co napíše.
Přitom vím, že se mu líbím a že by zájem nejspíš měl (teda podle ostatních z party, kteří nás znají), ale je prostě hroznej stydla a sám mi říkal že se na něj musí pomalu a že mu to dlouho trvá.
Zatím všechny kroky dělám já, tak nevím co si myslet?? Na jednu stranu bych se ho ráda natvrdo zeptala jestli myslí že z toho něco může být, ale myslim že je to na něj moc hrrr.

Navíc jsem taky toho názoru, že pokud chlap zájem má, tak se ozve (i když je sebevíc stydlivej), pokud ho nemá, tak se neozve.
Co myslíte?

Naprosto souhlasím. Asi to mezi vámi ještě "neuzrálo".

Reaguji na Morrigan: Asi ne, ale já bych ráda, kdyby to tak nějak uzrálo... jenže prostě nevim jak na to. Nerada bych se zase snažila jako blbec a trapně ho pořád naháněla, když by z toho pak nic nemělo být.
Jéžiš co bych za to dala, kdyby mě tak trochu dobýval, psal mi a já mohla být trochu nedostupná aby se ještě víc snažil. Já to mám pokaždý, že narazim na kluka, u kterýho se musim snažit jenom já, všechny kroky dělám já. Vím že už je jiná doba a je normální že zvou holky kluky, ale prostě bych chtěla taky vidět nějakou snahu...

Reaguji na Boubinda:
Myslím si, jako holky, co psaly přede mnou, že prostě když chlap chce, tu cestu si najde. Podle mě je jen málo kluků, kteří jsou tak strašně plaší, že ten zájem nedají najevo a nechají se nahánět.
Je to těžký se smířit s tím, že vás ten dotyčný prostě nechce (když sám nenapíše, nepozve nás někam apod.), na druhé straně nám to alespoň poskytne možnost se porozhlížet po jiném, který nás chtít bude. Mám pár takových za sebou - byli jsme několikrát v kině, na procházce, psali jsme si, potkávali jsme se na různých akcích, jednou jsem dokonce spala u něj na koleji - ale nikdy si nic nedovolil. A teď už si prakticky ani nepíšeme. Tak holt mě ,,zase tak nežere". Nj, tak holt zase hledat jinde

Reaguji na nottua: tak tak, já nechápu kde je problém, kdyby to byl kluk, kterého neznám, měli bysme za sebou jedno rande a on se třeba neozval - tak je mi to jasný. Jenže u něj vím, že zájem má (třeba že prý na loňských fotkách ze silvestra mě měl na většině fotek, nebo že letos přijel prý jen kvůli mě - ale taky kdo ví žejo)... Včera mi teda jako na meila odepsal, tak nějak různě a napsal tam že se rád znova sejde, ale to bylo všechno. Už nenapsal a máš třeba čas tehdy a tehdy nebo mohli bysme podniknout to a to... Mě to prostě nebaví abych všechno dělala já. Chci ho nějak donutit aby to prostě navrhl on!! Tak jsem mu jen odepsala něco kolem, ale o schůzce nic. Pokud něco sám nenavrhne, tak už se na to asi fakt vykašlu!