Jak oslovujete svou polovičku?

Začínali jsme na - sluníčko. Teď střídavě - bublinko, bobulko, ňufko (samozřejmě i bez zdrobnělin, když to má být tvrdší)

Já jemu Lásko, občas Kájo, když ho chci vytočit tak Karlinet, protože on když mě točí tak mi říká Klarinet Jinak on Lásko, miláčku, občas třeba i Klárko a někdy ****

Proč to vytečkovali? Dobře, na konci je název kastrovaného býka aby někdo nemyslel, že to je název přirození

Tak já mu říkám Pupíčku, Pupíku, Pupí...
A on mě bobulko, zlatíčko, sluníčko, mrcho - ale to je oprvadu myšleno jako láskyplnné oslovení, vzešlo to z jednoho našeho rozhovoru a smějeme se u toho ještě dnes.

On mně prdelko a já jemu pusíku

Tak když to tady tak čtu, tak jsme asi vyjímka, jelikož můj chlap nemá rád, abych mu říkala jinak než jménem, maximalně někde v soukromí, ale spíše ne. Mno a on mi říkal Koťátko, ale to jsem zjistila, že používal i na bejvalku, takže to má zakázané, mno a tak mi říká Majdi, jsem sice Marie, ale to zjistil až po roce, rok byl v přesvědčený, že jsem Markéta( jeho první velká láska a také odtud ta Majda).Takže prostě já svá jména dědím

gabbrielllka
tak to bych ho zabila

tak já oslovuji myško, myšáčku, mišulko..pejsku, hafíku..nevím no..občas je to zvláštní.já jsem ivíček, ivík, ivetka..když jsme naštvaní tak si řekneme jménem nezdrobnělým..to se nám ani jednomu nelíbí.

mno, jelikož jsem to taky dlouho nevěděla, tak jsem se s tím naučila žít, protože mi tak říkají i všichni jeho kamarádi a po tom roce by už bylo těžké je to přeučovat. Byla jsem mu představen a jako Majka, on z toho udělal Majdu a tak to vlastně vzniklo....

gabbrielllka: to jo no..ale stejně je to jako návrat ke starým časům..brrr

dzivetka
přesně, i kdyby na něco byl zvyklý třeba ředitel zeměkoule, tak bych to nepřekousla

takovou trapnou útěchou mi je, že to byla jeho jak se říká ta největší láska, tak asi jsem ta osudová, když mi říká stejně

gabbrielllka
já bych ho vůbec zabila už kdyby říkal něco o největší lásce Já jsem přece ta největší

Manžel je Radek, říkám mu zdrobnělinama, nejčastěji: Rady,Raďo, Rado, když mě vytáčí, tak Radoslave nebo Radoušku /tak mu říká bábina/.
Posl.dobou i táto...

On mi říká Marťulko, na veřejnosti ženo nebo mámo

A oba ironicky miláčku. Jinak ty zrobnělinky jako pejsánku, medvídku,atd. nemusíme ani jeden...

Nedávno jsem mu řekla prde a on se urazil

taky tyhle zvířecí výrazy nemusíme