Jak na to, aby si mě muž vážil i v mateřství?

Tak takhle debiln.ě jsme to vedli, když jsme spolu začínali, naštěstí už takhle dávno dávno dávno nepřemýšlíme. (nějaké oplácení apod.)

Všude se píšou různé rady ohledně rodičovství, ale nikdo nepřipraví budoucí tatínky na to, že se změní jeho pozice doma. Že už nebude středem pozornosti on, ale to malé. Že určitou dobu pro tu ženu se stane středobod světa miminko, a oni se s tím neumí smířit. Chtějí žít pořád stejným životem jako to bylo před tím. A ve většině případů si tak žijí dál, místo toho, aby až přijdou domů, vzali kočár a šli na chvíli ven nebo doma s něčím pomohli. Ptže si myslí, že když je doma ta žena, tak je to její práce a co, vždyť on byl celý den v práci. Vůbec sami nemají představu jaká je práce kolem dětí, jak je to náročné.
Asi dopředu chce se domluvit na určitých věcech, třeba že vždycky v neděli ráno bude vstávat s miminem on a tak. Zapojit ho do toho kolotoče a nebát se si o to říct. .
A to se také týká sexu, oni v tom svém mozečku nejsou absolutně sto pochopit, proč když před tím byla partnerka náruživá teď už to není takové a nejjednodušší pro ně je najít si bokovku. Některé věci jsou dané přírodou a tak to je.
A o tom všem by se mělo také mluvit v těch předporodních kurzech, které navštěvují s maminkou.
Ono se to časem vrátí do starých kolejí, děti vyrostou, už nebudou potřebovat 100% péči.
A jak udělat,aby si tě muž vážil i v mateřství?
Dle mého nesmíš dopustit, aby se z tebe stala nerudná, protivná, frustrovaná matka. Část péče nech an něm a ten čas věnuj sama sobě. Ono to samo nejde hned od začátku, ale třeba koupat může taťka hned od mala. On když zjistí, jaká je to práce s mimčem, tak se na to bude také koukat jinak. A volný čas věnovat sama sobě, třeba na chvilku s kamarádkou na kafe, na masáž. Něco si přečíst, zkrátka co tě baví. S partnerem přes víkend trávit čas nějak smyslupně, třeba nějaký výlet, nesedět doma popř. nechodit na procházky tam, kam běžně chodíš ty.

Ano. Může to potkat každého znás. Ne jen, že on si najde milenku, ale i žena milence. (nesmíme my ženy přemýšlet tak, jakože chlap si někoho najde, ale my ne, jelikož jsme po porodu - takhle to není a ani to tak nesmíme brát, protože když to tak budeme brát, tak muž to vycítí a tuplem nás to pak potká).
Prostě i my jsme živé bytosti, ne jen muži a jejich milenky, ale i ženy a jejich milenci. Snad jde pochopit, jak to je myšleno.
Já k sobě i partnerovi přistupuju rovnoceně a myslím, že to tak pak dobře jde, ten vztah. Já žárlím na něj, on žárlí na mě, on mi důvěřuje a já důvěřuju jemu (ta žárlivost tam musí být i přes tu důvěru).

Ono nejde nic nijak připravit, to se musí zažít ty první chvíle nervozity a nejistoty jak se to rodičovství zvládne atd. (matka i otec dítěte)
Pro někoho je těžké být dobrou maminkou i dobrou ženou, která může muže stále sexuálně přitahovat.
(já už naštěstí zvládám obě role s přehledem, ale byly časy, kdy jsem byla velky uzlík nervů a nezvládala jsem být dobrou mámou, ani dobrou ženou - měla jsem toho nad hlavu)

tyjo,tak to je drsný a je mi líto,že místo,aby se vztah upevnil díky miminku,tak to někdy jde do háje. Mi máme s přítelem skoro roční holčičku a nestěžuju si,je dobré si udělat večer pro sebe,hezky se vyfiknout a jít posedět s kámoškka,to děláme pravidelně a někdy se vrátim až k ránu,jak si to užíváme ,také doporučuju,aby byl partner u porodu,to pak uvidí,co to obnáší porodit dítě,ten první moment po narození ho rozhodně nenechá chladným!

Názory mužů ale říkají něco jiného. Spíš je to děsí a ztrácí pak sexuální touhu vůči partnerce.
Ani já nechci, aby můj partner při pohledu na mou vagínu myslel na to krveprolití u porodu a bral mě jen jako porodní lůno a ne jako sexuální partnerku.

Děkuju moc za příspěvky.. vím, že to po porodu bude úplně jiné a krušnější, ale už teď připravuju přítele na to, že se o miminko budeme starat oba a on s tím i počítá-teda zatím. Jinak já se vždycky uměla vyfiknout a myslím si že ani po porodu nehodím šminky za hlavu a nebudu se o sebe starat. Už kvůli sobě a taky kvůli partnera. Jen se bojím toho stereotypu doma, že prostě budu denně doma a bojím se, že budu čekat až příjde z práce s obědem na stole.. jak tedy trávíte den vy, co jste na mateřské a jste v manželství spokojené?

podle mě tohle záleží na jedinci, někdo ti odpřísáhne, že ti bude pomáhat a pak skutek utekl...
v mém okolí lidi, co si pořídili dítě, tak ten vztah šel do kytek....

Já bych se být tebou netrápila předčasně obavama...to samé se může stát mnoha bezdětným...nepřemýšlej do budoucna negativně...my máme doma téměř 10ti měsíční miminko, náš vztah byl předtím úžasný a teď je ještě 100x krásnější, i když by mě nenapadlo, že to jde...nemám naprosto na co si stěžovat...že bylo šestinedělí náročnější s tím chlap počítal předem a teď je to báječné.......
Všechno je o lidech..

No, to můžeš připravovat jak chceš, ale jak to bude, to se teprve uvidí. My jsme se třeba hoodně hádali kvůli péči o mimčo. Padaly slova typu " ty se staráš a já nosím domů peníze". On ten muž sám bude chtít, časem, alespoň u nás to tak je. Hrajou si spolu čím dál víc. Sem tam řekne "už aby malej chodil", ale já jsem mu na to řekla, že si s malým chce hrát očividně už teď, tak ať nedělá herečku. Oni ti chlapi jsou prostě chlapi. Připadá mi, že berou mimina jako panenky a chlapi si přece s panenkami nehrají!

Myslíš? Všude se píše akorát o tom, jak je všechno super, vybarvené do růžova. Není to tak dlouho co jsem se o tom bavila s jedním klukem a byl hrooozně překvapený, jak to doma po porodu funguje. Že už s ním manželka nespí tak často a tak. Tak jsem mu to trochu nasvítila, co se v tu dobu v ženě děje a že to není tím, že by ho neměla ráda. ALe prostě v ten moment je to tak dané, že se pozornost té ženy zcela přirozené obrátí k tomu miminku.

To určitě chce, hlavně kvůli sobě, aby jsi se cítila dobře.

To chápu, ono to stejně tak jako tak do toho stereotypu sklouzne, po půl roce budeš mít pocit, že tvůj život se točí jen kolem plínek a tak.
ALe jak jsem psala výše, na víkendy si naplánovat nějaké výlety na nová místa, třeba. Já se snažila v týdnu někam pořád chodit, třeba s mimčem na plavání nebo na cvičení. S kamarádkama na procházku a tak. Ono to také pomůže si o tom popovídat s někým, kdo je na tom stejně, hrozně to uklidní, ale zase na druhou stranu jsem hrozně ráda někam vypadla s bězdětnýma, neb jsem slyšela něco jiného než jen o papání, čůrání, kakání, odříhávání a tak A pak jsem začala chodit jeden večer v týdnu na tance.
Promiň, že na to teda odpovídám já, už nejsem na mateřské a v manželství jsem zrovna spokojená nebyla.

To je nejčastější argument

Tak tohle nemám ráda. Chlap přece taky v tý práci není 24hodin denně 7 dní v týdnu, tak proč by se po práci nebo o víkendu nemoh starat on? Ta ženská si přece taky někdy musí odpočinout.

A to je právě omyl hodně lidí, že si myslí, že miminkem slepí vztah. Naopak, mimčo je ta největší prověrka vztahu.

Aby se taťka staral o mimčo má také velký význam pro to, jaký si k němu vybuduje vztah. Tím, že se o něj stará, se ten vztah vytváří. On ho nebude milovat na první pohled jen proto, že je to jeho vyrostlá spermie. Fakt to tak je, u nás se taťka staral akorát v těch mezích

a citový vztah téměř žádný,

Tak můj přítel tam chtěl být,já ho rozhodně nenutila! spíše jsem se obávala toho co tu píšeš,ale nedal jinak,no a pak dokonce dobrovolně přihlížel přímo když se malá drala ven..No podle mě to musel být strašný pohled,nechtěla jsem to,stačilo mi,že byl u mě.Ale přes můj zákaz to prostě chtěl vidět,prý to pro něj moc znamenalo a na našem sexuálním vztahu to rozhodně nic nezměnilo..Prý to nebral po té sexuální stránce,jen chtěl vidět jak přichází na svět jeho dcera a do teď o tom vypráví jako o svém životním zážitku Ale,kdyby u toho být nechtěl,tak to pochopim..To je na každém.