Jak mám vycházet s příliš sebevědomou švagrovou?

koran

Ide o moju švagrinú. Najprv k jej povahe, je to celkom fajn žena, ale vadilo mi vždy na nej to, že je až príliš sebavedomá (no nie namyslená). Ale proste až také nezdravé sebavedomie. Taká že všetko vie a pod... Má cez 35 rokov. Po narodení mojej dcérky mi začali dosť vadiť určité veci, týkajúce sa jej správania. Prvý týždeň keď sme boli doma, tak mi začala písať sms typu čo jej mám dávať na riťku, čo jej mám dávať piť, a ešte to písala s výkričníkmi... nemyslela to ako rozkaz, ale skôr také zvolacie vety zrejme. A vypisovala a vypisovala. Už vtedy som si povedala „aha pozor“ ja som jej odpisovala tak neutrálne, lebo som nechcela nejako odvrávať protirečiť – robiť zlú krv... ale myslela som si o nej už svoje. Neviem si predstaviť že by som ja takto radila bratovej priateľke, skrátka mi takéto chovanie je proti srsti. Keď prišli na nahliadnuť, hned sa vrhla do postielky a malú si vzala na ruky, ja by som sa zo slušnosti určite spýtala „môžem?“ chápem že je to jej teta, ale tak slušnosť je slušnosť. Potom ešte prišlo pár takých vecí, ktoré ma dosť nahnevali. Prišli sme k nim, mala ju na rukách, ja som sedela za stolom a zrazu vidím ako ide do druhej miestnosti privrela dvere (uplne, skoro ako keby boli zavreté), tam ju položila a uspala. Pripadalo mi to ako keby to ani nebolo moje dieťa. Potom vyšla (malá spala) a tak sa zatvárila že „uff to bola fuška“. Ja som vedela, že nebude trvať dlho a zobudí sa, lebo malá potrebuje aby u nej niekto bol, ona to cíti. A keď nie je, zobudí sa. Za ani nie minutku bola malá hore, pozerala som na ňu cez pootvorené dvere. Išla som za ňou, švagriná prišla a takým štýlom „šak spala“ a pripadalo mi to čo ju budíš (ona nevidela že sa zobudila) tak som jej vysvetlila že u nej musím stále byť, aj ked spinká, lebo sa hneď zobudí. To bola ešte dvojmesačná, teraz už samozrejme nie je taká. Ďalší krát keď sme tam boli, si ju hneď vzala na ruky, to mi samozrejme nevadí.. a začala jej rozopínať také bodynko-šatičky čo mala na sebe, ja jej to nerozopínam lebo sa jej potom vyhrnie tričko a pokrčí sa jej to a potom tlačí.. skrátka také veci sa mi nepáčia, pripadá mi to ako bez rešpektu ako voči mne – jej mame. Raz som ju dala do vajíčka (autosedačky) a zaspinkala tam, no ked bola ešte maličká tak sa musela stále hojdať, lebo mala velmi jemný spánok cez deň a ked sa prestala, hned bola hore. Potrebovala som ísť na wc tak som povedala svokre nech ju tak mierne hojdá, že sa hned vrátim a švagriná na to „ a to ju musíte stále takto hojdať?“ povedala to tak pohoršene...čo ju to vôbec trápi? Prečo sa do toho stará? Ja viem čo musím a čo nie predsa! Vyprávala som to všetko mne blízkej osobe, ktorá nie je zaujatá proti nej (ani ja nie som, ale trápi ma toto jej správanie, lebo som chcela aby sme boli kamarátky) a povedala mi že toto si ani ona nevie predstaviť že by toto robila, že to si ani ona nedovolí. Ako ona tá švagriná nie je zlá, ale hnevá ma to jej nezdravé sebavedomie, snáď chápete čo tým myslím. Takto sa podla mňa inteligentný človek nemôže predsa chovať. A viem že aj vravela svojej mame (svokre, ktorá je v pohode celkom) že jej nedávam piť nič iné ako moje mlieko (je plne kojená a som v kontakte s laktačnou poradkyňou) a to som im už vravela, že nepotrebuje nič iné piť do pol roka. Proste je to plno vecí čo ma doteraz nahnevalo a nad ktorými mi až rozum zostal stáť, a ešte ich príde toolko až sa toho bojím. Človek chce ostať kludný, lebo čokolvek a akokolvek milo by som jej povedala, tak už by sa vzťahy narušili a to nechcem. Môj žial tieto veci nevidí, on by sa za mňa nepostavil... Najprv som si myslela, že som na dcérku moc citlivá, ale teraz si to nemyslím, vidím to aj ja a ešte niekto druhý že sa správa ako sa správa, ona si to asi ani neuvedomuje. Čo si o tom myslíte a ako mám situáciu zvládnuť? Ďakujem za rady a názory.

koran

Ďakujem všekým ktorí ste reagovali, a vďaka aj za podporu. Neviem či ste si stihli prečítať moje komentáre, písala som že už nebudem ticho ked sa mi nabudúce zase niečo nebude od nej lúbiť. Slušne, ale poviem.
A tej jednej čo mi písala, že som precitlivelá na svoju dcéru a že to kojace matky bývajú, tak pardon, ale porodila som ju v bolesťách ako každá mama, starám sa o ňu vo dne v noci, ja som s ňou keď je jej zle, ja ju uspávam prebalujem a milion dalších vecí, tak pardon, že som na svoje dieťa citlivá. To by som bola aj keby som nekojila. A ešte jedna vec, bábatká do pol roka nemusia nič píť okrem materského mlieka, predné mlieko je od smädu a zadné mlieko je na zasýtenie. To je názor všetkých laktačných poradkýň a aj môj. Ale ano, robme každá ako uznáme za vhodné, máš pravdu (to píšem reakciu na jeden názor, žial neviem už ten nick ktorému to patrí, ale veď ona vie...
A ešte tam ktosi písal, neviem či táto istá osoba, že "v dnešnej dobe aby sa príbuzný bál pochovať dieťa" - keby si ho chovala, to by mi vôbec neprekážalo, ale prekážajú mi iné veci, prosím ťa prečítaj si môj úvodný príspevok ešte raz jo?

Verunka47

Jsou prostě lidé, co si myslí, že všechno ví nejlíp a že jen to co dělají oni je správně. Já bych jí určitě řekla, že miminko je moje, já s ním žiji a proto já vím jak se mám chovat a co mám dělat... Možná bych jí v nějaký odlehčený situaci naznačila ať se stará o sebe, třeba i nějak ze srandy. Pokud to nezabere tak bych jí to řekla natvrdo. A to já umím prostě řeknu ,,na plnou hubu" co si myslím a je to. Buď to ten člověk vezme nebo se urazí, ale i to časem přejde a s trochou štěstí se nad sebou zamyslí. Když ne, tak se svět taky nezboří a ty budeš v pohodě

Lillyth69

Já si také myslím, že to tvoje švagrová až přehání. A chápu, že ti její přehnaná péče není příjemná. Ale nevím jak bych to řešila, možná jí to nějak slušně naznačit.

koran

Reaguji na Verunka47: no ona mi dávala rozumy len vtedy po tých smskách, potom už nie, asi si všimla že sa jej radami vôbec neriadim. keby sa to opakovalo, to už by som nebola ticho. ale je to ťažké, ja som povedala vždy aj mojim príbuzným ked sa mi niečo nelúbilo, ale pravda - oni to zoberú inak než by to zobrala ona... ale takú vec ako odísť s malou do inej izby, to by si nedovolila ani moja vlastná mama!

koran

Reaguji na Lillyth69: ja som toto téma založila hlavne preto, aby som sa uistila, že nie som padlá na hlavu že mi to vadí. ale podla väčšiny príspevkov vidím, že nie som.

Verunka47

Reaguji na koran: A má děti? Třeba si na vašem miminku vynahrazuje to, co sama nedělala. Když píšeš, že je víc jak 35, tak má možná potřebu se o vás starat a předávat zkušenosti nebo tak něco... to ale není důvod proč bys jí to musela trpět

kivus

jestli ty jsi prýýýý přecitlivělá, tak pak nevím, co jsem byla já. malého jsem nenechávala samotného ani s manželem a kdyby mi kterého koliv z prcků někdo (klidně i moje máma) vzal a odnesl ho za dveře, letěla bych hned za ním ale fakt . . . to je prostě normální mateřské chování. a vážně není nic horšího než chytráci. každá víme co je pro našeho prcka nejlepší. být tebou, tak jí normálně vysvětli,že nepotřebuješ rady a pomoct, že když si nebudeš moci dát rady, že se na ní obrátíš

Verunka47

Nejsi ...a jinak buď ráda, že je to švagrová a ne třeba tchýně

58489

Asi bych to zkusila tou formou, že sama dobře víš, jak se o SVÉ miminko starat stejně jako každá maminka... Taky každé miminko je jiné a vyžaduje jiný přístup rodičů, prostě bych ji naznačila, že se o něj chci starat sama, po svém. Taky ty s mimčem trávíš 24h denně, proto víš, na co je zvyklé, co vyžaduje, ne nějaká teta, i když to myslí dobře - což bych jí zdůraznila ale chápu, že je to těžké, když z toho nemá vzejít nějaká rozepře...

Lillyth69

Cituji Verunka47: A má děti? Třeba si na vašem miminku vynahrazuje to, co sama nedělala.

Taky mě napadlo to samé..

Cituji koran: aby som sa uistila, že nie som padlá na hlavu že mi to vadí

to určitě nejsi já teda děti ještě nemám, ale když jsem četla příspěvek, tak jsem si taky říkala, že to není normální

koran

Reaguji na Verunka47: Reaguji na Lillyth69: nemá deti. ďakujem kočky
Reaguji na kivus: ja jej poviem asi takto.. kludne si ju chovaj, mazli sa s ňou, nevadí mi to, ale starostlivosť nechaj na mne snád sa neurazí no

Luci01

Já ti úplně rozumím a myslím, že bys určitě měla dát nejdřív malinko najevo, že tohle chování se ti nelíbí..třeba s nadsázkou, s troškou legrace..inteligentní člověk to pochopí. Pokud jí to nedojde ani pak, tak jedině jí to říct narovinu. Určitě by sis měla vymezit určité mantinely,protože tohle chování švagrové tě bude štvát víc a víc. Je to tvoje mimčo a jedná se o tvoji pohodu a spokojenost, tak proč by ses měla nutit něco vydržet, strpět.. Rozumím, že jsou pro tebe dobré rodinné vztahy moc důležité,ale hlavní je, abys byla spokojená ty a tvoje mimi..

koran

Reaguji na Luci01: ďakujem moc

Luci01

Držím ti palce ať si to hezky v klídečku se švagrovou vyřešíš.. já vím, že je to citlivá věc, asi máš obavy, aby se neurazila, nevzala to moc osobně, nepochopila to úplně špatně apod. ale čím víc budeš ustupovat, tím víc ti do všeho bude kecat a čím víc budeš potichu, tím víc bude ona hlásat ty svoje moudra.
Určitě nejsi přecitlivělá, ani nic jinýho, to je pěkná hloupost. Mě by to štvalo úplně stejně! To co píšeš se prostě nedělá, není to normální a ty nemáš žádnou povinnost to tolerovat..