Jak jste vybíraly vaše budoucí povolání?

U mě je to smutný, mám vystudovaná práva (bakalář), ale právničinu dělat nechci. Šla jsem na práva kvůli lukrativnímu oboru a až pozdě mi došlo, že to vlastně dělat nechci. Tudíž v současnosti jsem nezaměstnaná a tápu.. nevím, jakým směrem se vydat Jednou bych chtěla být daňový poradce, ale když jsem viděla ty testy.... na jejich úspěšné zvládnutí bez několikatelé praxe opravdu bohužel nemám. Nejdřív bych chtěla dělat účetní na OSVČ, ale je tu zase háček - není dost klientů a reklama taky něco stojí Nevím teď, co dál..
Takže každopádně na zakladatelčin dotaz - budoucí povolání vybírat rozhodně srdcem, NE rozumem! Nebo pak dopadneš jako já..

No jo, ale není lékař jako lékař - je chirurg, nebo má soukromou praxi? Předepisovači prášků mají s normální pracovní dobou tyhle peníze běžně. Chirurgové na tyhle peníze se všemi příplatky za přesčasy, rizikovými příplatky atd. dosáhnou taky, ale makají přes 200 hodin měsíčně a je to neskutečný stres.

Ono hodně lidí říká, že má práva, i když je vlastně nemá - pokud jsi nedělala žádnou ze 4 plně akreditovaných škol v ČR (Praha, Brno, Plzeň, Olomouc), ale jen nějakou soukromou školu, kterých je bohužel mrak a k ničemu - stejně bys nemohla dělat soudkyni, notářku, advokátku... navíc jsi ztratila jen 3 roky, takže nesmutni, ještě máš spoustu času vrtnout se jiným směrem

Ale to jsem dělala Kombinované studium na MU - obor Teorie a praxe přípravného řízení trestního Takže práva mám, ale není to plnohodnotné právnické vzdělání a soudce, notáře, ani advokáta s Bc. samozřejmě dělat nemůžu. To je možné pouze v případě ukončeného magisterského studia.

Reaguji na Jully:
Všemi těmi dětskými sny, jaké jsi vyjmenovala, jsem si prošla Učitelku jsem naopak vyloučila hned, neměla bych tu trpělivost, navíc v rodině jednu učitelku mám, takže jsem měla zkušenosti z první ruky a rozhodně mě to nijak nenadchlo! Takže ti poradce radil dobře,já většinou poradcům spíš nevěřím a ono takhle..
Reaguji na Zimonka:
Přeju ti, ať se ti splní sen (medicína)!

Já si myslím, že škola by se měla vybírat jak hlavou tak srdcem, protože je třeba aby obor bavil, ale také je třeba aby si po škole měla uplatnění. Je spousta oborů, které zní zajímavě, ale z poloviny nevím co bych s nima po vystudování dělala. Bála bych se, že po škole bych nenašla práci a beztak bych nedělala co bych chtěla... Je to těžké

S tím plně souhlasím, soukromé školy docela zavrhuju.. Člověk pak s nimi nemůže mít snad žádné uplatnění (pokud se to zaměstnavatel dozví). Takový je alespoň můj názor, zkušenosti s tím (bohudík) nemám.

Reaguji na chladkovka:
jj, už jsem na to koukala, nějak nechápu, k čemu ty bakalářské obory vlastně jsou, když jsou člověku prakticky k ničemu No je to škoda, možná jsi ještě mohla ty dva roky vydržet, třeba bys časem změnila názor...

Reaguji na chladkovka:
Právě práva patří mezi to, co bych si vybrala, kdybych se měla řídit rozumem. Přece jen titul je titul, ale jinak mě k právům nic neláká.každopádně ti přeju, ať si najdeš něco, co tě bude zajímat a vyjde ti to!

Jestli tě na nich jinak nic neláká, tak je rovnou zavrhni - protože učiva je tam fakt hodně a celkově je to studium docela na bednu, takže pokud to člověk nemá rád, tak ho to zaživa pohřbívá.
Navíc hodně lidí si myslí, že vystudovaný právník je automaticky JUDr., ale tak to není, narozdíl třeba od lékařů, kteří dostávají hned MUDr., my dostáváme normálně titul Mgr., na JUDr. musíme dělat doktorské zkoušky - a titul JUDr. je sám o sobě na nic, k ničemu neopravňuje, jen dobře vypadá. Takže kdybys chtěla někam jen kvůli titulu, vyber si třeba Fakultu humanitních studií (ne nadarmo se jí přezdívá Fakulta Hledající Smysl) nebo Fakultu sociálních věd, kde ty tituly dostaneš prakticky zadarmo, ale nelopot´se s právničinou

Reaguji na Jully:
Vím, že je tam učení fakt hodně. To mě na tom děsí asi nejvíc. Nejde mi jen o titul, to zase ne ( i když samozřejmě jsem trochu egoista a líbilo by se mi mít něco před jménem), ale známý má i adv. kancelář, takže bych měla jistou praxi a dál třeba i uplatnění.
Nechci jen dostat titul, určitě to nikdy neudělám tak, abych si vybrala něco lehkého, hlavně jen mít titul. Chci si vybrat tak, aby mě ten obor opravdu zajímal, ale pokud možno to nebyla i nějaká naprostá kravina, protože spousta oborů zní dobře, ale hledej pak uplatnění.. je to prostě těžký:-/

Reaguji na rosien:
jestli máš hlavu na matiku, fyziku atd., je (čistě z pragmatického hlediska) určitě dobrou volbou cokoli s technickým zaměřením

Dobré téma, rada si přečtu zkušenosti ostatních
Já mám právě před přijímačkama na Geografii, jdu tam z části kvůli tátovi a z části kvůli tomu, ať jsem "někde" na VŠ. Nevím, jestli mě to bude bavit, nevím jestli mi to půjde.. Když se nedostanu, budu rok na jazykovce a mohla bych při tom něco dělat, ale co.. asi mě láká cestovní ruch, jsem klidná povaha, nemám moc ctižádosti, nejspíš by mi tento směr vyhovoval, třeba delegátka mě láká dlouho. Je to fakt těžké, ale nejspíš dát na srdce ale i na ten rozum

Což o to, já bych i vydržela, ale to by nesmělo být studium ukončeno bakalářem. Na navazující magisterské se normálně dělají přijímačky, což mě už odrazuje. Jasně, že kdybych mohla pokračovat automaticky, tak pokračuju

A s tímhle moc nesouhlasím.. Dá se uplatnit hodně ve státní správě. Třeba Já osobně (s mým oborem) bych měla uplatnění u policie, ale nějak se necítím se jít optat, zda mají místo